Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "odpad"

odpad

0

Za založení černé skládky hrozí prokázanému viníkovi až padesátitisícová pokuta. S jejich hlášením pomohou různé mapující aplikace, chystá se rovněž i národní databáze kontaminovaných míst.

Pod pojmem černá skládka si lidé nejčastěji představí hory odpadu navezené někde v lesní rokli, ve starém lomu nebo v chátrající budově. Jako černá skládka však může být klasifikován i starý gauč vyhozený u kontejnerů nebo popelnic či třeba kousek obecního pozemku za plotem, kam si „dočasně“ uloží občan staré harampádí z domu nebo kůlny. „Mnoho lidí spoléhá na to, že za úklid černé skládky zodpovídá majitel pozemku a jim tedy nehrozí případný postih. Zapomínají přitom na to, že stačí, aby kdokoliv zdokumentoval jejich počínání či jinak dokázal, odkud odpad pochází, a pokuta je nemine,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností Rema.

To, že jsou černé skládky odpadu čím dál větší problém, si uvědomují státní i městské autority i občané. Podle dat aplikace ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mohou lidé černé skládky nahlásit svým radnicím, se jich od roku 2012 objevilo přes 10 tisíc. V roce 2015 jich bylo například evidováno 4 922, přičemž nejvíce se tento problém týkal severních Čech a severní Moravy a dále okolí velkých měst – Prahy, Brna nebo Ostravy. Nejméně černých skládek se naopak objevuje v jižních Čechách a na Vysočině. Bojovat proti nelegálnímu skládkování pomáhají různé iniciativy, například akce Ukliďme Česko, do níž se zapojují desetitisíce dobrovolníků, kteří černé skládky mapují a uklízejí.

Česká informační agentura životního prostředí CENIA poté nedávno ohlásila spuštění projektu celonárodní databáze kontaminovaných míst, mezi nimi i černých skládek. Prozatím se chystá zmapovat celých 33 000 potenciálně kontaminovaných míst.

Autor: fuk

0

Společnost Sako, Mendelova univerzita v Brně a firma Green Solution na začátku června spustily výzkumný projekt sledující potravinový odpad v černých popelnicích. Jeho cílem je zjistit, jaký je ve vybraných lokalitách podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu a jaký vliv má na tento podíl zapojení různých osvětových nástrojů.

Páteří projektu je intervenční experiment sledující chování brněnských domácností, který je rozdělen do tří etap. V první fázi bude probíhat sběr vstupních dat a jejich vyhodnocení. Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Na závěr potom s odstupem dojde k vyhodnocení, jestli efekty aktivního působení přetrvávají i po jeho skončení.

„Plýtvání potravinami si lidé často sami neuvědomují a mnohdy ani netuší, kolik jídla každý měsíc vyhodí mezi odpadky. My chceme zjistit, jestli cílená osvěta může jejich chování výrazněji ovlivnit, a proto je budeme na tento fakt i jeho environmentální i ekonomické dopady různými způsoby upozorňovat. Následně porovnáme, jak se to projeví ve skladbě odpadu,“ vysvětlil Filip Leder ze společnosti Sako.

Analýza vzorků odpadu z černých popelnic bude probíhat čtyřikrát ročně a to tak, aby vybrané lokality zahrnovaly jak sídlištní zástavbu, tak i tu vilovou a venkovní. Každý typ zástavby bude monitorován zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení produkovaného odpadu. Současně se budou odděleně sledovat i místa, ve kterých proběhne cílená informační kampaň, a místa, ve kterých žádná osvěta probíhat nebude. Projekt je plánován celkem na tři roky.

Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla. Celosvětově to dělá 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí. 

0

Uvadající rostliny, použité čajové sáčky nebo slupky od brambor končí většinou v koši, který máme v kuchyni. Ten pak vynášíme do klasických popelnic na komunální odpad, jejichž obsah končí na skládkách, kde se rozkládá a vzniká skleníkový plyn přispívající ke změně klimatu. Od dubna proto musí města a obce zajišťovat celoročně pod pokutou milion korun sběr vytříděného bioodpadu. Radnice nové nařízení nezaskočilo, služby v tomto směru pro své obyvatele neustále rozšiřují. 

K novému opatření přistoupil stát na popud Evropské unie, která plánuje oproti roku 1995 snížit množství odpadu končícího na skládkách na zhruba třicet procent. Ministerstvo životního prostředí navíc předložilo novou odpadovou legislativuPodle ní již v roce 2025 musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 procent, dnes se jí to daří pouze z 38 procent. 

Ministerstvo navíc v souladu s evropskými recyklačními cíli navrhlo v novém zákoně postupné zvyšování poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů na skládky, a to ze současných 500 až na 1850  korun v roce 2029. „Růst je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už mnoho let mnohonásobně vyšší,“ zdůvodnil ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart.

S odpadem do sběrného střediska

Města a obce se na přísnější pravidla dlouhodobě připravují. Například brněnská společnost SAKO pro svoz a zpracování odpadu plní nově předepsané normy už několik let. Sběr biologicky rozložitelného odpadu i jedlých olejů umožňují prostřednictvím sítě sběrných středisek, kterých je nyní po městě 37, a další čtyři vzniknou. „Díky tomu, že máme v Brně velmi hustou síť sběrných středisek, je skoro každému občanovi nějaké dostupné v blízkosti jeho bydliště. V celorepublikovém měřítku je takové množství poměrně rarita, například v hlavním městě jich mají sedm, v Ostravě dvanáct,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík s tím, že na každém z těchto míst mohou lidí bioodpad odkládat a SAKO zajistí jeho zpracování. Jen za loňský rok ho Brňané do sběrných středisek přinesli více než 2,6 tisíc tun.

Sběr odpadu několika způsoby zajišťují také v Olomouci. „Místní mohou bioodpad odkládat do speciálně určených sběrných nádob, na sběrových dvorech nebo ho odevzdat během mobilního svozu, který pořádáme o sobotách. Mimo to město podporuje i předcházení vzniku bioodpadu formou podpory domácího kompostování. Jde o bezplatnou výpůjčku kompostérů.  Bioodpad se sváží jednak od rodinné zástavby, a také ze sídlišť, kde jsou rozmístěny kontejnery o objemu 660 litrů. Následně se zpracovává na kompostárnách v nejbližším okolí Olomouce. Nádoby na jedlé tuky a oleje máme ve městě instalovány již téměř čtyři roky,“ přiblížila mluvčí Olomouce Radka Štědrá.

Na nová pravidla jsou připravená i menší města. Například v Bučovicích na Vyškovsku, kde žije přes šest tisíc lidí, likvidaci rozložitelného komunální odpadu zajišťují už od roku 2012. „Od tohoto termínu bylo po městě rozmístěno okolo 23 velkých kontejnerů, 160 nádob s obsahem 240 litrů a 541 nádob obsahu 140 litrů.  Svoz tohoto odpadu zajišťuje zdejší společnost Respono. Cílem je v souladu s platným Plánem odpadového hospodářství města snižovat množství ukládaného směsného odpadu na skládku zvyšováním podílu odpadů separovaných s jejich následným energetickým využitím,“ uvedla mluvčí města Martina Hašková. 

Co se týče odstraňování tuků a olejů, místní je mohou odnést do sběrného dvora, který je otevřený třikrát týdně. „Zajistili jsme ve městě instalaci tří kontejnerů o obsahu cca 120 litrů, zatím sbíráme zkušenosti z hlediska využívání této možnosti. Legislativa úseku odpadového hospodářství ukládá povinnost obcím vytvořit podmínky pro oddělený sběr jedlých olejů a tuků od roku 2020. Jsme proto v předstihu i s tímto systémem rozšíření, který se provozuje jako služba našim obyvatelům již dva roky. Svoz olejů a tuků zajišťuje vybraná soukromá společnost s odpovídající licencí pro nakládání  s uvedeným druhem odpadu,“ uzavřela Hašková.

Na moderní trendy v odpadovém hospodářství myslí i malé obce. Jako například dvoutisícový Bánov u Uherského Brodu. Podle zdejšího starosty Marka Mahdala mají místní k dispozici sběrné středisko jako ve velkých městech.