Domů Rozhovory, názory Petr Chládek:...

Petr Chládek: Brno teprve zahajuje boj o špičku pyramidy

Petr Chládek

Brno budoucnosti. Každý sedmý Brňan pracuje v high-tech firmě a bere vysoce nadprůměrný plat. Ve městě se proto daří také luxusnějším službám, které zaměstnávají třikrát tolik lidí. Na mapě strategického uvažování světových korporací se Brno dostalo někam mezi belgickou Lovaň a rakouský Linec. Vzkvétají tam také firmy, které zůstávají v českém vlastnictví. Ekonomický boom ovšem tlačí ceny bytů nahoru. Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra (JIC) se domnívá, že tato vize je reálná. V rozhovoru vysvětlil, jak funguje ekonomika měst založených na inovacích a co vše možná Brno čeká.

Brnu se někdy přezdívá jihomoravské Sillicon Valley. Jak na tom ale město skutečně je?

V současnosti máme na jižní Moravě přibližně 27 tisíc pracovníků zaměstnaných v high-tech průmyslu. Z toho drtivá většina pracuje přímo v Brně. Každý patnáctý až šestnáctý člověk je zaměstnán ve firmě založené na inovacích. Nejvyspělejší regiony v Evropě jako je Lovaň či Eindhoven mají každého sedmého či osmého zaměstnance v high-tech. Naším cílem pro Brno je do roku 2025 dosáhnout každého desátého. Už nyní je rozvoj Brna v této oblasti oproti zbytku republiky obrovský.

Máte pro toto tvrzení i důkaz?

Máme přesnou statistiku vývoje počtu pracovníku v high-tech firmách od roku 2008 do roku 2013. Brno se podílelo na celorepublikovém nárůstu z padesáti procent. To je obrovské překvapení. Celá polovina nových pracovníků ve vědě a výzkumu působí v Brně. Praha za tu samou dobu zaznamenala nárůst jen o 9 %, zbylé regiony ještě daleko menší. Pokud nedojde k nějakému globálnímu otřesu ekonomiky, Brno za pět let uteče zbytku České republiky. Výjimkou bude Praha, jejíž konkurenceschopnost je založená na jiných faktorech.

Nová aristokracie high-tech světa

Co všechno může Brno očekávat od orientace na high-tech?

Každý region, který chce být dobrým místem pro život, potřebuje vysokou zaměstnanost a vysoké mzdy. Proto musí umět koncentrovat co nejvíce vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Ti se účastní na mezinárodní dělbě práce, která je extrémně hierarchizovaná. Na špičce pomyslné pyramidy pracovního trhu není moc místa. Lidé se mohou účastnit globální dělby práce, ale také čelí obrovské konkurenci.

Co z toho vyplývá pro ekonomiku celého města?

Víme z různých modelů, že každé jedno pracovní místo v high-tech firmách vytváří v místě tři až pět dalších pracovních míst. Pracovník v technologických firmách má třeba průměrnou mzdu 50 až 100 tisíc korun měsíčně, a podstatnou část z těchto peněz utratí ve svém regionu za služby. Navíc jeho spotřební koš je velmi odlišný, než u nižších příjmových skupin.

Lze tedy v Brně očekávat nárůst zejména luxusních služeb?

Ano. Zaměstnanci vystavení tvrdé konkurenci o sebe obvykle chtějí nechat pečovat, aby dokázali udržet svůj výkon. Jsou proto schopni a ochotni nechat za služby podstatně více peněz. Využívají také služby, které nejsou obvyklé pro střední třídu, jako jsou domácí práce, vození dětí do školy, šiří obleků na míru, večeře v luxusních restauracích a další. Ty často mohou zastávat i nekvalifikovaní lidé. Tím vzrůstá zaměstnanost i mimo špičku pyramidy pracovního trhu.

Které segmenty služeb vzkvétají v městech zaměřených na high-tech?

Je to různé. Obvykle lze dobře pozorovat rozkvět v oblasti gastronomie a kultury. Pozitivní efekt má však rozvoj kvalifikovaných pracovních míst na všechny segmenty místní ekonomiky. V Linci byla dlouhodobě i během hospodářské krize 3% nezaměstnanost. Zatímco ve Španělsku byla nezaměstnanost 25 %, Linec krizi takřka nepocítil. Před krizí měl 3,5%, během krize 3,6%, a po krizi má 3,4% nezaměstnanost. Česko má 6,2 %, Brno jako město průměrně přibližně 8 %.

Pozorujete rozvoj luxusních služeb v těchto „high-tech městech“?

Nepochybně ano. Je třeba dívat se na města na úrovni Brna jako je Grenoble, Lovaň, Heidelberg, Tampere, Linec či Eindhoven. Pokud se podíváme na ekonomiku těchto „druhých“ měst, které investovaly do inovací, životní styl zaměstnanců high-tech prospěl v důsledku i městu jako celku ekonomických aktivit svých obyvatel. Druhá města mají navíc na rozdíl od hlavních měst pro high-tech firmy mnoho výhod.

O které výhody se jedná?

Druhá města těží z toho, že mají menší dopravní zácpy, lepší životní prostředí, i menší náklady na dopravu. To jsou velmi jednoduché, ale rozhodující výhody, proč se high-tech firmám v těchto městech líbí. Jsou to zkrátka komfortnější místa pro život. Brno prozatím nedosahuje z hlediska kvality života úrovně Grenoblu či Lovaně, ale má velký potenciál se k nim během pěti až deseti let přiblížit.

Druhá strana mince: vyšší nájmy a nedostižné daně

Může Brnu přinést orientace na high-tech i nějaké nevýhody? Lze očekávat zvýšení cen nájmů a nemovitostí?

Ceny nájmů i nemovitostí samozřejmě v konkrétních lokalitách v Brně porostou. Vyšší kupní síla si vynutí také vyšší standardy bydlení, které jsou nákladnější. Je těžké odhadovat, nakolik se to reálně dotkne nízko-příjmových skupin. Případné kolize se však vždy dají řešit rozumnou sociální politikou státu, který může poskytnout lidem v nouzi sociální byty.

Není problém i to, že high-tech firmy jako pobočky světových korporací často odvádí daně jinde?

Všichni víme, že u inovativních firem se zahraničním vlastníkem je dividenda odváděna jinde. High-tech firem jako je Y-Soft, Skypicker anebo Tescan, které vlastní český majitel, je stále málo. Problém to je, ovšem i v tomto případě firmy přináší do státní kasy peníze skrze daň ze mzdy. Další peníze pak představuje právě spotřeba zaměstnanců samotných skrze DPH. Česká republika ovšem neměla jinou možnost, než otevřít se zahraničním investorům, a dát se všanc.

Jak jsou na tom s vlastníky firmy, které vzešly z inkubátoru JIC?

Některé zůstaly v rukou českých zakladatelů, do některých investovaly zahraniční fondy. Jsme vlastenci a přejeme si ukázat světu, co čeští podnikatelé umí. Snažíme se tuto filosofii přenášet i na lidi, s nimiž spolupracujeme. Ředitel firmy Y-Soft Václav Muchna často říká, že chce globální firmu, ale chce ji řídit z Brna.

A kolik mají tyto firmy zaměstnanců?

Řádově jsou to desítky lidí. V některých případech i stovky. Historicky byl největším zaměstnavatelem Y-Soft, druhým zřejmě Skypicker. Dnes už i Invea-tech anebo Phonexia mají desítky čtyřicet či padesát zaměstnanců. I to vypovídá o síle firmy. Přeci jen stabilně platit mzdy padesáti vývojářů je těžší disciplína, než vést ve třech lidech firmu s mnohamilionovým obratem.

Brno má co nabídnout: chytré hlavy

Jak lze nastartovat znalostní společnost? A co přesně pro to dělá JIC?

JIC podporuje vznik nových firmem skrze akcelerátor JIC STARCUBE, lákáme také zahraniční investory z oblasti pokročilých technologií. V našem inkubátoru jsme odchovali desítky úspěšných firem, za všechny třeba Y-Soft a Skypicker. Snažíme se ale podporovat i zavedené české podniky anebo jim pomáhat s někdy zbytečně bolestnou generační výměnou vedení. Naším posledním úspěchem je otevření inovačního a vývojového centra společnosti Konica Minolta v Brně.

Kolik pracovních míst přinese toto inovační centrum?

Jde o menší centrum, které zaměstná přibližně padesát až sto specialistů. Přesto je to ale významný signál. Dostali jsme se díky tomu na mapu strategického myšlení konkurentů Konicy Minolty. A tato mapa má nikoliv středoevropské, ale mezinárodní měřítko. V každé podobně vyspělé firmě existuje tým analytiků, kteří bedlivě sledují chování ostatních firem v oboru a zvažují, které lokality se jim nejvíce vyplatí.

Podle čeho se dále rozhodují?

Hledí jednak na ekonomickou sílu regionu, na životní podmínky v místě, a velmi důležitý je pro ně zdroj kvalifikovaných pracovníků. Proto je klíčový kvalitní vzdělávací systém. Právě v oblasti vzdělávání, ať už jde o střední anebo vysoké školy, vidíme v kraji velké rezervy.

Brno potřebuje nejen špičkové techniky

Zaměstnavatelé někdy říkají, že potřebujeme zejména technické obory. Nejsou ale pro high-tech firmy potřeba i právníci či ekonomové?

Je krátkozraké říkat, že potřebujeme hlavně technické obory. Samozřejmě potřebujeme kvalitně vzdělané techniky, ale potřebujeme také kvalitní absolventy humanitních oborů. Konkurenceschopnost špičky high-tech firem stojí na spolupráci těchto oborů. V Praze, v Brně a v Bratislavě se vyvíjí a vyrábí 40% světové produkce antivirů. Když firma typu AVG, Avast anebo ESET vyvíjí antivirový software, potřebují spolupracovat i s psychology a sociology.

Máte konkrétní příklad?

Zajímavým příkladem může být profesor David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který zkoumá kyberšikanu a úzce spolupracuje s firmami v oblasti počítačové bezpečnosti. Podobně vznikla na této univerzitě herní studia zabývající se teorií her. Výsledky výzkumu jsou tak uplatnitelné i mimo akademickou obec, což to výhodné pro obě strany.

Často jste zmiňoval firmy z oblasti IT. Prosazují se i firmy mimo tuto oblast?

V IT je založení firmy investičně nejjednodušší, a proto těchto firem i v Brně vzniká nejvíce. IT produkty a služby jsou také rychle škálovatelné, rychle přináší zisk. Potom existují i extrémně investičně náročné projekty v oblasti biotechnologií. JIC podporuje hned několik těchto projektů jako je Enantis, Lifetech anebo Lentikats.

Většina těchto firem prospívá regionu ekonomicky. Najdou se i takové, které prospívají i jinak?

Celá řada společností má společenské anebo ekologické poslání. Například firma GINA vyrábí lokalizační software pro koordinaci záchranářů, čímž svým dílem napomáhá záchraně životů. Firma Robodron Industries vyvíjí a vyrábí drony, které jsou schopné pomáhat v ekologickém zemědělství. Detekují škůdce a zahubí ho na místě, takže není třeba stříkat pesticidem celé pole. Využívat se dají i na postřik vinic. Drony nad vinicí dnes zní asi jako sci-fi, ale až časem se ukáže, nakolik se nové technologie i v tradičních odvětvích uchytí.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *