Domů Naše akce Školy potřebu...

Školy potřebují bezpečnější vstupy. Brání jim ale předpisy

0

Jak zabezpečit školní vstupy před vniknutím nepovolaných osob, jak rozeznat kyberšikanu a jak proti ní postupovat nebo jak zacházet s osobními údaji žáků. To byla některé z témat setkání u kulatého stolu pro ředitele základních a středních škol 9.11. v Brně. První ročník akce Bezpečné a chytré školy pořádala společnost Magnus Regio a konal se za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.

Hned v úvodu ředitele informovalo Ministerstvo vnitra České republiky o novém dotačním programu na ochranu měkkých cílů, jehož část je zaměřená právě na školy. „Využít půjde například na nákupy bezpečnostního vybavení, zábran proti vjezdu vozidla nebo na bezpečnostní pracovníky,“ informovala Nikola Micková z Odboru bezpečnostní politiky. O dotace budou žádat přímo kraje, které poté peníze přerozdělí dál. „Plnění je stoprocentní, takže kraje, ani samotné školy nebudou na opatření nic přispívat,“ doplnil zástupce ředitele odboru prevence kriminality Tomáš Koníček.

BS-školy-26

Prezident Asociace bezpečná škola Libor Sladký přiblížil účastníkům normu na ochranu školních zařízení. „Snažíme se o komplexní řešení. Školy často spoléhají jen na bezpečnostní techniku, ale právě technika není všechno a bezpečnost kromě ní stojí na dvou dalších pilířích. Prvním je vzdělání a informovanost škol, aby si uvědomovaly, jaké nebezpečí vůbec hrozí a že útočník nemusí být nutně ozbrojený terorista, ale například nepříčetný rodič neúspěšného žáka. Dalším pilířem je nastavení vnitřního systému a režimu zabezpečení,“ upozornil Sladký. Technika je v tomto případě podle něj na posledním místě za zdravým rozumem a analyzování současné bezpečnostní situace na škole.

Podle ředitele brněnské ZŠ Svážná Petra Punčocháře mají školy problém se zaváděním bezpečnostních opatření kvůli přísným požárním předpisům. „Nedávno jsme rekonstruovali fasádu školy včetně oken a dveří. Hasiči ale všude chtějí oboustranné panikové kliky. Přes takové dveře ale může některý z žáků pustit do školy cizí osobu,“ upozornil Punčochář. Připojila se k němu i ředitelka ZŠ Bakalovo náměstí Yveta Gašparcová. „Hlavní vchod je možné vyřešit bezpečnostními turnikety, ale co únikové a ostatní vchody?“ zajímala se. Podle předsedy Kolegia ředitelů Městských policií statutárních měst a hl. m. Prahy a ředitele MP Zlín Milana Kladníčka by tento problém mohly řešit senzorové snímače, které při otevření dveří kontaktují další osoby. „Důležitou roli tady může hrát například školník, do jehož velína by mohl být senzor napojený, a on by tak měl situaci pod kontrolu,“ řekl Kladníček.

BS-školy-46

S turniketem nebo bez?

Za jediné zařízení, kterým lze zajistit vstup a současnou kontrolu osob po jedné, označuje Milan Neškrabal ze společnosti NESSY právě turnikety. „Samozřejmě, že i turnikety se dají přeskočit nebo podlézt, ale klasický hvězdicový turniket lze doplnit světelnou závorou. Další problém může být vstup tělesně postižených žáků. Buď musí být vstup pro ně zajištěný úplně jiným vchodem, nebo je potřeba mít vedle turniketu ještě alespoň 90 cm širokou branku, kterou vozíčkář projede. To je trochu díra v systému, protože spolu s vozíčkářem může na jedno otevření branky projít více osob. Proto je potřeba, aby průchod brankou někdo hlídal,“ upozornil Neškrabal.

S turnikety mají zatím zkušenost jen některé školy. Kromě nedostačujících financí některým školám namontování turniketů neumožňují například stavební dispozice budovy. Jiní si zase nejsou jisti jejich praktickou stránkou. „U nás například vpouštíme žáky do budovy školy mezi 7:40 a 7:55 ráno. Přemýšlím, jestli by propustnost turniketu umožnila všem dětem vstup v tomto intervalu,“ zajímal se ředitel Punčochář. Podle Neškrabala je technická propustnost 1200 osob za hodinu. „Samozřejmě ale nemůžeme počítat s ideálním průchodem, takže reálně je to asi 500 lidí za hodinu,“ informoval Neškrabal. Hubatkovou zase zajímalo, jak to je s turniketem při evakuaci. „Pro takové situace je možné otevřít plno profilový průchod. A samozřejmě také může vést úniková cesta jinudy,“ vysvětlil Neškrabal.

BS-školy-49

Bezpečnost na síti

Dalším tématem setkání byla kyberbezpečnost. „Právě s ní se většinou školy obracejí na informatiky. Důležitá je ale i netechnická část problému. Tedy online prostředí, kde děti tráví svůj volný čas,“ upozornila Petra Sobková z Úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Úřad se snaží pedagogy odkazovat na kvalitní projekty, které můžou v této oblasti pomoci. „Když se ve školách ptám, jak je kyberbezpečnost začleňována do výuky, často dostávám odpověď, že vůbec. Důvodem bývá, že nerozumí technice. S tímto tématem ovšem jde pracovat i zcela bez technického zázemí,“ zdůrazňuje Sobková. Existuje podle ní mnoho her, které můžou hrát pedagogové s dětmi ve třídě a které se zaměřují na kyberšikanu nebo bezpečné chování v online prostředí, například s ohledem na komunikaci s cizími osobami. „S kyberbezpečností je ale často stejný problém jako se sexuální výchovou. Rodiče si myslí, že zodpovědnost za informování má škola, škola zase, že rodiče. Děti si tak nakonec informace musejí získat sami a často jsou zkreslené,“ dodává Sobková.

Foto: Vojtěch Vladár

BS-školy-80 BS-školy-70

Žádné komentáře

Napište komentář