Domů Rozhovory Dostavba Teme...

Dostavba Temelína je výzvou, kterou si nesmíme nechat uniknout

Co jste si do „vysoké politiky“ přinesl z té regionální? Zkušenosti z regionální a komunální politiky jsou neocenitelné. Myslím, že každý politik by si touto zkušeností měl projít. Jedině tam totiž na vlastní kůži poznáte, jaké jsou reálné dopady rozhodnutí, která se dělají na vrcholové úrovni. Politici, kteří si roli v regionální a komunální politice nevyzkoušeli, si často nedokáží ani představit, jaké dopady jejich rozhodnutí mohou někdy způsobit. Velký dopad může mít i srpnové odvolání ředitele CzechInvestu kvůli pochybnému tendru. Jak velký zásah do reputace a důvěryhodnosti agentury, která má přilákat zahraniční investory, to může být? Výměna generálního ředitele je spojena s osobním pochybením. Už jsme učinili a připravujeme i další nápravná a kontrolní opatření, která mají v CzechInvestu zvýšit dohledovou a kontrolní funkci ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud tedy byla krátkodobá důvěryhodnost narušena, chceme prostřednictvím personálních změn a nové koncepce počáteční mediální obavy ze strany zahraničních investorů rozptýlit. Agentura dlouhodobě vykazuje růst jak v počtu nově příchozích investorů, tak v celkovém objemu investic. Jakou bude hrát do budoucna CzechInvest roli? A jak by měla vypadat podpora podnikatelů po roce 2014? Role CzechInvestu se do budoucna nezmění. Hlavními úkoly tedy zůstanou lákání investorů do České republiky a administrace žádostí v rámci Operačního programu Podnikání a inovace a zprostředkovaně i Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Agentura bude pokračovat i v nových programech, jako je například Czechakcelerator 2011 – 2014. Ten usnadňuje malým a středním technologickým firmám vstup na zahraniční trhy. Jednou z nejvyšších priorit pro následující programové období je inovační podnikání. Podpora malých a středních podnikatelů tak bude klást důraz na posilování jejich konkurenceschopnosti vytvářením a šířením inovací. Důležitou oblastí podpory v rámci posilování konkurenceschopnosti bude i snižování energetické náročnosti podnikání malých a středních firem a dále i podpora využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto kroky budou mít navíc pozitivní dopad na stav životního prostředí. Co je podle vás v současné době největší překážkou české konkurenceschopnosti? Analýza vývoje české ekonomiky a její mezinárodní konkurenceschopnosti, kterou MPO předložilo vládě letos v červnu, ukazuje na tzv. „tvrdých“ datech postupnou ztrátu cenové i nákladové konkurenceschopnosti. Ta je dána pouze z části přirozeným přibližováním k vyspělým ekonomikám. Hlavní příčinou a zároveň největší překážkou je zejména zaostávání v technologickém vývoji, nízká míra zavádění inovací a výsledků vědy a výzkumu do praxe. Důležité teď je vytvořit podmínky pro posun v rámci hodnotových řetězců výše, směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou a větší autonomií v rozhodování. Nosným pilířem českého průmyslu bývalo vždy strojírenství. V jaké kondici je podle vás obor dnes? Nosným pilířem českého průmyslu zůstává strojírenství i nadále. Pomyslnou první příčku si přitom drží automobilový průmysl. U něj můžeme konstatovat, že se nám daří neustále zvyšovat jeho konkurenceschopnost. Na druhou stranu si ovšem musíme přiznat, že rozhodující většina podniků se nachází v zahraničních rukách. V podobně dobré kondici je ale i takzvané všeobecné strojírenství. Vzhledem ke zvyšující se celosvětové poptávce po energii očekáváme v nejbližší budoucnosti vysokou poptávku po produktech českého energetického strojírenství. Dobře si ale vedou i podniky vyrábějící obráběcí stroje, výtahy, kompresory, čerpadla, úpravny vody, prostředky pro dobývání, úpravu a dopravu hornin a zvedací, manipulační a skladovací techniku. Tomu také odpovídá dynamika exportu, která jednoznačně dokládá, že výrobky českého průmyslu jsou v současnosti zcela konkurenceschopné. Můžeme stavět svou konkurenceschopnost na technických oborech, když si stále více firem stěžuje na nedostatek technicky vzdělaných lidí? Jak to chcete řešit? Je pravdou, že zájmové i profesní preference současné generace studentů jsou odlišné od generací starších. I proto pociťují podnikatelé nedostatek kvalifikovaných odborníků v technických oborech. Jednou z podmínek zachování konkurenceschopnosti je právě odvrácení tohoto trendu. Z tohoto důvodu připravujeme opatření pro zvýšení zájmu o matematiku, přírodovědné předměty a praktickou výuku, která posiluje manuální zručnost. Dále hledáme způsob, jak co nejlépe nastavit systém odborných praxí, aby úroveň znalostí absolventů středních škol technického zaměření odpovídala aktuálním požadavkům trhu práce. Analogicky hledáme způsob co možná nejefektivnějšího nastavení systému odborných praxí pro vysokoškolské studenty a učitele. Celkově spolu s partnery připravujeme několik desítek opatření, které by se měly dotknout téměř všech stupňů. K financování využijeme soukromých a veřejných zdrojů i prostředků z Evropské unie. Trojice uchazečů – AREVA, Westighouse a konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport –podala v červenci své nabídky na dostavbu Temelína. Víte, co je obsahem? Obsah nabídek je v této etapě výběrového řízení důvěrný, nezná ho ani ministerstvo. V současné době probíhá v zabezpečených prostorách ČEZu jejich posuzování. Jen pro představu – celkem jde asi o 130 tisíc stran textu, které váží 1,5 tuny. První výstupy z hodnocení bychom mohli znát na konci letošního roku. Prohlašoval jste, že dostavba Temelína musí zajistit práce českým firmám a vytvořit pracovní místa. Jak si to pohlídáte? Dostavba Temelína je velkou výzvou, kterou bychom si neměli nechat uniknout. I když je jasné, že konkrétní kontrakty jsou věcí jednotlivých smluvních partnerů, budu velmi důkladně sledovat vývoj. Naší snahou je, ať už bude vybranou společností kterýkoliv z dodavatelů, aby se mohly české firmy zapojit maximální možnou měrou. A to nejen, řekněme v činnostech s nižší přidanou hodnotou, ale i ve speciálních dodávkách zařízení s vysokou přidanou hodnotou a know-how, které by neskončily s projektem jaderné elektrárny. Jedná se nám o to, aby byly uplatnitelné i v budoucnu a aby přivedly zpět mladé odborníky k technickým oborům. České firmy mohou například obsáhnout část primárního okruhu a prakticky celý systém sekundárního okruhu. Výstavba dalších dvou bloků Temelína si navíc vyžádá posílení dopravní a energetické infrastruktury. Bude ČEZ potřebovat podporu státu, například garantovanou výši výkupních cen? To se nepředpokládá. Připravuje se však mechanismus, který formu takové garance umožní, pokud bude nezbytná. Musíme si uvědomit, že trh je nyní silně pokřivený. Je naším záměrem tato pokřivení, nebo chcete-li tržní deformace, postupně odstraňovat. Jednou z cest je utlumení provozní podpory nových obnovitelných zdrojů energie. Nicméně trh s elektřinou je mezinárodní a největší měrou se na deformacích podílí Německo. Dokud budou přetrvávat vlivy tržních pokřivení, tak se i ekonomicky efektivní zdroje mohou přechodně stávat nevýhodnými pro investory a pokud chceme zajistit stabilní a bezpečné dodávky, je nutné tuto dobu překlenout garantováním ceny i pro další zdroje. V případě standardních podmínek na trhu by investoři jistě neváhali s výstavbou, ale při existenci podpory pro obnovitelné zdroje energie a každoroční změny evropské i naší legislativy je jakýkoliv projekt s návratností nad 10 let – což jsou všechny zdroje snad s výjimkou plynových turbín a motorů – velmi riskantní. Proto chápeme nejistoty investorů z hlediska budoucího vývoje, které ale mohou ohrozit dostatek výkonu, pokud budou s výstavbou čekat příliš dlouho a mezitím odstaví dožité uhelné elektrárny. Pokud vláda omezí podporu obnovitelných zdrojů, nedojde k porušení závazků vůči EU či státem garantované 15leté návratnosti? Omezení podpory by se samozřejmě vztahovalo pouze na nové zdroje a bude provedeno několika nástroji. Prvním je snížení provozní podpory s ohledem na snižující se investičních náročnost a 15letou návratnost investic. Druhým nástrojem je zastavení podpory u nejdražších zdrojů, u kterých již bylo dosaženo závazků vůči EU. Závazky ČR vůdčí EU by tak měly být dodrženy. Jaderné elektrárny mají do roku 2040 v Česku vyrábět více než polovinu veškeré elektrické energie, počítá se s dostavbou nových bloků i nové jaderné elektrárny. V jaké fázi se nachází lokalizace vhodného místa pro třetí elektrárnu? S provozem dalšího jaderného bloku po Temelíně se uvažuje až po roce 2035. V té době bude končit životnost bloků v Dukovanech a logická se jeví výstavba nového bloku na této lokalitě. Dukovany bude potřeba po ukončení provozu nahradit novým energetickým zdrojem, aby se udržela bilance v energetické soustavě. Evropa v dnešní době staví na masivním rozvoji obnovitelných zdrojů a částečně ustupuje od jádra. Nejde česká energetická koncepce trochu proti proudu? Nejde. Na podporu obnovitelných zdrojů jsou a budou každoročně vynakládané nemalé prostředky. Jejich objem po přepočtu na obyvatele odpovídá výši podpory v Německu, které nám je neustále dáváno za vzor. To, co chceme, je omezit provozní podporu obnovitelným zdrojům tak, aby se zminimalizovaly nové náklady na jejich podporu, které se promítají do ceny energií. Pro spotřebitele energie – rodiny i průmyslové podniky – musí být únosné a přiměřené.Chceme také zamezit plošnému charakteru podpor, který vede k nekontrolovatelnému růstu celkových dotací. Z tohoto důvodu je logickým krokem omezení provozní podpory v současné situaci minimálně tzv. „nejdražších“ zdrojů, kterými jsou například solární elektrárny nebo bioplynové stanice. Další podpora obnovitelným zdrojům, jako je investiční podpora, není do budoucna vyloučena tam, kde je dosažen největší energetický efekt na vloženou korunu podpory a současně nedochází k duplicitám v podporách z různých veřejných zdrojů. Budeme se také zabývat zjednodušením povolovacích procesů. Už víte, kam budou směřovat výnosy z emisních povolenek? To je teď na úrovni konzultací mezi příslušnými ministerstvy, tedy především průmyslu a obchodu a životního prostředí. Uvažujeme, že bychom výnosy mohli použít například v teplárenství a případně do podpory obnovitelných zdrojů, které nejsou nebo nebudou pokryty provozní dotací. Některé výnosy by mohly být využity také na zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie a v neposlední řadě také k financování výzkumu, vývoje a na demonstrační projekty. Václav Klaus nedávno vetoval vaším ministerstvem předkládaný zákon o hospodaření energií, tedy o povinnosti označovat budovy energetickými štítky? Jak se díváte na tento zákon? Česká republika se zavázala ke zvyšování energetické účinnosti a chce-li tomuto závazku dostát, musí přijmout příslušná opatření. Pokud tak neučiníme, hrozí nám penále ve výši milionů korun denně, dokud naše zákony neuvedeme do souladu s evropskou směrnicí. Jakkoliv tuto úpravu zákona nevítám, rozumím důvodům k jejímu přijetí a navržené znění chápu jako kompromis reagující na situaci na českém trhu s nemovitostmi. Rozpočty majitelů budov budou zatíženy pouze jednorázově a na cenu nájemného by pořízení energetického štítku nemělo mít vliv. Jak hodnotíte svůj první rok v roli ministra? Jaké cíle chcete ještě do konce volebního období splnit? Snažím se naplňovat priority, které jsem si po seznámení s resortem vytyčil. První z nich byla nová proexportní strategie, kterou naprostou většinou schválila vláda. Tu nyní naplňujeme a po prvním půlroce se zdá, že jsme se vydali správnou cestou. Dalším významným bodem byla aktualizace energetické koncepce. Ta je v současné době v připomínkovém řízení a půjde do vlády. Třetím významným tématem je postupná reforma Rady Českého telekomunikačního úřadu, zlepšení situace na domácím telekomunikačním trhu, příchod nového operátora a zlevnění telefonování pro občany naší země. Věřím, že se tento proces podaří dotáhnout do úspěšného konce. Do budoucna se chci podívat na technické vzdělávání, jehož současný stav výrazně limituje rozvoj českého průmyslu a zaměřím se také na bezpečnost dodávek surovin do České republiky. Kdo Je… MuDr. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu Devětatřicetiletý Martin Kuba pochází z Českých Budějovic, kde i vystudoval střední průmyslovou školu. Poté se rozhodl stát lékařem a na střední zdravotnické škole získal maturitu v oboru zdravotní záchranář. Pokračoval studiem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako lékař záchranné služby a anesteziolog v českobudějovické nemocnici. Do ODS vstoupil v roce 2003, o tři roky později byl v Českých Budějovicích zvolen radním a zastupitelem města. Po krajských volbách v roce 2008 se stal také krajských radním a 1. náměstkem jihočeského hejtmana. Po rezignaci Martina Kocourka byl Kuba 16. listopadu jmenován ministrem průmyslu a obchodu.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *