Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "odpadové hospodářství"

odpadové hospodářství

Brno – Odpadové hospodářství, jeho financování a také nakládání s kaly. To byla hlavní témata 11. ročníku akce Moravské obce a města, která se konala 3. října 2019 v Brně. Setkání u kulatého stolu, na které přijeli diskutovat zástupci měst a obcí s odborníky v daných tématech, pořádala již tradičně společnost Magnus Regio. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.

Na odpady i kaly je nutné pohlížet jako na energetický zdroj a také vedení občanů k tomu, že nejlepší je, aby odpad vůbec nevznikal. To byly jedny ze stěžejních myšlenek, se kterými se účastníci setkali hned v několika prezentacích přednášejících.

V úvodu Veronika Jarolímová z Odboru odpadů Ministerstva životního prostředí rekapitulovala nové povinnosti, kterým tento, resp. příští rok musejí obce dostát. „Obec povinna od 1. dubna 2019 zajistit možnost odkládání bioodpadů pro občany po celý rok a dále od 1. 1. 2020 zajistit třídění upotřebených jedlých olejů a tuků,“ uvedla Jarolímová.

Tip: Celou fotogalerii si prohlédněte zde

Dále zástupcům obcí doporučila několik tipů z hlediska nastavení systému nakládání s odpady v obci. „Je nutné vidět v odpadech zdroje, nejen problémy. Doporučuji posilovat tříděný sběr a omezovat směsný komunální odpad, zaměřit se na bioodpady a ekologickou východu a prevenci vzniku odpadů. Mezi hlavní zásady dobře nastaveného systém pak patří přehled o odpadech, analýza nakládání s odpadem v obci a sledování možností financování odpadového hospodářství. Užitečné je také sledování dobrých příkladů z praxe a okolí,“ doplnila Veronika Jarolímová.

Svůj pohled na odpady přednesl také Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadů z AVE CZ. „Naše společnost vnímá pozitivně novelu Zákona o odpadech, nicméně je potřeba si uvědomit, že posun skládkování není zcela šťastný jak pro obce, tak pro ostatní provozovatele. Je potřeba si proto uvědomit, aby posun na rok 2030 byl opravdu konečný, aby kapacita skládek zůstala pro ostatní opady, protože směsného komunálního odpadu ročně vyprodukujeme přibližně 3 až 5 milionů tun – záleží na způsobu evidence. Ovšem ostatního odpadu zbývá 25 milionů tun a je potřeba si uvědomit, že ty skládky potřebujeme právě na tyto odpady, které nelze nijak dál nijak třídit ani využít, jsou to především inertní a nebezpečné odpady. A je potřeba nakládat s těmi skládkami tak, aby nám zůstaly pro budoucnost. Co se týká směsného komunálního odpadu, je důležité ho dotřiďovat, samozřejmě se snažit o to, aby nejlépe vůbec nevznikal, případně ho dále energeticky využívat, protože je to zdroj, který může nahradit uhlí či jiné zdroje.

Z hlediska třídění odpadu představil možnosti pro obce také Petr Balner z firmy EKO-KOM. Na jeho příspěvek pak navázal starosta Hovoran Josef Grmolec z pozice zástupce obce, která vyhrála právě putovní soutěž EKO-KOMu Křišťálová popelnice. Josef Grmolec seznámil přítomné se systémem třídění plastů a papírů, který v obci zavedli. „Každá domácnost vyfasuje pytle na odpad a čárové kódy. Ve svozových dnech pak pytle s vytříděnými plasty, resp. papíry, opatří příslušným kódem. Zaměstnanci města svezou tyto pytle, následující dny pak odpad váží a díky čárovému kódu připisují váhu vytříděného odpadu na odpadový účet každé konkrétní domácnosti. Poctivě třídící občané pak mají dle určitých koeficientů šanci na slevu na poplatku za komunální odpad. Ti nejlepší platí místo 500 korun na obyvatele a rok pouze 150 korun. Systém je motivační a velmi se nám v praxi osvědčil,“ uvedl starosta.   

Velkým tématem jsou kaly

Martin Kubica ze Státního fondu životního prostředí pak hovořil mimo jiné o možnostech financování nakládání s kaly. „Kalové hospodářství je v poslední době opravdu velkým tématem a pro nás jako pro stát bylo důležité, abychom nabídli nejen povinnosti a omezení, ale také finanční podporu. A tu SFŽP nabízí prostřednictvím několika výzev. Podporujeme jak energetické využití, tak kompostování.“ Kubica pak starosty vyzval ke konzultaci záměru ještě před samotnou přípravou konkrétních projektů.

Limity využitelnosti kalů v zemědělství představil Miroslav Kos, člen dozorčí rady společnosti, ARKO Technology. „Pokud jde o využitelnost kalů, jedná se o velmi zajímavý zdroj do budoucna. Bohužel jeho složení a kvalita se v posledních letech změnila spíše k horšímu, ovšem to neznamená, že by nemohl být využit. Jeden z klíčových problémů jsou tzv. mikropolutanty, vznikající na bázi různých biocidů, prostředků personální péče, zbytků léčiv a podobně. Na druhou stranu kal stále obsahuje vysoké obsahy fosforu, který je využitelný jako hnojivo. Proto se celý svět z hlediska budoucího využívání kalů orientuje na to, aby tato složka fosforu byla transformována do určité podoby, která bude využitelná dále na půdu.“

„V rámci zpracování kalů nabízíme starostům zařízení pro odvodňování kalů. Do budoucna plánujeme první projekty v rámci nízkotermického a solárního sušení kalů,“ uvedl Mrázek a současně představil benefity sušení: „Největší výhodou sušení kalů je redukce hmoty. Sušením klesá objem kalu o tři čtvrtiny. Další výhodou je, že v rámci sušení dojde k úpravě mikrobiologických vlastností kalu. A tento je hygienizován a plně vyhovuje vyhlášce 437 z roku 2016,“ doplnil Lukáš Mrázek, ředitel společnosti ARKO Technology.

Miroslav Klos, projektový manažer Správy kalů ČOV Brno – Modřice, která patří Brněnským vodárnám a kanalizacím seznámil účastníky s budoucími plány společnosti. „Již od roku 2004 provozujeme sušárnu kalů, ve které probíhá sušení při středních teplotách. Jsme si ale vědomi, že technologie jdou dopředu, proto nyní připravujeme projekt v podobě nízkotermické sušárny.“ Klos dále podotkl, že nabízená technologická řešení zpracování kalů jsou výhodná až od určité velikosti obce, resp. města. Řešení tohoto problému pro menší obce pak Miroslav Klos vidí ve sdružování municipalit do svazků měst a obcí.

(fuk)

0
třídění odpadů

Obec Lipová-lázně zavádí chytrý systém evidence odpadů. Ten bude sledovat parametry svozu odpadu a umožní optimalizovat cenu za jeho odvoz. Systém tak obci přinese výrazné úspory v odpadovém hospodářství a zároveň ji připraví na zavedení nové odpadové legislativy.

 „S novelou zákona o odpadech se mají zásadně měnit poplatky za uložení odpadů na skládku. To by se mohlo promítnout do podstatného zvýšení poplatků pro občany,“ uvádí starosta obce Lubomír Žmolík a dodává: „chceme zdražení předejít, a tak obec zavedla systém Econit, který bude prostřednictvím QR kódů sledovat četnost a další parametry komunálního odpadu. Díky tomu budeme moci přijmout opatření, která nám pomůžou optimalizovat cenu za svoz. Současná četnost vývozů je týdenní a čtrnáctidenní. Je tedy možné, že v budoucnu četnost rozšíří – díky datům z evidenčního systému – i na měsíční vývoz.“

V obci Lipová-lázně jde konkrétně o zavedení evidenčního systému Econit. Jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat – tedy mobilní terminál, který načítá kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Systém je přizpůsobený přesně potřebám obce. „Kromě úspor a přehledu nad odpady, zjednoduší evidenční systém administrativu spojenou s odpadovým hospodářstvím. Podstatné je, že obci vyřeší i vše, co souvisí s očekávaným zpřísněním legislativy ohledně skládkování,“ vysvětluje Andrea Poláková – regionální manažerka pro Olomoucký kraj ze společnosti JRK, která v obci Econit zavede.

Zdroj: Lipová-lázně

0

Za založení černé skládky hrozí prokázanému viníkovi až padesátitisícová pokuta. S jejich hlášením pomohou různé mapující aplikace, chystá se rovněž i národní databáze kontaminovaných míst.

Pod pojmem černá skládka si lidé nejčastěji představí hory odpadu navezené někde v lesní rokli, ve starém lomu nebo v chátrající budově. Jako černá skládka však může být klasifikován i starý gauč vyhozený u kontejnerů nebo popelnic či třeba kousek obecního pozemku za plotem, kam si „dočasně“ uloží občan staré harampádí z domu nebo kůlny. „Mnoho lidí spoléhá na to, že za úklid černé skládky zodpovídá majitel pozemku a jim tedy nehrozí případný postih. Zapomínají přitom na to, že stačí, aby kdokoliv zdokumentoval jejich počínání či jinak dokázal, odkud odpad pochází, a pokuta je nemine,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností Rema.

To, že jsou černé skládky odpadu čím dál větší problém, si uvědomují státní i městské autority i občané. Podle dat aplikace ZmapujTo, jejímž prostřednictvím mohou lidé černé skládky nahlásit svým radnicím, se jich od roku 2012 objevilo přes 10 tisíc. V roce 2015 jich bylo například evidováno 4 922, přičemž nejvíce se tento problém týkal severních Čech a severní Moravy a dále okolí velkých měst – Prahy, Brna nebo Ostravy. Nejméně černých skládek se naopak objevuje v jižních Čechách a na Vysočině. Bojovat proti nelegálnímu skládkování pomáhají různé iniciativy, například akce Ukliďme Česko, do níž se zapojují desetitisíce dobrovolníků, kteří černé skládky mapují a uklízejí.

Česká informační agentura životního prostředí CENIA poté nedávno ohlásila spuštění projektu celonárodní databáze kontaminovaných míst, mezi nimi i černých skládek. Prozatím se chystá zmapovat celých 33 000 potenciálně kontaminovaných míst.

Autor: fuk

0

Společnost Sako, Mendelova univerzita v Brně a firma Green Solution na začátku června spustily výzkumný projekt sledující potravinový odpad v černých popelnicích. Jeho cílem je zjistit, jaký je ve vybraných lokalitách podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu a jaký vliv má na tento podíl zapojení různých osvětových nástrojů.

Páteří projektu je intervenční experiment sledující chování brněnských domácností, který je rozdělen do tří etap. V první fázi bude probíhat sběr vstupních dat a jejich vyhodnocení. Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Na závěr potom s odstupem dojde k vyhodnocení, jestli efekty aktivního působení přetrvávají i po jeho skončení.

„Plýtvání potravinami si lidé často sami neuvědomují a mnohdy ani netuší, kolik jídla každý měsíc vyhodí mezi odpadky. My chceme zjistit, jestli cílená osvěta může jejich chování výrazněji ovlivnit, a proto je budeme na tento fakt i jeho environmentální i ekonomické dopady různými způsoby upozorňovat. Následně porovnáme, jak se to projeví ve skladbě odpadu,“ vysvětlil Filip Leder ze společnosti Sako.

Analýza vzorků odpadu z černých popelnic bude probíhat čtyřikrát ročně a to tak, aby vybrané lokality zahrnovaly jak sídlištní zástavbu, tak i tu vilovou a venkovní. Každý typ zástavby bude monitorován zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení produkovaného odpadu. Současně se budou odděleně sledovat i místa, ve kterých proběhne cílená informační kampaň, a místa, ve kterých žádná osvěta probíhat nebude. Projekt je plánován celkem na tři roky.

Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla. Celosvětově to dělá 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.