Domů Rozhovory Musíme Brno v...

Musíme Brno víc prodat. Je to perla mezi Prahou a Vídní, říká Milan Kratina z letiště Brno

Brno – Alespoň co do počtu pravidelných celoročních linek, které z něj startují, není v současnosti letiště v brněnských Tuřanech zrovna v nejlepší formě. Cestující se jimi dostanou jen do bavorského Mnichova a na londýnské letiště Stansted, na konci října přibude nízkonákladová linka do severoitlaského Milána. Na lety do Ruska, Nizozemí či hlavního českého města už Jihomoravané jen vzpomínají. Nedočkali se ani letů do Barcelony, Bruselu, Lvova, Říma, Dubrovníku a Splitu, které slibovala rumunská nízkonákladová společnost Blue Air. Podle předsedy představenstva Letiště Brno Milana Kratiny má ovšem společnost plán, jak nepříznivý vývoj zvrátit. „Společně s Jihomoravským krajem a městem Brnem jsme založili společnost Moravia GSA s cílem podporovat rozvoj letecké dopravy. Pro nás, z pohledu letiště, je zásadní, že se podařilo nalézt společnou řeč s Jihomoravským krajem i městem Brnem. Vznikl jeden tým, který vyjednává s leteckými společnosti o možných nových linkách. Takže máme vzájemně a bez zpoždění všechny informace a novinky, které z jednání vyvstanou. Vznik Moravia GSA tuto spolupráci formalizoval. Je to důležité i proto, že letecké společnosti mají k jednání jednoho jasného partnera, ne tři,“ popisuje Kratina.

 

Poté, co padla plánovaná spolupráce s Rumuny, vyvíjí se už nějak jednání s jinými dopravci o nových pravidelných celoročních leteckých linkách pro Brno?

Jednání pokračují, vedeme je prostřednictvím zmíněné Moravia GSA. Nelze být konkrétnější před definitivním uzavřením nových dohod. Ale platí, že brněnské letiště obsluhuje velmi zajímavý region jak ekonomicky, tak co do prostého počtu potenciálních cestujících. Takže věřím, že další linky odstartují. Vlastností letecké dopravy je ale i její velká setrvačnost daná zejména nedostatkem kapacit, nedostatkem volných letadel a posádek na straně leteckých společností. Takže tato jednání vedeme na jednu, ale spíše na dvě sezóny dopředu.

Lze říct, do kterých destinací, nebo alespoň zemí by se mohlo v nejbližší době z Brna létat?

Obecně, destinace, o kterých se hovořilo v souvislosti s Blue Air byly dle mého názoru atraktivní. Navíc při jednáních s dopravci máme výhodu v tom, že umíme ukázat zcela konkrétní čísla z provozu linek do Eindhovenu a na Londýn Luton, které obě létaly vytížené na více než pětaosmdesát procent.

Velmi oblíbené mezi cestujícími jsou nízkonákladové společnosti létající na atraktivní místa. Je nějaká šance je do Brna vrátit?

Jednání vedeme i s těmito dopravci, takže ano, tato možnost tu je.

Jak zdůvodnily letecké společnosti, které z Brna létaly do Nizozemska, Ruska, Itálie či dalších destinací, odchod z Brna?

Toto je otázka přímo na konkrétní letecké společnosti. Už zmíněné linky do Eindhovenu nebo na Londýn Luton létaly vytížené přes pětaosmdesát procent. To je vysoké číslo. A lze tedy předpokládat, že rozhodnutí dopravce přesunout kapacitu na jiné letiště souviselo spíš s jeho interní obchodní strategií, než s faktickými ekonomickými výsledky obou linek

Proč zkrachovala jednání se společností Blue Air z Rumunska o nových linkách?

Těchto jednání se Letiště Brno neúčastnilo, takže mi nepřísluší je komentovat. Nyní je už ovšem situace odlišná a nová jednání s leteckými dopravci vedeme společně s Jihomoravským krajem a městem Brnem, což považuji za správnou cestu do budoucnosti.

Co je potřeba dělat pro to, aby se v Brně nové linky objevily? Jak by mohli pomoci novým linkám například krajští a brněnští politici?

Myslím, že teď jsme na dobré cestě. Fungující spolupráce mezi krajem, městem a letištěm je ten správný postup. A ten nyní funguje dobře.

Je vhodná přímá finanční podpora linek ze strany kraje a města, jak se to stalo v případě linky do Mnichova, nebo byste uvítali jiné formy?

Linka do Mnichova je specifická. Jejím prostřednictvím má Brno letecké spojení s celým světem, a naopak lze do Brna snadno odkudkoli doletět. Zda je to vhodná forma spolupráce i pro jiný typ linek, to je otázkou.

Proč jsou zrovna lety do Mnichova tak klíčové?

Linka do Mnichova, zajišťovaná společností BMI regional, létá v pracovní dny dvakrát denně, o víkendu odlétá v neděli. Umožňuje cestujícím z Brna využít mnichovského letiště jako centrálního hubu pro navazující lety do dalších destinací po celém světě, a naopak nabízí zejména obchodním cestujícím snadnou možnost, jak se letecky dopravit do našeho regionu. Vloni ji využilo zhruba dvacet tisíc cestujících. Věřím, že se vzrůstající zájem o toto spojení projeví na lepších výsledcích v tomto roce.

SCH_2424

 

Jakou vidíte roli brněnského letiště do budoucna v situaci, kdy lidé mohou využívat širokou nabídku větších letišť v nedaleké Bratislavě a Vídni, úplně daleko není ani do Prahy a ambice provozovat co nejvíce linek má i Ostrava?

Společně s Jihomoravským krajem a městem Brnem musíme začít pořádně prodávat Brno a Jihomoravský kraj jako perlu mezi Prahou a Vídní. Ruku na srdce, lidé ve světě znají z České republiky jen Prahu. Neznají ani Jihomoravský kraj, ani Brno. My musíme zacílit marketing tak, aby se to změnilo. Aby lidé chtěli přicestovat právě sem. Pak můžeme být velmi konkurenceschopní. Brněnské letiště je přirozenou spádovou destinací pro velký a bohatý evropský region. Obsazenost stávajících i těch minulých linek je toho důkazem. Zajímavé spojení za rozumnou cenu cestující z naší spádové oblasti využijí nepochybně radši, než aby museli za linkami cestovat na vzdálenější letiště.

Má šanci návrat linky do Prahy, nebo třeba vznik obdoby linky Bratislava – Vídeň?

V tuto chvíli nemáme informace o žádném dopravci, který by o takové lince uvažoval, byť historicky ale velmi dobře fungovala.

Je vhodnou cestou se zaměřit především na charterové a sezonní lety?

Ohledně charterů se už nyní v letní sezóně do jisté míry dostáváme na kapacitu letiště. V prázdninových měsících odbavíme přes sto tisíc cestujících měsíčně. Vše naznačuje tomu, že by letošní letní sezóna měla být jednou z vůbec nejlepších. To je samozřejmě dobře a jsme připraveni do zvýšení kapacity investovat, jakmile to bude potřeba.

Jak moc velký důraz chcete klást na nákladní dopravu?

Provoz letiště stojí vždy na třech pilířích – pravidelných osobních linkách, na charterech a na letecké nákladní dopravě. Letiště Brno nyní skutečně investuje do výstavby multimodálního centra. To je něco, co letišti dlouhodobě chybělo. Přitom se s výstavbou centra počítá nejméně už od doby, kdy Tuřany přešly z České správy letišť na Jihomoravský kraj. Nicméně předpokládáme, že i po zprovoznění centra počet nákladních letů významně nenaroste, a to s ohledem na velkou kapacitu nákladních letounů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mohlo být nejvýš jedno denně navíc. Je ale důležité, aby tu všechny typy dopravy našly kvalitní prostředí. Proto připravujeme investice i do zázemí pro business aviation a privátní lety.

Text: Petr Jeřábek Foto: Předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina. Zdroj: Letiště Brno

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *