Domů Rozhovory, názory PORTRÉT: Malí...

PORTRÉT: Malíř Adamec je pražský Brňák tvořící na Prostějovsku

Když jsem před dvěma lety přislíbil Zdeňku Adamcovi, že mu pomohu s organizováním výstavy k jeho životnímu jubileu, výtvarník přitom varovně vykřikl: „Já jsem ale z Prahy“. Tato vtipně míněná poznámka mé rozhodnutí nijak neovlivnila a vernisáž výstavy s názvem Hudba a moře ve foyeru Janáčkova divadla v Brně proběhla úspěšně 8. ledna 2014.

Po absolvování Drtinova gymnázia v Praze-Smíchově studoval Adamec výtvarný obor na Karlově Univerzitě v Praze u profesorů Cyrila Boudy a Karla Lidického. V roce 1957 dopadla ale na Zdeňka Adamce  železná pěst komunistické totality. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let za písemné vyjádření nesouhlasu s vojenským zásahem Sovětského svazu v Maďarsku. Dopis, který napsal ještě se dvěma kamarády, měl být předán do rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Konfident StB ale zařídil, že se písemný protest dostal do zcela  jiných rukou. 

Adamec byl odsouzen, uvězněn a pracoval jako politický „zločinec“ v uranových dolech v Bytízu u Příbrami. Rozsáhlá amnestie prezidenta Novotného v roce 1960 přinesla propuštění z vězení, ale byl nucen vykonávat pouze dělnická povolání. V roce 1968, kdy mu soudruzi povolili pracovat ve školství, využil krátkého politického uvolnění a odjel na dvouměsíční studijní pobyt do Velké Británie. Po návratu pracoval dále jako učitel a krátce před důchodem byl jmenován ředitelem Základní školy ve Štěchovicích u Prahy. Po celou dobu tzv. normalizace měl zákaz veřejně vystavovat svá díla. V roce 1990 doprovázel manželku na pracovní pobyt do jižní Francie, kde strávil dva roky. Zde měl jedinečnou možnost poznat a studovat prostředí, kde žili nejenom francouzští, ale i jiní umělci.

Díky radnici ve městě Nimes a také svým přátelům zde i vystavoval. V současné době převážně žije a tvoří ve svém atelieru na Prostějovsku a je členem Sdružení umělců Moravy. Umělcovy obrazy najdeme rovněž v soukromých sbírkách sběratelů mj. v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Chorvatsku, Francii, USA, Itálii a Mexiku. Adamec absolvoval řadu samostatných výstav v tuzemsku i v zahraničí. Jeho díla jsou převážně expresionistická s kubistickými prvky a vyznačují se výraznou barevností.

S kamarádem Zdeňkem se kromě názorů na bývalou rudovládu jednoznačně shodneme také v tom, že pracovní pobyt v divadle u kulis byl pro nás oba přínosný a inspirativní. Zdeněk působil jako kulisák v Národním divadle v Praze v 60. letech čtyři roky a já jsem v 80. letech v nynějším Národním divadle v Brně strávil ještě o tři roky déle. Především jsme měli tenkrát v „kulisáckém prostředí“ možnost se seznámit s nejrůznějšími zajímavými osobnostmi a probírat události v relativně svobodném duchu.  Se Zdeňkem je stále radost povídat si o nejrůznějších záležitostech. Bohužel naše setkávání nejsou již tak častá jako v dřívějších letech. Výtvarník a bývalý politický vězeň Zdeněk Adamec dojíždí totiž ze svého ateliéru do Brna, které má podle svých slov opravdu rád,  již jen občas.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *