Domů Rozhovory Kdybych šel z...

Kdybych šel znovu do úřadu, následovala by větší smršť

Když jste před třemi lety přišel do úřadu, jaké jste si kladl první cíle? Jak se Vám je podařilo plnit?

Změny, které se v roce 2007 jevily jako nejpotřebnější, byly především ty, které směřovaly dovnitř úřadu. Obecně jsem cítil potřebu debyrokratizaci korporátní kultury a větší transparentnosti a tím i zviditelnění fondu. Snad se to povedlo alespoň částečně. Měl jsem od začátku představu nejen efektivního, ale i sebevědomého a přitom k žadatelům vstřícného úřadu. V roce 2007 se spouštěl Operační program Životní prostředí (OPŽP) – historicky neopakovatelná příležitost investic na zlepšení životního prostředí ve všech směrech u nás. Spustili jsme ho co nejdříve – v červnu – dokonce ještě předtím, než Česká republika schválila Národní strategický referenční rámec a od té doby se fondovské soukolí stroje na dotace nezastavilo, respektive se roztáčelo stále rychleji.

Co se podle Vás po dobu Vašeho působení podařilo?

Rozběh OPŽP a programu Zelená úsporám vyžadoval – byť dočasně – skokové navýšení administrační kapacity fondu, počet zaměstnanců fondu se ztrojnásobil. Počítají ale s tím, že jejich vyprší v den, kdy bude program u konce. Na takový nárůst se bezprostředně váže jejich školení a zajištění podmínek pro práci. SFŽP se před necelými dvěma lety přestěhoval, protože jeho stávající budova přestala kapacitně i technicky vyhovovat.

Nebylo pak těžké ochránit úřad od přebujelé byrokracie?

Otevřeně jsme začali pojmenovávat slabá místa a prostor pro korupci či manipulaci při administraci. Na fondu jsme je odstranili. U žadatelů jsme se museli spolehnout na osvětu, kontrolu a průběžnou úpravu podmínek, které musí splnit. Premiér Topolánek to při své návštěvě resortu MŽP v létě roku 2008 trefně pojmenoval jako dík za debaierizaci resortu. Dlužno dodat, že všichni ministři, Petrem Kalašem a Martinem Bursíkem počínaje a Rut Bízkovou konče, tento trend v minulém volebním období podporovali a vytvářeli pro něj věcné i neformální podmínky.

V dubnu 2009 jste začínal formovat program Zelná úsporám. Co bylo nejtěžší?

To byla pro nás velká škola. Dnes, kdy se dá předpokládat jeho vyčerpání do konce tohoto roku, se již jen mohu smát všem škarohlídům hrozícím vracení peněz Japonsku a dalším kupcům emisních povolenek AAUs. Žadatelé o dotace obecně kupodivu nejsou nejvděčnější skupinou, o to více jsme si užívali uznání. Například v již zmíněném Japonsku. Tam mají možnost srovnání s jinými zeměmi našeho regionu. Ne všichni totiž ví, že cena emisních povolenek AAU závisí i na kvalitě a zárukách programu. A Česká republika je v prodeji AAUs jednoznačně nejúspěšnější.

Přesto: které věci byste udělal jinak?

Zpětně si uvědomuji, že i když o administraci například evropských fondů a informačních systémech hodně víte, chtě nechtě se pár měsíců s institucí a jejími zaměstnanci musíte seznamovat. Dnes by tedy po mém nástupu následovala prudší smršť – procesní i personální.

Jaké úkoly bude muset řešit váš nástupce?

Kromě běžné operativy a dokončení administrace OPŽP se musí nové vedení zaměřit především na Zelená úsporám. Je nutné připravit další finanční nástroje na podporu především investic do obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické efektivity budov. Tedy rozšíření rolí fondu, jehož posláním je fungovat jako ekonomický nástroj politiky životního prostředí a implementační agentura pro dotace – o další, které pracovně říkáme zelená banka. V delším časovém horizontu je to příprava na další programové období 2014 – 2010, dá se předpokládat, že OPŽP bude mít nějakého, byť skromnějšího programového následníka.

Jak dlouho tady bude program Zelená úsporám?

Výsledky programu Zelená úsporám při tempu růstu počtu žádostí a požadované alokace zastarají, dříve než se toto Moravské hospodářství dostane ke svým abonentům a čtenářům. Tři čtvrtiny jsou v tuto chvíli vyčerpány.

Váš úřad jako první nabídl žadatelům průběžné financování. Měl by ho úřad zachovat i v době oživení?

Mezi žadateli, se kterými fond pracuje, převažuje veřejný sektor – především malé, větší i největší obce. Jejich ekonomická situace není vždy příznivá a průběžné financování je nástroj, který jim čerpání dotací usnadňuje. Nemyslím, že by v tomto směru mělo dojít k nějaké změně.

Jaké úkoly v oblasti životního prostředí musí vyřešit nová vláda bez ohledu na politickou orientaci?

Agenda životního prostředí patří mezi ty nejširší. Zcela určitě musíme zastavit negativní trend zvyšování znečišťování ovzduší u nás. Čekáme na nový zákon o odpadech a ovzduší. V kvalitě života – nejen té environmentální – máme ještě co dohánět.

Fakta o SFŽP

Státní fond životního prostředí ČR byl založený v roce 1991.

Spravuje jak státní program Zelená úsporám, tak evropský Operační program životního prostředí.

Přes Operační program Životní prostředí rozdělí úředníci v období 2007 až 2013 více než 5 miliard euro (cca. 125 miliard korun). Přes program Zelená úsporám rozdělí bezmála 20 miliard korun.

Na SFŽP pracuje 410 úředníků

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *