Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "odpadové hospodářství"

odpadové hospodářství

0
třídění odpadů

Obec Lipová-lázně zavádí chytrý systém evidence odpadů. Ten bude sledovat parametry svozu odpadu a umožní optimalizovat cenu za jeho odvoz. Systém tak obci přinese výrazné úspory v odpadovém hospodářství a zároveň ji připraví na zavedení nové odpadové legislativy.

 „S novelou zákona o odpadech se mají zásadně měnit poplatky za uložení odpadů na skládku. To by se mohlo promítnout do podstatného zvýšení poplatků pro občany,“ uvádí starosta obce Lubomír Žmolík a dodává: „chceme zdražení předejít, a tak obec zavedla systém Econit, který bude prostřednictvím QR kódů sledovat četnost a další parametry komunálního odpadu. Díky tomu budeme moci přijmout opatření, která nám pomůžou optimalizovat cenu za svoz. Současná četnost vývozů je týdenní a čtrnáctidenní. Je tedy možné, že v budoucnu četnost rozšíří – díky datům z evidenčního systému – i na měsíční vývoz.“

V obci Lipová-lázně jde konkrétně o zavedení evidenčního systému Econit. Jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Systém je přizpůsobený přesně potřebám obce. „Kromě úspor a přehledu nad odpady, zjednoduší evidenční systém administrativu spojenou s odpadovým hospodářstvím. Podstatné je, že obci vyřeší i vše, co souvisí s očekávaným zpřísněním legislativy ohledně skládkování,“ vysvětluje Andrea Poláková – regionální manažerka pro Olomoucký kraj ze společnosti JRK, která v obci Econit zavede.

Zdroj: Lipová-lázně

0

Za založení černé skládky hrozí prokázanému viníkovi až padesátitisícová pokuta. S jejich hlášením pomohou různé mapující aplikace, chystá se rovněž i národní databáze kontaminovaných míst.

Pod pojmem černá skládka si lidé nejčastěji představí hory odpadu navezené někde v lesní rokli, ve starém lomu nebo v chátrající budově. Jako černá skládka však může být klasifikován i starý gauč vyhozený u kontejnerů nebo popelnic či třeba kousek obecního pozemku za plotem, kam si „dočasně“ uloží občan staré harampádí z domu nebo kůlny. „Mnoho lidí spoléhá na to, že za úklid černé skládky zodpovídá majitel pozemku a jim tedy nehrozí případný postih. Zapomínají přitom na to, že stačí, aby kdokoliv zdokumentoval jejich počínání či jinak dokázal, odkud odpad pochází, a pokuta je nemine,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností Rema.

To, že jsou černé skládky odpadu čím dál větší problém, si uvědomují státní i městské autority i občané. Podle dat aplikace ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mohou lidé černé skládky nahlásit svým radnicím, se jich od roku 2012 objevilo přes 10 tisíc. V roce 2015 jich bylo například evidováno 4 922, přičemž nejvíce se tento problém týkal severních Čech a severní Moravy a dále okolí velkých měst – Prahy, Brna nebo Ostravy. Nejméně černých skládek se naopak objevuje v jižních Čechách a na Vysočině. Bojovat proti nelegálnímu skládkování pomáhají různé iniciativy, například akce Ukliďme Česko, do níž se zapojují desetitisíce dobrovolníků, kteří černé skládky mapují a uklízejí.

Česká informační agentura životního prostředí CENIA poté nedávno ohlásila spuštění projektu celonárodní databáze kontaminovaných míst, mezi nimi i černých skládek. Prozatím se chystá zmapovat celých 33 000 potenciálně kontaminovaných míst.

Autor: fuk

0

Společnost Sako, Mendelova univerzita v Brně a firma Green Solution na začátku června spustily výzkumný projekt sledující potravinový odpad v černých popelnicích. Jeho cílem je zjistit, jaký je ve vybraných lokalitách podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu a jaký vliv má na tento podíl zapojení různých osvětových nástrojů.

Páteří projektu je intervenční experiment sledující chování brněnských domácností, který je rozdělen do tří etap. V první fázi bude probíhat sběr vstupních dat a jejich vyhodnocení. Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Na závěr potom s odstupem dojde k vyhodnocení, jestli efekty aktivního působení přetrvávají i po jeho skončení.

„Plýtvání potravinami si lidé často sami neuvědomují a mnohdy ani netuší, kolik jídla každý měsíc vyhodí mezi odpadky. My chceme zjistit, jestli cílená osvěta může jejich chování výrazněji ovlivnit, a proto je budeme na tento fakt i jeho environmentální i ekonomické dopady různými způsoby upozorňovat. Následně porovnáme, jak se to projeví ve skladbě odpadu,“ vysvětlil Filip Leder ze společnosti Sako.

Analýza vzorků odpadu z černých popelnic bude probíhat čtyřikrát ročně a to tak, aby vybrané lokality zahrnovaly jak sídlištní zástavbu, tak i tu vilovou a venkovní. Každý typ zástavby bude monitorován zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení produkovaného odpadu. Současně se budou odděleně sledovat i místa, ve kterých proběhne cílená informační kampaň, a místa, ve kterých žádná osvěta probíhat nebude. Projekt je plánován celkem na tři roky.

Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla. Celosvětově to dělá 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.