Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "Brno"

Brno

0

I v dnešní době se často stává, že lidé doma použitý jedlý olej vylévají do dřezu, záchodu nebo různých výlevek. Zdá se to jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak se přepáleného tuku zbavit. Takovéto zacházení s použitými oleji z domácností škodí životnímu prostředí, a navíc způsobuje i značné materiálové škody.

Oleje a tuky se totiž usazují v odpadním potrubí, které postupně zanáší, až ho zcela ucpou. Především v panelových domech se tak může velmi snadno stát, že místo do kanalizace kvůli ucpanému potrubí začne odpadní voda vytékat v níže položených bytech. Náklady na opravu zanesené kanalizační přípojky se mohou vyšplhat na několik tisíc. V horším případě může neřízená likvidace olejů a tuků značně poškodit kanalizační infrastrukturu a problémy způsobují i v čistírnách odpadních vod.

Nakládání s odpadními oleji upravuje novelizace vyhlášky k zákonu o odpadech z roku 2018, která od ledna 2020 stanoví obcím povinnost celoročního odděleného sběru jedlých olejů a tuků. „Pro tyto účely máme již dnes na všech brněnských sběrných střediscích rozmístěny černé plastové popelnice s nálepkou označující, že jde o nádoby určené k odkládání olejů z domácnosti. Lidé by je měli přinášet v uzavíratelných obalech, například PET lahvích, uzavřených kbelících nebo kanystrech. Naše společnost zajistí jejich předání k dalšímu zpracování v souladu s platnou legislativou,“ přiblížil předseda představenstva Filip Leder.

Pokud Brňané nechtějí nebo nemohou odevzdat láhev použitého oleje na sběrné středisko, mohou ji umístit v uzavřené PET lahvi i do běžné černé popelnice na směsný komunální odpad. Z toho se totiž v brněnském zařízení na energetické využívání odpadu Sako vyrábí teplo a elektřina a zároveň se šetří primární zdroje jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí. V konečném důsledku se tak z odpadních olejů stává palivo stejně jako při jejich recyklaci jakoukoliv jinou technologií.

„V Brně jsme před většinou obcí České republiky o krok napřed tím, že směsný komunální odpad vznikající na našem území neukládáme na skládky, ale energeticky ho využíváme. To dokážeme i s použitými jedlými tuky a oleji, protože v našem zařízení je jejich energetické využití snadno dosažitelné při splnění přísných environmentálních parametrů. Těší mě, že díky dlouhodobě funkčnímu a bezpečnému technologickému zařízení na energetické využívání odpadů mohou Brňané nakládat s odpady jednodušeji i za nižších celkových nákladů než v převážné většině obcí, které tyto podmínky nemají,“ doplnil Filip Leder.

Dále občané Brna často řeší, kam se starými pneumatikami. Do popelnice nebo kontejnerů rozhodně nepatří. Občané je mohou zanechat přímo v pneuservisu, kde je prováděna jejich výměna, nebo předat jejich výrobcům, prodejcům a distributorům, kteří mají v rámci zpětného odběru výrobků povinnost je zdarma převzít.

Brňané mohou pneumatiky předat i na některých sběrných střediscích, avšak nikoliv jako výrobek s ukončenou životností, ale jako odpad. Odevzdat je ale můžete jen na vybraných z nich. Převzetí pneumatik jako odpadu je zpoplatněné 30 korunami za pneumatiku bez disku a 55 korunami za pneumatiku s diskem.

Nové stavební pozemky pro rodinné domy nebo proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. Na některé měny čekají Brňané řadu let, nyní se dočkají alespoň dílčích změn. Návrh celkem sto padesáti změn stávajícího územního plánu nyní zpracovala Kancelář architekta města Brna (KAM). Město plánuje na podzim uspořádat veřejné projednání, finální změny chce vydat v polovině roku 2020.

 „Na některé změny čekají obyvatelé Brna řadu let, toto je cesta, jak postup urychlit, než bude mít město nový územní plán. Ten potřebuje především pro rozvoj bydlení a dopravy,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

 Všechny nyní připravené změny byly původně součástí souboru 290 změn Územního plánu města Brna, takzvaného „balíčku 43+“. Z toho Zastupitelstvo města Brna v březnu letošního roku vybralo 150 změn ke zkrácenému postupu pořízení. Jde o změny, které nejsou systémové, nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (tedy krajského „územního plánu“) a není u nich potřeba hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh konkrétně zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů nebo možnost intenzivněji zastavit vybraná území například navýšením pater domů či velikosti podlažní plochy. Dále jsou to větší změny, které umožní proměnit nevyužívané průmyslové oblasti na obytné čtvrti, například areály ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech.

Tým KAM teď pracuje také na návrhu nového Územního plánu města Brna, který odevzdá na konci tohoto roku. Poté bude následovat veřejné projednání. Nový územní plán by měl začít platit nejpozději do konce roku 2022.

0

Průměrná cena za metr čtvereční bytu v brněnských novostavbách poprvé v historii přesáhla 80 tisíc korun. Na nový šedesátimetrový byt teď musí zájemci našetřit průměrně 4,86 milionu korun, stoupají ale i ceny starších bytů. Ceny rostou, protože se stále staví velmi málo. Za to mohou pomalé úřady i nedostatek pracovních sil ve stavebnictví. Poptávka po nových bytech ale ani přes vyšší ceny neuvadá. Za prvních šest měsíců roku 2019 byly prodeje dokonce dvojnásobně vysoké než za stejnou dobu loni.

Ceny bytů v Brně se oproti očekávání analytiků dál zvedají. Za metr čtvereční v novém bytě zájemci právě teď zaplatí průměrně 80 583 korun. Zdražování nezastavila ani větší nabídka bytů v nových domech sídlištního typu, které šly nedávno do prodeje. „Na růstu cen bydlení se podepisuje hned několik faktorů, od rostoucích cen pozemků a stavebních prací a materiálů přes zastaralý územní plán a složitou byrokracii při povolování staveb až po vysoké daňové zatížení a přísné normy výstavby,“ vysvětluje Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya. Podle dat společnosti Skanska se například ceny zdiva zvýšily o 12 až 20 % podle druhu, a jak uvádí společnost CEEC Research, vytíženost stavebních firem je na úrovni 94 %. To vše se do cen nemovitostí nepřímo promítá.

Na kolik přijde byt v brněnské novostavbě?

Ceny bytů v nabídce se meziročně zvedly téměř o 13 %. Na průměrný jednopokojový byt tak zájemci musí našetřit 3,1 milionu korun, na dvoupokojový pak 4,4 milionu. Byty se třemi pokoji a kuchyní vyjdou rodiny na 6,4 milionu korun a byty čtyřpokojové a větší v průměru dokonce na téměř deset milionů. Oproti běžné situaci na trhu jsou aktuálně nejvýhodnější garsoniéry, kde zájemci za metr čtvereční zaplatí 79 300 korun. „V příštích měsících očekáváme stále pozvolný růst cen nových bytů i zdražování pronájmů. Pokles ceny bude spíše ojedinělý, a to v případech, kdy se prodávajícím nebude dařit konkrétní nemovitost prodat,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.

I přes rostoucí ceny je však poptávka po novém bydlení v Brně stále vysoká. Během prvního pololetí se v Brně prodalo 459 bytů, což je dvakrát více než za prvních šest měsíců roku 2018. Největší zájem je stabilně o menší byty. „V uplynulém čtvrtletí byl každý třetí prodaný byt v Brně jednopokojový. Kromě zájemců o bydlení je kupují zejména investoři, protože výnosy z pronájmu garsonky jsou zatím nejvýhodnější. Zájem o nájemní bydlení navíc díky studentům univerzit a zahraničním pracovníkům v nadnárodních společnostech také stoupá,“ říká Alexej Veselý.

Kdy se situace změní?

Obrat k lepšímu by mohl brněnskému realitnímu trhu přinést nový územní plán, na jehož návrhu teď pracuje Kancelář architekta města Brna a který má začít platit do konce roku 2022. „Plochy určené
k bydlení jsou ve stávajícím územním plánu už prakticky vyčerpané nebo jejich zástavbě brání další komplikace, například nemožnost dopravního napojení, omezení daná předpisy, ochrannými pásmy, záplavovými územími a další,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Stávající situaci má ještě před schválením nového územního plánu zlepšit také sto padesát změn stávajícího územního plánu, které pomohou nejen rozvoji bydlení, ale také dopravy. „Začátkem července jsme odevzdali návrh, který zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů, ale také větší změny, které umožní přeměnit nevyužívané průmyslové areály na obytné čtvrti. Týká se to třeba areálů ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech,“ doplňuje Sedláček. Změny by měly začít platit v polovině roku 2020.

Autor: red

Pohodlnější cestu budou mít cyklisté nově mezi Žebětínem, horní částí Bystrce a Kohoutovicemi. Radní dnes schválili výzvu k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce na této cyklostezce. Jde o vítězný projekt z prvního ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás.

Projekt „Propojení Žebětína i horní části Bystrce s Kohoutovicemi pro pěší i cyklisty“ zvítězil v prvním ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás v roce 2017 a získal 2 031 hlasů. Celkové náklady dosáhly 712 tisíc korun. „Při navrhování projektů a následném hlasování lidé velmi často podporují sportovní aktivity a revitalizaci či oživení svého okolí. V tomto případě se naplní oba účely. Cyklostezka se navíc dotkne hned tří městských částí a bude tak sloužit velkému počtu obyvatel, což nás pochopitelně těší,“ řekl druhý náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný.

Propojí Brno

Navrhovatel projektu Oldřich Drápal přišel s nápadem na zpracování projektové dokumentace pro vybudování cyklostezky, která by vyřešila problém bariéry – Staré dálnice – rozdělující město Brno. „Stará dálnice odděluje městskou část Žebětín od zbytku Brna a jak pro cyklisty, tak i pěší je toto místo, co se týče bezpečnosti, zcela nepřekonatelnou překážkou. Smyslem projektu bylo zpracovat studii, která navrhne propojení obory Holedná, Kohoutovic a tím i centra Brna s Žebětínem, sídlištěm Kamechy i celou horní částí Bystrce,“ vysvětlil Oldřich Drápal.

„Využíváme pozemků cest po pozemkových úpravách z roku 2007. Trasa končí v oboře Holedná, odkud se dá bezpečně dojet do Bystrce nebo do Kohoutovic. Je využit i tunýlek pod Starou dálnicí k podjezdu pod touto frekventovanou vozovkou. Komunikace budou postavené se živičným povrchem a při vjezdu do obory bude zbudována speciální brána a rošt proti úniku zvěře podle požadavků Lesů města Brna. Stavba by měla být vyhotovena do konce letošního roku. Bezpečně odvede pěší a cyklistickou dopravu ze Žebětína,“ doplnil popis následné realizace starosta městské části Brno-Žebětín Vít Beran.

Tramvajová trať propojí brněnské městské části Starý Lískovec a Bohunice do konce roku 2022. Představitelé města Brna a DPMB podepsali smlouvu o dílo.

„Jedná se o jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb ve městě, a to nejen z pohledu objemu zakázky a získané dotace, ale i přínosu pro obyvatele Brna. Podpora fungování městské hromadné dopravy v Brně je pro nás klíčová,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Stavba, jejíž náklady přesahují 1,4 miliardy korun, zajistí dostupnost oblasti Fakultní nemocnice Brno a Univerzitního kampusu Bohunice, kam denně cestuje na čtyřicet tisíc lidí. Pro cestující bude vybudování trati znamenat výrazně komfortnější cestování. Z Hlavního nádraží se k Univerzitnímu kampusu dopraví linkou 8 za cca 15 minut.

Nová trať se od stávající odpojí na dopravním uzlu Osová, kde budou mít cestující možnost přestupu na další autobusové a trolejbusové linky. Tunel o délce 619 metrů povede pod Mikuláškovým náměstím a vyústí v ulici Netroufalky. Na trati podle projektu vzniknou dvě nové zastávky Nová Jihlavská a Nemocnice Bohunice, zastávka Nová Jihlavská bude umístěna pod zemí.

Práce začnou na podzim

„Tramvajová doprava je páteřním systémem městské hromadné dopravy v Brně. Stavbu považuji za velký krok kupředu z hlediska komfortu cestujících i vývoje MHD ve městě. Její příprava trvala dlouhých dvanáct let,“ řekl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Práce na devět set metrů dlouhé trati začnou v podzimních měsících. V první fázi budou přeloženy inženýrské sítě a jejich přípojky, poté budou zahájeny práce na samotné stavbě nové tramvajové trati.

„Je pro nás velká čest, že se nám podařilo ve veřejné soutěži na tuto stavbu uspět, a můžeme slíbit, že uděláme maximum pro kvalitní dokončení stavby v termínu,“ dodal za sdružení dodavatelů Firesta a Metrostav Zdeněk Mička, ředitel oblastní divize METROSTAV a.s.

Městu Brnu a Dopravnímu podniku města Brna se na projekt podařilo získat rekordní dotaci přes miliardu korun z operačního programu Doprava, která pokryje 85 procent nákladů.

Sál pro pořádání přednášek, koncertů, divadel a moderní klubovny pro trávení volného času, tak by mohlo vypadat nové společenské centrum pro obyvatele brněnského Komína. To stávající v budově Staré hasičky je v technicky špatném stavu a jeho kapacita nestačí.

Zástupci městské části proto ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna vyhlásili otevřenou architektonickou soutěž o návrh. Ta by mohla dát odpověď na otázku, jestli hasičku opravit, nebo postavit novou. Součástí zadání je také úprava přilehlého náměstíčka, které slouží jako oblíbené místo pro akce. Architekti mohou své návrhy posílat do pondělí 23. září 2019.

Stará hasička je jediným objektem městské části, který může v plném rozsahu sloužit jako komunitní centrum. Společenský a kulturní život je pro obyvatele každé obce velmi důležitý. Proto je nutné naléhavě řešit stav budovy. Nejenže nevyhovuje kapacitně, ale především její technický stav je na hranici životnosti,“ řekla starostka městské části Brno-Komín Milada Blatná.

Stará hasička v ulici Hlavní vznikla na konci 18. století jako hostinec, později sloužila jako škola nebo zbrojnice dobrovolných hasičů. Poslední roky ji jako obecní budovu využívá ke klubovým, společenským a vzdělávacím aktivitám městská část Brno-Komín. Vyhlášená architektonická soutěž má prověřit možnosti modernizace hasičky.

Architektonická soutěž je v tomto případě nejlepší způsob, jak prověřit, zda bude možné objekt opravit, nebo bude nutné postavit nový. Záměry prozkoumá z mnoha různých pohledů a poskytne dostatek názorů i podkladů, na jejichž základě se může městská část dále rozhodnout,“ uvedl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Do přípravy soutěže byla zapojena také veřejnost. Na základě prohlídky objektu byla zorganizována anketa a setkání s cílem získat od místních obyvatel další podněty, které se staly součástí zadání soutěže. Porota zasedne na začátku října 2019. Na výběr vítězného návrhu v příštím roce naváže zpracování projektové dokumentace. Samotná výstavba by mohla začít v roce 2022.

Zadání architektonické otevřené jednofázové projektové soutěže o návrh na Starou hasičku najdete na https://kambrno.cz/souteze/stara-hasicka/

Autor: fuk, zpráva KAM

0

Vzniknou v Brně dobíjecí stanice pro elektromobily, houpačka a kolotoč pro vozíčkáře nebo komunitní moštárna? Tyto a dalších více než 100 projektů přihlásili letos lidé v Brně do participativního rozpočtu.


Brňané letos přihlásili téměř 150 projektů do participativního rozpočtu Dáme na vás. Třetí ročník má pro ně připraveno 35 milionů korun. Kdo se o ně bude na podzim ucházet ve finálovém hlasování, teď záleží na veřejnosti. Vyjadřovat podporu může následujících 14 dní.


„Celkově bylo podáno 148 projektů. V galerii jich nyní máme 112 a jejich celková hodnota dosahuje 192 milionů Kč. Osm projektů, které byly podány v termínu, jsme vrátili na úpravu a čekáme na reakci jejich navrhovatelů. Dvacet dva projektů bylo označeno jako nevhodných, neboť nesplňovaly Zásady participativního rozpočtu. Čtyři projekty byly uzavřeny nebo staženy samotnými navrhovateli a dva projekty nebyly potvrzeny finálovým odkazem pro podání projektů,“ popsala koordinátorka participace obyvatel Klára Drápalová.


Projekty mohou lidé nyní podpořit na stránkách www.damenavas.brno.cz. Pouze ty projekty, které získají dostatečnou podporu veřejnosti, postoupí do další fáze. Na internetu musejí obdržet minimálně 300 lajků anebo ve fyzické podobě 30 podpisů. „Podporu ve formě líbí se mi je možné udělit neomezenému počtu projektů,“ připomíná Drápalová.


Projekty následně čeká posuzování proveditelnosti, při tom se vyjádří i magistrát a také příslušné městské části. Finálové hlasování pak bude v listopadu.

0
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) společně se společností Waze připravuje v brněnských tunelech instalaci Waze Beacons (majáky), které určí polohu řidiče v tunelu, kde chybí signál GPS.

V průběhu dubna budou majáky nainstalovány do Pisáreckého a Královopolského tunelu, tunelu Hlinky a do galerií Záhřebská a Voroněžská. Husovický tunel bude osazen majáky až po ukončení blížící se rekonstrukce na konci srpna 2019. Pokračovat tak bude úspěšná spolupráce z května loňského roku, kdy došlo k instalaci majáků v Jihlavském tunelu, kde byla tato technologie poprvé představena.

Majáky zatím využívají pouze uživatelé navigace Waze. Technologie je ale volně dostupná i pro jiné aplikace vč. komerčních navigací.

Jak to celé funguje?

Telefon při jízdě tunelem zjišťuje přítomnost konkrétních majáků a podle síly jejich bluetooth signálu vypočítá svou polohu v tunelu.

ŘSD si vidí v instalaci majáků nejen větší komfort řidičů z hlediska lepší navigace, ale také zvýšení bezpečnosti. Uživatelé Waze poznají, kde mají v tunelu a jeho bezprostředním okolí odbočit. Systém rozpozná odchylky od běžného provozu. Řidiči mezi sebou mohou sdílet varování například na odstavené vozidlo, překážku na vozovce nebo výtluk. Potřebné informace obratem dostává správce tunelu, který může na vzniklou situaci rychle reagovat omezením, nebo zastavením provozu.

0
Od podzimu bude město rozděleno pouze na tři zóny. Regulace bude platit jen v pracovní dny a na většině území jen v noci. Dělení na rezidenty a abonenty zůstává. Předplatné na parkování si budou moci koupit i návštěvníci. Nová koncepce parkování bude jednodušší – město rozdělí na tři oblasti. Na zemi budou všechny označeny modrými čarami – tak to ostatně stanovuje zákon. Dopravní značky ale lidem jednodušeji přiblíží, jaká pravidla na tomto konkrétním místě platí.

„Příprava nové koncepce trvala několik měsíců. V tuto chvíli máme koncept, podle něhož bude možné postupovat v následujících týdnech a měsících. Změní se dopravní značení, nařízení, ceník i celé technické nastavení. Věřím, že celý systém bude možné na podzim spustit,“ uvedla primátorka města Markéta Vaňková.

  • Červená zóna A bude zahrnovat historické jádro města. V této oblasti bude parkování regulováno 24 hodin denně. Bez omezení zde mohou parkovat pouze rezidenti a abonenti, kteří mají zakoupené parkovací oprávnění. V místech určených pro návštěvníky bude hodina stání za 40 korun. Jednou denně bude možné zde zaparkovat na prvních 30 minut zdarma.
  • Zelená zóna B bude zahrnovat oblasti, které tvoří prstenec okolo historického jádra. Také v této zóně bude regulace 24 hodin denně. Cena za parkování pro návštěvníky bude 30 korun na hodinu.
  • Všechny další oblasti budou spadat do modré zóny C. V ní bude stání regulováno jen večer a v noci, tak aby rezidenti vracející se z práce domů snáze zaparkovali. Od 17 do 6 hodin bude cena pro návštěvníky 20 korun na hodinu, přes den zde bude moci zdarma parkovat kdokoli.
  • Zóny B a C umožní jednou denně zdarma parkovat po dobu první hodiny.

Nový systém rezidentního parkování by měl fungovat od podzimních měsíců.

Předplatné na parkování

Pro návštěvníky bude zavedeno nové dlouhodobé návštěvnické parkovací oprávnění, které bude možné využívat v parkovací zóně B od 6 do 17 hodin. Týdenní bude stát 400 korun, měsíční 1200 korun a roční 12 000 korun. Vyplatí se například lidem, kteří do zelené zóny jezdí do zaměstnání, nebo turistům přijíždějícím na dovolenou.

Nižší cenu zaplatí nově za parkovací oprávnění rezidenti. Ti za první auto zaplatí 200 korun, za druhé 8 000 korun a za každé další 12 000 korun. Rezidenti dostanou k dispozici znovu i volné parkovací hodiny například pro své blízké. V zónách A a B jich oproti stávajícímu systému získají jednou tolik.

Levnější parkování čeká i abonenty. První vozidlo je bude stát 4000 korun, druhé a každé další 18 000.

Zajímá vás, co se v Brně změní v souvislosti s výsledky architektonických soutěží? Co pro stejná místa navrhovali různí architekti? Téměř tisíc návštěvníků už zná odpovědi na tyto a další otázky spojené s budoucí podobou jihomoravské metropole. Výstava Sedm podob Brna budoucnosti se těší velkému zájmu. Nečekaný zájem tak akci v prostorách Urban centra prodlužuje o další tři týdny, zhlédnout ji bude možné až do 12. dubna.

Výstava Sedm podob Brna budoucnosti pokrývá sedm architektonických a urbanistických soutěží, které za dobu své existence (tedy za cca dva roky) připravila Kancelář architekta města Brna. Soutěže se zabývaly centrem volného času Nová Bystrouška v Bystrci, Kreativním centrem v bývalé káznici, areálem výstaviště nebo Mendlovým náměstím.  K vidění je tak více než sedmdesát vizualizací a další desítky fotografií.

Kromě nejvýše oceněných návrhů z těchto soutěží se lidé seznámí se zadáním té nejčerstvější na podobu chytré čtvrti Špitálka. Mezinárodní ideová soutěž zabývající se touto lokalitou právě probíhá. „Jak město, tak i městské části mají zájem, aby se soutěží pořádalo více, proto nyní přemýšlíme, že bychom uvnitř kanceláře vytvořili oddělení specializující se jen na architektonické soutěže,“ uvedl již dříve ředitel KAM Michal Sedláček.

Expozice je vystavena v Urban centrum na Mečové 5, otevřeno je každý všední den od 10 do 18 hodin s polední pauzou mezi 12. a 13. hodinou. Vstup je zdarma.