Domů Dění v regionech Banány z Mora...

Banány z Moravy? Navzdory oteplování zatím nehrozí

V souvislosti se změnami klimatu se mezi odborníky stále častěji hovoří o tom, že některým tradičním plodinám se u nás už nebude dařit a budou nahrazené jinými. Objevují se dokonce spekulace, že východní část České republiky přibližuje klimatickými podmínkami oblasti Středomoří. Podle ředitele Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku Jana Nedělníka je však středomořské klima přece jenom odlišné, a ještě nějakou dobu se od podmínek na Moravě lišit bude. Z dlouhodobých bioklimatologických sledování ale opravdu vyplývá určitý posun především v průměrných teplotách a rozložení srážek.

„Odborníci uvádějí, že za posledních sto let došlo k nárůstu průměrné teploty o jeden stupeň a mění se distribuce srážek. Ubývá takzvaných zahradnických dešťů a přibývá období, kdy v krátkém čase spadne velké množství srážek nebo naopak jsou delší období intenzivního sucha,“ říká ředitel Nedělník.

Dodává, že v posledním desetiletí se tato situace projevuje i v chování některých rostlinných druhů. Stává se, že zimu přežijí jednoleté druhy, například svazenka či některé druhy jetelů, které by při normálním průběhu počasí a především zimy neměly šanci přežít. „Z pohledu hlavních zemědělských plodin se domnívám, že nedojde v dohledné době k dramatickým změnám v jejich spektru. Na orné půdě zůstanou dominantní obiloviny reprezentované ozimou přenicí, jarním ječmenem, žitem. I když se možná o něco sníží plochy, tak další důležitou plodinou zůstane řepka ozimá,“ upřesňuje Nedělník.

Faktem však zůstává, že se i řepka přesouvá do dříve netradičních oblastí, třeba na Vysočinu.

Pícniny mají vazbu na živočišnou produkci

Nedělník připomíná, že Morava je region vhodný pro širokořádkové kultury typu kukuřice, slunečnice, cukrové řepy. „Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby se na moravská pole vrátily ve větší míře pícniny především vojtěška, ale zde je přímá vazba na živočišnou produkci.  Pokud se nezvýší stavy hospodářských zvířat, tak nám pícniny budou v osevních sledech chybět i nadále. Nemyslím si, že pěstování banánů na jižní Moravě bude ještě nějakou dobu realitou,“ pousmál se ředitel výzkumného ústavu.

Přesto se i výzkum a šlechtění připravují na alternativu sušších vegetačních období. Jedná se o tvorbu odrůd s vyšší suchovzdorností nebo o komponování lučních pastevních směsí z druhů lépe tolerujících sucho. „Příkladem mohou být patentově chráněné směsi s názvem Sahara či Panonie. Jsou k dispozici na troubském výzkumném pracovišti stejně jako sortiment dalších odrůd vhodných pro diversifikaci spektra pěstovaných plodin,“ zdůrazňuje Nedělník.

Ministerstvo zemědělství potvrzuje, že skladba plodin na Moravě zůstává v současné době více méně stejná. Provozovatel Ovocné školky v Bojkovicích Radim Pešek uvádí, že třeba pěstování banánů či dalších tropických plodů nebude v dohledné době možné. Za největší hrozbu tradičním plodinám označuje déle trvající sucho a extrémní výkyvy počasí. Z tohoto důvodu vidí větší šanci pro klasické ovocné stromy, jakými jsou jabloně hrušně či třešně, které jsou schopny čerpat vláhu z větší hloubky.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *