Domů Nezařazené Kurzarbeit: L...

Kurzarbeit: Lék na dopady ruských sankcí?

nezaměstnanost

Hrozí, že firma přijde v důsledku sankční války mezi Evropskou unií a Ruskem o kontrakty a bude muset propouštět? Právě v takové situaci má pomoci příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit.

Na spuštění účinného a jednoduchého opatření, díky kterému mají české podniky překlenout nesnadné období bez propouštění, tlačí i členové vládou zřízené Pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí. „Kromě vyčlenění prostředků pro podporu ekonomické diplomacie a podpory exportu je jedním z našich hlavních cílů i uspíšení přijetí kurzarbeitu,“ uvedl předseda skupiny a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Zkrácená pracovní doba a vzdělávání

Princip kurzarbeitu není složitý. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim uhradí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí a zároveň zaměstnancům poskytne možnost profesně se rozvíjet. „Tímto opatřením chceme rychle a účinně reagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Kurzarbeit ale nemá podnikům pomoci jen vyrovnat se s ruskými sankcemi. Firmy jej využijí i v době živelných pohrom, hospodářských krizí, sezónních výkyvů nebo třeba při přechodu na nový podnikatelský program.

Důležitá budou ale ona dvě kritéria, která zazněla už v úvodu a ve spojitosti s kurzarbeitem se často opakují, tedy aby bylo opatření účinné a jednoduché. České firmy už totiž mají s Kurzarbeitem své zkušenosti. Program financovaný z evropských fondů měl ale do jednoduchosti daleko a v důsledku malého zájmu firem byla diskutabilní i ona účinnost. „Firmy musely předkládat klasický evropský projekt s veškerou jeho administrativní náročností. Jakýkoliv jiný systém než tento bude lepší,“ upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Přínos musí být větší než investice                                          

Podle představitelů malých a středních firem je potřeba zachovat základní rovnici, kdy přínos firmy, a to ne nutně finanční, musí být větší než nákladová a časová investice. „Firmy dnes velmi zvažují, zda se jim administrace vyplatí,“ zhodnotila místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková. Středula jako příklad fungujícího systému uvedl Německo, kde kurzarbeit mají už několik desítek let. „Peníze uvolňuje vláda a o udělení příspěvku rozhodují úřady práce. Je to jasné a snadné,“ doplnil.

Podobně má napříště fungovat kurzarbeit i v Česku. Program nebude placený z evropských peněz, ale využije národní zdroje. Pro firmy bude vše maximálně administrativně jednoduché, ale zároveň transparentní. Jako ekonomická podmínka při vstupu do programu bude podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Petra Habáně vyžadována forma čestného prohlášení a vše se bude po předem dohodnutém období kontrolovat. O udělení příspěvku rozhodne komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR.

Ministerstvo zpracovává dvě varianty

Jak bude konkrétně kurzarbeit v Česku nastaven, ale zatím není jisté. Z jednání zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, zaměstnavatelů a odborů, kteří se sešli v první polovině září, vyplynuly dvě varianty. „První navržená varianta kurzarbeitu nepočítá se vzděláváním. Podíl na náhradě mzdy při částečné nezaměstnanosti v členění mezi zaměstnavatele a stát by byl 40 procent a 20 procent se stropem pro příspěvek státu ve výši dvojnásobku minimální mzdy,“ přiblížil první možnost mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn. Druhá varianta zahrnuje už i vzdělávání pracovníků a o mzdové náklady na zaměstnance by se firma a stát podělily rovným dílem, oba po 45 procentech.

A kdy by mohl kurzarbeit v novém kabátě začít v Česku fungovat? Ministerstvo musí nejdříve zpracovat obě varianty včetně finančních propočtů a dopadů, a to jak z hlediska makroekonomických dopadů, tak z hlediska firem. První varianta se ale příliš nezamlouvá odborům. Podle Středuly by totiž náklady na kurzarbeit nesl jen zaměstnanec a stát, zatímco pro firmu by to byla vlastně přímá dotace. Zaměstnanec by vzhledem si vzhledem k tomu, že první varianta nepočítá se vzděláváním, ani nerozšířil nebo neprohloubil kvalifikaci. „To ekonomice nijak nepomůže, jen dané konkrétní firmě,“ zhodnotil Středula. Předběžně se se spuštěním kurzarbeitu v nové podobě počítá od začátku příštího roku.

Jsem zodpovědný za to, aby Moravské hospodářství stále přinášelo aktuální a vyvážené zpravodajství té nejvyšší kvality. Připravuji reportáže, články a rozhovory.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *