Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "Brno"

Brno

Po mnohaletém úsilí a složitém jednání Ministerstva obrany ČR s městem Brnem, Ministerstvem financí ČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže převzalo Brno od zástupců Ministerstva obrany areál bývalého armádního stadionu a tělocvičny v Pisárkách u Anthroposu. Město tak získalo klíčové pozemky, díky nimž bude moci vybudovat moderní sportovně-rekreační areál. Jedná se konkrétně o travnaté fotbalové hřiště včetně přilehlých pozemků a hospodářské budovy o celkové výměře 28 541 m² a bývalou armádní tělocvičnu se třemi souvisejícími pozemky o výměře 1 687 m². 

„Jsem ráda, že se nám podařilo získat pozemky, které významně pomohou k rozvoji celé oblasti u Anthroposu a Riviéry. Jednání o převodu začala už v roce 2014. Vznikne zde moderní areál vhodný pro sportovní aktivity i rekreaci, který budou moci využívat lidé všech věkových kategorií. Předpokládaná celková investice do tohoto projektu je 300 milionů korun. Přibližně třetinu by měly pokrýt dotace, ostatní prostředky půjdou z našeho rozpočtu,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková a dodala: „Že si zde sport našel své místo, dokazuje i zvýšená návštěvnost takzvaných singltrailů po nedávném a velmi úspěšném mistrovství Evropy horských kol.“

Část areálu získalo město bezúplatně. „Ministerstvo obrany v rámci svého dlouhodobě vstřícného postoje k územním samosprávným celkům uskutečnilo převod fotbalového hřiště a přilehlých pozemků bezúplatně ve veřejném zájmu. Za bývalou armádní tělocvičnu a související prostory město už uhradilo 11 milionů korun,“ vysvětlil ředitel Odboru nakládání s nepotřebným majetkem Ministerstva obrany ČR Ľuboš Hajduk. 

Projekt sportovně-rekreačního prostoru v Pisárkách je zatím ve fázi příprav. „V rozpočtu na rok 2020 počítáme s částkou, kterou využijeme na zpracování projektové dokumentace. Samotná stavba bude rozfázovaná do tří etap v letech 2021–2023. Každá dokončená etapa by měla rovnou sloužit veřejnosti. V plánu je i rekonstrukce tělocvičny, která bude poté k dispozici lidem,“ popsal 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

„Součástí chystaného sportoviště budou například čtyři hřiště pro malou kopanou, in-line stezka v délce 650 metrů, kterou mohou využít i jezdci na kolečkových běžkách, závodní in-line ovál s klopenou dráhou o délce 200 metrů, hřiště pro plážový volejbal, discgolf, workoutová hřiště nebo lezecká stěna. Počítáme i s napojením na okruh pro horská kola a propojením pro pěší a cyklisty mezi stávající Pražskou stezkou a stezkami v Libušině údolí. Chceme, aby zde byl i dětský tréninkový okruh pro horská kola a také dost míst pro odpočinek,“ doplnil záměry radní pro oblast sportu Jaroslav Suchý.

Zdroj: MMB

0
ceny nových bytů

Cenový růst nemovitostí pokračuje i ve třetím čtvrtletí roku 2019, znatelně ale zpomaluje. Spolu s růstem cen za nový byt ale rostou i brněnské nájmy, což motivuje k nákupu nemovitostí v novostavbách především investory. Jak vyplývá z analýzy společnosti Trikaya, vyplatí se jim zejména nákup malých bytů, které v přepočtu na metr pronajmou za nejvíce peněz. V nabídce tak zůstávají velké, dražší byty, na které ale mladé rodiny často nedosáhnou, a stěhují se proto za hranice města.

„Doba, kdy ceny rostly o několik tisíc během pár měsíců, je už pryč. Například v loňském roce byty zdražily až o 18 procent, letos je to výrazně méně, a to 6,5 procenta,“ říká Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya, a dodává: „Ceny se v následujících měsících budou stabilizovat. Očekáváme růst spíše jen mírně nad úrovni inflace.“ Metr čtvereční lze v současné době pořídit v průměru za 80 827 korun, byt o 62 metrech tak nyní zájemce vyjde na necelých pět milionů.

Za poslední tři měsíce zdražovaly nejvíce byty dvou- a třípokojové. Zatímco garsonky se drží průměrně kolem tří milionů korun, cena dvoupokojových bytů se vyšplhala na 4,5 milionu a třípokojových dokonce na 6,5 milionu korun. „Na cenu má tradičně největší vliv lokalita. V centru Brna je metr čtvereční i o pět tisíc dražší než v ostatních částech města. I v tomto ohledu ale najdeme výjimky a například v okrajové městské části Brno-Tuřany se průměrná cena za metr pohybuje na hranici 85 tisíc korun, jedná se ale opravdu o výjimku, nikoliv trend této lokality,“ uvádí Alexej Veselý. Průměrnou cenu zvedá i fakt, že v nabídce zůstávají spíše velké, drahé byty. Dostupné levnější byty se rychle vyprodají a jejich výstavba je stále nedostatečná. Ve veřejných nabídkách je v současnosti celkem 930 dostupných bytů, nicméně 400 z nich už je rezervovaných.

Vyplatí se investice do nového bytu?

Podobně jako ceny nových bytů rostou i ceny nájmů. Za byt jednopokojový nájemci zaplatí necelých 11 tisíc korun měsíčně, za dvoupokojový 13 500 korun a za třípokojový téměř 17 tisíc. Největší zájem mají lidé o pronájmy malých bytů, ačkoliv u nich výše nájmu vzrostla od začátku roku nejvíce, a to o více než 10 %.

Při pohledu na průměrné nájemné za metr čtvereční bytu navíc zjistíme, že právě garsonky jsou s cenou 331 korun pro nájemce nejméně výhodné. Tato čísla naopak lákají mnohé investory. „V případě, že si investor koupí novou garsonku za tři miliony a pronajme ji v průměru za 11 tisíc na měsíc, roční výnos dosahuje 4,35 procenta. Zhodnocení takové investice je navíc dvojí. Kromě výnosů z nájmu totiž stoupají i ceny samotných nemovitostí, které úspěšně vzdorují inflaci a ze střednědobého hlediska netratí na hodnotě,“ vysvětluje František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.

Je to zřejmě jeden z důvodů, proč jsou – i v době růstu cen – prodeje nových bytů vyšší než loni. Přes 70 % všech prodejů totiž tvoří právě prodeje menších bytů, tedy 1+kk a 2+kk. „Znatelně ubývá zájemců o velké byty. Mladé rodiny, které by je využily, si totiž často tří- nebo čtyřpokojové byty nemohou z důvodu růstu cen dovolit, a spokojí se proto s menším bytem nebo volí levnější bydlení za hranicemi města. Brno tak přichází o ekonomicky nejproduktivnější generaci svých obyvatel,“ upozorňuje Alexej Veselý.

Od začátku roku do konce září se prodalo celkem 621 bytů, což je zhruba o 170 více než loni. Letní měsíce se ale z hlediska prodejů tradičně ukázaly jako nejslabší, prodalo se během nich pouze 162 bytů. „Reálné číslo za třetí čtvrtletí je ale pravděpodobně zhruba o 10 % vyšší. V Brně totiž vzniká část bytů v nástavbách ale i zcela nových projektech, které někteří developeři prodávají podpultově. Do oficiálních statistik se tak tyto byty nedostanou,“ doplňuje František Šudřich.

Zdroj: Trikaya

Sedmadvacet, to je finální počet návrhů, ze kterých teď budou odborníci vybírat nejlepší řešení pro společenské centrum v brněnském Komíně. Otevřenou architektonickou soutěž na podobu Staré hasičky vyhlásila v červnu Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín. Uzávěrka soutěže byla v pondělí 23. září, nyní bude 3. a 4. října zasedat odborná porota. Výsledky soutěže budou vyhlášeny po schválení radou městské části.

 Stará hasička slouží poslední roky obyvatelům Komína ke klubovým, společenským a vzdělávacím aktivitám. Stávající stav budovy postavené na konci 18. století už je ale nevyhovující a její kapacita nestačí. V červnu vyhlášená architektonická soutěž má prověřit možnosti modernizace budovy. Měla by zároveň odpovědět na otázku, jestli bude možné stavbu opravit, nebo bude nutné postavit novou.

Díky velkému počtu účastníků teď budeme mít množství různorodých návrhů, ze kterých můžeme vybírat. A to je cílem soutěže, najít to nejlepší řešení pro Starou hasičku a obyvatele Komína. Nejen komínské veřejnosti představíme všechny návrhy ještě letos na výstavě,“ řekl k soutěži ředitel KAM Michal Sedláček.  

Vedle samotné budovy se měli soutěžící zaměřit také na úpravu přilehlého náměstíčka využívaného pro společenské akce. Na soutěž by poté mělo navázat zadání projektové dokumentace. Otevřená architektonická soutěž o návrh budoucí podoby Staré hasičky a jejího okolí je během tří let existence KAM už osmou pořádanou soutěží.

Zdroj: KAM

0

Na Moravském náměstí jsou nyní na dvaadvaceti velkoformátových panelech k vidění fotografie, jejichž hlavním tématem je voda a její význam pro společnost. Diváci si také přečtou texty od řady světově uznávaných vědců i fotografie pocházející ze všech koutů světa od Austrálie přes Evropu a Afriku až po Grónsko a Ameriku. Výstava potrvá do 20. října 2019 a je přístupná zdarma.

Fotografie, které budou nasvíceny i v noci, pocházejí z mnoha institucí a od řady autorů. Snímky zachycují například prameny Amazonky, výzkum chování velryb a delfínů, záběry vody v různých skupenstvích nebo ničivou povodeň v Praze v roce 2002. Výstava měla úspěšnou premiéru na pražské Kampě, kde ji viděly stovky tisíc lidí. 

Expozice nyní i v Brně ukazuje klíčový význam životodárné tekutiny, její minulost, přítomnost a budoucnost na Zemi. „Voda byla, je i bude jedním z hlavních faktorů ovlivňujících každodenní kvalitu našeho života, každého člověka i lidské dějiny. Voda je zdánlivě nekonečná a věčná. Nemusí tak tomu být ale navždy. Naším základním cílem je lidi vytrhnout z letargie a zajetých stereotypů chování. Chceme je přesvědčit, že osud světa záleží na chování a myšlení každého z nás. Výstava je svým konceptem naprosto unikátní a podílela se na ní řada světově uznávaných vědců a institucí z domova i zahraničí včetně Scrippsova ústavu pro výzkum oceánů,“ uvedl kurátor a spoluautor výstavy, prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., archeolog a egyptolog z Univerzity Karlovy v Praze.

Cílem výstavy je oslovit širokou veřejnost a ukázat jedinečný význam vody pro existenci člověka od pravěku po dnešek, včetně přehledu současné situace a možných budoucích scénářů vývoje. Její instalaci podpořilo také statutární město Brno. „Čím dál znatelněji pociťujeme na vlastní kůži klimatické změny, které provází sucho a výkyvy počasí. I z tohoto důvodu je nutné, abychom se chovali hospodárně a uvědomili si, že musíme nakládat s vodou s rozmyslem. V letošním roce jsme proto spustili dva nové dotační programy Zeleň střechám a Nachytej dešťovku, které mají pomoci zlepšit klima ve městě. To je příklad opatření, kterými město reaguje na nastalou situaci. Dalším prvkem je i edukativní činnost. Mám radost, že se na Moravském náměstí uskuteční výstava Voda a civilizace. Díky ní si budou moci Brňané prohlédnout krásné fotografie a zároveň si uvědomit význam, který má voda pro naši společnost,“ dodala Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

Zdroj: MMB

Letní sezóna bývá pro letiště logicky tím nejnabitějším obdobím a letos se to opět potvrdilo. V průběhu června a července bylo na letišti odbaveno více než 204 tisíc cestujících a první prázdninový měsíc se s počtem 117 255 zapsal do historie.

„Letošní červenec byl v počtu odbavených cestujících nejúspěšnějším v celé naší historii. Celkově pak ve srovnání s loňským rekordním rokem rosteme nyní o 10 %, a pokud se nestane nic nečekaného, tempo růstu bychom měli udržet až do konce roku,“ uvádí Radek Lang, vedoucí Přepravního provozu Letiště Brno.

Spolupráce s Kiwi.com jako cesta k novým linkám

Součástí nedávno navázané spolupráce mezi brněnským letištěm a Kiwi.com je především sdílení exkluzivních dat pro lepší pozici při vyjednávání s dopravci. Nyní totiž mohou zástupci letiště při vyjednávání použít data ze všech světových vyhledávačů a sledovat tak trend poptávky pro lety z/do Brna a celkový vývoj situace na trhu.

„Díky Kiwi.com budeme moci lépe odhadnout, jaký je skutečný potenciál jednotlivých destinací a sledovat jejich vývoj. To nám umožní být na jednání s dopravci ještě lépe připraveni. Ono se to nezdá, ale i posuny o jednotky procent (např. tisíc lidí) mohou pro dopravce znamenat signál, že je o linku zájem, protože ví, že k plnému rozlétání dojde až po jejím zavedení. Rovnou říkám, že to bude stále běh na dlouho trať, ale dostali jsme do rukou poměrně silné náboje,“ vysvětluje Milan Kratina, předseda představenstva LETIŠTĚ BRNO a.s.

Brno je atraktivní pro Brity, Turky i Řeky

Ukázat Brno a celou Jižní Moravu jako atraktivní destinaci pro návštěvníky z celého světa je dalším záměrem spolupráce s Kiwi.com. „Lidé dnes žijí cestováním především na sociálních sítích a ve výsledku jsou to právě oni, kdo rozhodují, které destinace jsou atraktivní. Společně s letištěm jsme tedy rozjeli „Brněnské příběhy“ a čísla za první měsíc a půl jsou pro nás až překvapivá. Brněnský příběh si přečetlo 49 tisíc lidí, 1200 lidí se o něj podělilo s dalšími přáteli a celkový dosah přesáhl tři miliony uživatelů po celém světě. Nejvíce se o Brno zajímali lidé ve Velké Británii, Turecku, Řecku, ale v TOP 10 jsou například i Filipíny či Spojené státy,“ dodává k první společné kampani Zdeněk Komenda, ředitel obchodního rozvoje Kiwi.com.

0

I v dnešní době se často stává, že lidé doma použitý jedlý olej vylévají do dřezu, záchodu nebo různých výlevek. Zdá se to jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak se přepáleného tuku zbavit. Takovéto zacházení s použitými oleji z domácností škodí životnímu prostředí, a navíc způsobuje i značné materiálové škody.

Oleje a tuky se totiž usazují v odpadním potrubí, které postupně zanáší, až ho zcela ucpou. Především v panelových domech se tak může velmi snadno stát, že místo do kanalizace kvůli ucpanému potrubí začne odpadní voda vytékat v níže položených bytech. Náklady na opravu zanesené kanalizační přípojky se mohou vyšplhat na několik tisíc. V horším případě může neřízená likvidace olejů a tuků značně poškodit kanalizační infrastrukturu a problémy způsobují i v čistírnách odpadních vod.

Nakládání s odpadními oleji upravuje novelizace vyhlášky k zákonu o odpadech z roku 2018, která od ledna 2020 stanoví obcím povinnost celoročního odděleného sběru jedlých olejů a tuků. „Pro tyto účely máme již dnes na všech brněnských sběrných střediscích rozmístěny černé plastové popelnice s nálepkou označující, že jde o nádoby určené k odkládání olejů z domácnosti. Lidé by je měli přinášet v uzavíratelných obalech, například PET lahvích, uzavřených kbelících nebo kanystrech. Naše společnost zajistí jejich předání k dalšímu zpracování v souladu s platnou legislativou,“ přiblížil předseda představenstva Filip Leder.

Pokud Brňané nechtějí nebo nemohou odevzdat láhev použitého oleje na sběrné středisko, mohou ji umístit v uzavřené PET lahvi i do běžné černé popelnice na směsný komunální odpad. Z toho se totiž v brněnském zařízení na energetické využívání odpadu Sako vyrábí teplo a elektřina a zároveň se šetří primární zdroje jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí. V konečném důsledku se tak z odpadních olejů stává palivo stejně jako při jejich recyklaci jakoukoliv jinou technologií.

„V Brně jsme před většinou obcí České republiky o krok napřed tím, že směsný komunální odpad vznikající na našem území neukládáme na skládky, ale energeticky ho využíváme. To dokážeme i s použitými jedlými tuky a oleji, protože v našem zařízení je jejich energetické využití snadno dosažitelné při splnění přísných environmentálních parametrů. Těší mě, že díky dlouhodobě funkčnímu a bezpečnému technologickému zařízení na energetické využívání odpadů mohou Brňané nakládat s odpady jednodušeji i za nižších celkových nákladů než v převážné většině obcí, které tyto podmínky nemají,“ doplnil Filip Leder.

Dále občané Brna často řeší, kam se starými pneumatikami. Do popelnice nebo kontejnerů rozhodně nepatří. Občané je mohou zanechat přímo v pneuservisu, kde je prováděna jejich výměna, nebo předat jejich výrobcům, prodejcům a distributorům, kteří mají v rámci zpětného odběru výrobků povinnost je zdarma převzít.

Brňané mohou pneumatiky předat i na některých sběrných střediscích, avšak nikoliv jako výrobek s ukončenou životností, ale jako odpad. Odevzdat je ale můžete jen na vybraných z nich. Převzetí pneumatik jako odpadu je zpoplatněné 30 korunami za pneumatiku bez disku a 55 korunami za pneumatiku s diskem.

Nové stavební pozemky pro rodinné domy nebo proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. Na některé měny čekají Brňané řadu let, nyní se dočkají alespoň dílčích změn. Návrh celkem sto padesáti změn stávajícího územního plánu nyní zpracovala Kancelář architekta města Brna (KAM). Město plánuje na podzim uspořádat veřejné projednání, finální změny chce vydat v polovině roku 2020.

 „Na některé změny čekají obyvatelé Brna řadu let, toto je cesta, jak postup urychlit, než bude mít město nový územní plán. Ten potřebuje především pro rozvoj bydlení a dopravy,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

 Všechny nyní připravené změny byly původně součástí souboru 290 změn Územního plánu města Brna, takzvaného „balíčku 43+“. Z toho Zastupitelstvo města Brna v březnu letošního roku vybralo 150 změn ke zkrácenému postupu pořízení. Jde o změny, které nejsou systémové, nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (tedy krajského „územního plánu“) a není u nich potřeba hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh konkrétně zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů nebo možnost intenzivněji zastavit vybraná území například navýšením pater domů či velikosti podlažní plochy. Dále jsou to větší změny, které umožní proměnit nevyužívané průmyslové oblasti na obytné čtvrti, například areály ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech.

Tým KAM teď pracuje také na návrhu nového Územního plánu města Brna, který odevzdá na konci tohoto roku. Poté bude následovat veřejné projednání. Nový územní plán by měl začít platit nejpozději do konce roku 2022.

0

Průměrná cena za metr čtvereční bytu v brněnských novostavbách poprvé v historii přesáhla 80 tisíc korun. Na nový šedesátimetrový byt teď musí zájemci našetřit průměrně 4,86 milionu korun, stoupají ale i ceny starších bytů. Ceny rostou, protože se stále staví velmi málo. Za to mohou pomalé úřady i nedostatek pracovních sil ve stavebnictví. Poptávka po nových bytech ale ani přes vyšší ceny neuvadá. Za prvních šest měsíců roku 2019 byly prodeje dokonce dvojnásobně vysoké než za stejnou dobu loni.

Ceny bytů v Brně se oproti očekávání analytiků dál zvedají. Za metr čtvereční v novém bytě zájemci právě teď zaplatí průměrně 80 583 korun. Zdražování nezastavila ani větší nabídka bytů v nových domech sídlištního typu, které šly nedávno do prodeje. „Na růstu cen bydlení se podepisuje hned několik faktorů, od rostoucích cen pozemků a stavebních prací a materiálů přes zastaralý územní plán a složitou byrokracii při povolování staveb až po vysoké daňové zatížení a přísné normy výstavby,“ vysvětluje Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya. Podle dat společnosti Skanska se například ceny zdiva zvýšily o 12 až 20 % podle druhu, a jak uvádí společnost CEEC Research, vytíženost stavebních firem je na úrovni 94 %. To vše se do cen nemovitostí nepřímo promítá.

Na kolik přijde byt v brněnské novostavbě?

Ceny bytů v nabídce se meziročně zvedly téměř o 13 %. Na průměrný jednopokojový byt tak zájemci musí našetřit 3,1 milionu korun, na dvoupokojový pak 4,4 milionu. Byty se třemi pokoji a kuchyní vyjdou rodiny na 6,4 milionu korun a byty čtyřpokojové a větší v průměru dokonce na téměř deset milionů. Oproti běžné situaci na trhu jsou aktuálně nejvýhodnější garsoniéry, kde zájemci za metr čtvereční zaplatí 79 300 korun. „V příštích měsících očekáváme stále pozvolný růst cen nových bytů i zdražování pronájmů. Pokles ceny bude spíše ojedinělý, a to v případech, kdy se prodávajícím nebude dařit konkrétní nemovitost prodat,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.

I přes rostoucí ceny je však poptávka po novém bydlení v Brně stále vysoká. Během prvního pololetí se v Brně prodalo 459 bytů, což je dvakrát více než za prvních šest měsíců roku 2018. Největší zájem je stabilně o menší byty. „V uplynulém čtvrtletí byl každý třetí prodaný byt v Brně jednopokojový. Kromě zájemců o bydlení je kupují zejména investoři, protože výnosy z pronájmu garsonky jsou zatím nejvýhodnější. Zájem o nájemní bydlení navíc díky studentům univerzit a zahraničním pracovníkům v nadnárodních společnostech také stoupá,“ říká Alexej Veselý.

Kdy se situace změní?

Obrat k lepšímu by mohl brněnskému realitnímu trhu přinést nový územní plán, na jehož návrhu teď pracuje Kancelář architekta města Brna a který má začít platit do konce roku 2022. „Plochy určené
k bydlení jsou ve stávajícím územním plánu už prakticky vyčerpané nebo jejich zástavbě brání další komplikace, například nemožnost dopravního napojení, omezení daná předpisy, ochrannými pásmy, záplavovými územími a další,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Stávající situaci má ještě před schválením nového územního plánu zlepšit také sto padesát změn stávajícího územního plánu, které pomohou nejen rozvoji bydlení, ale také dopravy. „Začátkem července jsme odevzdali návrh, který zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů, ale také větší změny, které umožní přeměnit nevyužívané průmyslové areály na obytné čtvrti. Týká se to třeba areálů ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech,“ doplňuje Sedláček. Změny by měly začít platit v polovině roku 2020.

Autor: red

Pohodlnější cestu budou mít cyklisté nově mezi Žebětínem, horní částí Bystrce a Kohoutovicemi. Radní dnes schválili výzvu k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce na této cyklostezce. Jde o vítězný projekt z prvního ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás.

Projekt „Propojení Žebětína i horní části Bystrce s Kohoutovicemi pro pěší i cyklisty“ zvítězil v prvním ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás v roce 2017 a získal 2 031 hlasů. Celkové náklady dosáhly 712 tisíc korun. „Při navrhování projektů a následném hlasování lidé velmi často podporují sportovní aktivity a revitalizaci či oživení svého okolí. V tomto případě se naplní oba účely. Cyklostezka se navíc dotkne hned tří městských částí a bude tak sloužit velkému počtu obyvatel, což nás pochopitelně těší,“ řekl druhý náměstek primátorky města Brna Tomáš Koláčný.

Propojí Brno

Navrhovatel projektu Oldřich Drápal přišel s nápadem na zpracování projektové dokumentace pro vybudování cyklostezky, která by vyřešila problém bariéry – Staré dálnice – rozdělující město Brno. „Stará dálnice odděluje městskou část Žebětín od zbytku Brna a jak pro cyklisty, tak i pěší je toto místo, co se týče bezpečnosti, zcela nepřekonatelnou překážkou. Smyslem projektu bylo zpracovat studii, která navrhne propojení obory Holedná, Kohoutovic a tím i centra Brna s Žebětínem, sídlištěm Kamechy i celou horní částí Bystrce,“ vysvětlil Oldřich Drápal.

„Využíváme pozemků cest po pozemkových úpravách z roku 2007. Trasa končí v oboře Holedná, odkud se dá bezpečně dojet do Bystrce nebo do Kohoutovic. Je využit i tunýlek pod Starou dálnicí k podjezdu pod touto frekventovanou vozovkou. Komunikace budou postavené se živičným povrchem a při vjezdu do obory bude zbudována speciální brána a rošt proti úniku zvěře podle požadavků Lesů města Brna. Stavba by měla být vyhotovena do konce letošního roku. Bezpečně odvede pěší a cyklistickou dopravu ze Žebětína,“ doplnil popis následné realizace starosta městské části Brno-Žebětín Vít Beran.

Tramvajová trať propojí brněnské městské části Starý Lískovec a Bohunice do konce roku 2022. Představitelé města Brna a DPMB podepsali smlouvu o dílo.

„Jedná se o jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb ve městě, a to nejen z pohledu objemu zakázky a získané dotace, ale i přínosu pro obyvatele Brna. Podpora fungování městské hromadné dopravy v Brně je pro nás klíčová,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Stavba, jejíž náklady přesahují 1,4 miliardy korun, zajistí dostupnost oblasti Fakultní nemocnice Brno a Univerzitního kampusu Bohunice, kam denně cestuje na čtyřicet tisíc lidí. Pro cestující bude vybudování trati znamenat výrazně komfortnější cestování. Z Hlavního nádraží se k Univerzitnímu kampusu dopraví linkou 8 za cca 15 minut.

Nová trať se od stávající odpojí na dopravním uzlu Osová, kde budou mít cestující možnost přestupu na další autobusové a trolejbusové linky. Tunel o délce 619 metrů povede pod Mikuláškovým náměstím a vyústí v ulici Netroufalky. Na trati podle projektu vzniknou dvě nové zastávky Nová Jihlavská a Nemocnice Bohunice, zastávka Nová Jihlavská bude umístěna pod zemí.

Práce začnou na podzim

„Tramvajová doprava je páteřním systémem městské hromadné dopravy v Brně. Stavbu považuji za velký krok kupředu z hlediska komfortu cestujících i vývoje MHD ve městě. Její příprava trvala dlouhých dvanáct let,“ řekl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Práce na devět set metrů dlouhé trati začnou v podzimních měsících. V první fázi budou přeloženy inženýrské sítě a jejich přípojky, poté budou zahájeny práce na samotné stavbě nové tramvajové trati.

„Je pro nás velká čest, že se nám podařilo ve veřejné soutěži na tuto stavbu uspět, a můžeme slíbit, že uděláme maximum pro kvalitní dokončení stavby v termínu,“ dodal za sdružení dodavatelů Firesta a Metrostav Zdeněk Mička, ředitel oblastní divize METROSTAV a.s.

Městu Brnu a Dopravnímu podniku města Brna se na projekt podařilo získat rekordní dotaci přes miliardu korun z operačního programu Doprava, která pokryje 85 procent nákladů.