Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "Voda"

Voda

0

Češi si oblíbili vlhčené ubrousky. Jejich spotřeba neustále stoupá, nadšení z toho však rozhodně nejsou provozovatelé čistíren odpadních vod – spotřebitelé tyto hygienické potřeby bohužel splachují do záchodu. Ucpává se pak kanalizace i čerpadla na stanicích, kde vodu následně pročišťují. Denně „dorazí“ do čističek tuny takového odpadu.  

Problémy hlásí například Vodárenská akciová společnost, jejíž služby využívají lidé v 700 obcích v okresech Blansko, Brno-venkov, Jihlava, Třebíč, Znojmo a Žďár nad Sázavou. „Vlhčené ubrousky a další hygienické potřeby, včetně tyčinek do učí působí komplikace v kanalizaci, zejména na čerpadlech, která se zanášejí a naši pracovníci musí čerpadla čistit tak, aby byla provozuschopná.  Vzhledem k tomu, že naše společnost provozuje kanalizaci v délce téměř tři tisíce kilometrů a k tomu provozujeme přes 150 čistíren odpadních vod, je tento problém o to palčivější,“ uvedla mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

Potíže ale mají i jinde. Obecně totiž do kanalizace nepatří žádný biologický odpad jako zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů, oleje a tuky. Dále veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. „Radost z toho mají určitě jen potkani, kterým takto zpestřený jídelníček velmi vyhovuje a prospívá k rozmnožování. Pevné látky se usazují v kanalizaci, vážou na sebe tuky a následně ztěžují průtočnost a můžou vést ke vzniku ucpávky, to znamená, že se kanalizace stane zcela neprůtočná. Hygienické potřeby obsahují plastové části, které nejsou rozložitelné a mohou ucpat a poškodit čerpadla, stejně jako vláknité materiály jako například různé tkaniny či vata. Provoz čistírny odpadních vod také komplikují chemické látky, které negativně ovlivňují biologickou část procesu čištění vody,“ přiblížila mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová.

Co do kanalizace patří a naopak nepatří určuje právě v Brně kanalizační řád, který magistrát schválil na období let 2011 až 2020. Lidé ho však nedodržují. Podle slov Hermanové za tento stav mohou i samotní výrobci hygienických pomůcek, kteří vlhčené ubrousky a separační pleny označují za rozložitelné. „Se spoustou dalšího odpadu, který do kanalizace nepatří, se zachytávají na nátoku do čistírny, na česlích, kde tvoří takzvané shrabky, které musíme z vody dostávat mechanicky. Denně se zachycuje a manipuluje na čističce v Modřicích  průměrně dvěma a půl tunami těchto shrabků,“ zdůraznila Hermanová.

Problémy potvrzují o další vodárenské společnosti jako třeba Moravská vodárenská působící na Olomoucku, Prostějovsku a Zlínsku. „Také sledujeme, že se situace zhoršuje. Zmenšuje se průchodnost potrubí, zanášejí se čerpadla a dochází k zachytávání látek, které rychle podléhají rozkladu. Výsledkem jsou problémy s odváděním odpadních vod a nepříjemný zápach v okolí,“ přiblížila mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.

Potíže také s tuky a oleji

 Velké problémy dělají „správcům“ vody také tuky a oleje, které lidé vylévají do odpadu.  Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dokonce kvůli takovému chování potrestala společnost Fritagro Nížkov na Vysočině. Dostali dvě pokuty v celkové výši 300 000 korun. Inspektoři zjistili, že z areálu producenta bramborových výrobků unikly během minulého roku přes dešťovou kanalizaci tuky do potoka a také, že z čistírny odpadních vod závodu vytékaly v průběhu roku 2017 a části roku 2018 nadlimitně znečištěné odpadní vody. „Během kontroly v první polovině minulého roku jsme odhalili, že voda vytékající potrubím dešťové kanalizace z areálu společnosti do potoka byla zakalena, ve vodním toku byl zřetelný výskyt tuků, které tvořily bíle zbarvené shluky. V korytě byly patrné šedavé nánosy a usazeniny,“ uvedl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. 

Podle posudku Agentury ochrany přírody a krajiny jde o poškození dlouhodobého charakteru. Návrat k původnímu ekologickému stavu bude možný až po rozkladu nasedimentovaných tuků, což může trvat několik let.

Situaci může alespoň částečně zlepšit nové nařízení pro obce a města, které začne platit od ledna příštího roku. Budou muset celoročně zajistit sběrná místa pro shromažďování jedlých tuků a olejů.

Autor: Veronika Vindišová, foto VHS Brno

0

Loňský rok ukázal, že i Brno se musí mít, co se zdrojů pitné vody týče, na pozoru. Přehrada Vír téměř vyschla a podzemní zdroj v Březové nad Svitavou nestačil. Podle vedení města je tedy potřebné najít další zdroj vody. Jeden by tu byl, konkrétně vydatný zdroj artéské vody přímo pod Brnem.

Artéské vody jsou zvláštním typem podzemní vody, která po navrtání vystupuje vlivem přirozeného hydrostatického přetlaku nad úroveň terénu. Od jiných podzemních vod se ale ta artéská neliší svým chemickým složením, ani barvou nebo chutí, ale právě výhradně geologickým uložením. Je totiž obsažena ve vrstvě propustné horniny, která je shora uzavřena nepropustnou vrstvou.

Zdroje této vody tak mají šanci vznikat tam, kde se pod nepropustnou vrstvou horniny třeba jílu nachází zvodnělá vrstva hornin, kupříkladu pískovce, a tyto vrstvy jsou sešikmené.

Dlouho známý fakt

Že se pod Brnem nachází bohatý zdroj podzemní vody, je historicky známo. Přišlo se na to na základě archivních průzkumů, resp. hlubokých vrtů z 19. století, dále při těžbě písku v Černovické pískovně.

„Syntézu provedených průzkumů celé artéské zvodně provedli RNDr. Jiří Jareš a RNDr. Josef Taraba z brněnské společnosti GEOtest v roce 1995. V rámci hydrogeologické studie provedli kvantitativní a kvalitativní ocenění artéské zvodně brněnského prostoru,“ uvedl Jan Bartoň, oborový manažer ze společnosti GEOtest Brno.

Podotýká však, že od té doby uběhlo přes 20 let. „Situace se pravděpodobně změnila ve smyslu snížené vydatnosti zdrojů, na druhou stranu došlo k likvidaci některých hlubokých vrtů, zejména v souvislosti s rozvojem zóny Brno-Jih, ale také k budování vrtů nových. Tuto vodu kupříkladu využívá pro technologické účely podnik Nová Mosilana, pro pitné účely pak třeba Psychiatrická léčebna,“ informoval Bartoň.

Vydatnost zdroje?

Využitelné zásoby artéské podzemní vody pod Brnem jsou 250 – 300 litrů za sekundu, což odpovídá kapacitě I. březovského vodovodního přivaděče. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě. „Popsaná struktura artéských podzemních vod by byla schopná zajistit nouzové zásobování pro 3 až 4 × lidnatější aglomeraci než je ta brněnská (přibližně 400 000 obyvatel). To znamená, že význam této struktury podstatně překračuje hranici krajského města a je potenciálně zajímavá pro celý jihomoravský region,“ řekl Jan Bartoň.

V současné době se předpokládá využití artéských vod pro potřeby nouzového zásobování, tedy pro případy extrémního sucha, závad na stávajících přivaděčích, jejich rekonstrukcí, případně teroristického útoku. Systematickému využívání artéských vod musí předcházet podrobný hydrogeologický průzkum.

„Jeho součástí by byla rešerše dosud známých skutečností a informace o využívání artéských vod, identifikace možných hrozeb pro jejich zranitelnou strukturu a dále technické práce jako revize vrtů, geofyzikální průzkum, karotážní práce, kamerové prohlídky, hydrodynamické zkoušky, monitoring pohybu hladiny podzemní vody či odběry a analýzy vod. V další fázi by bylo možno na strategicky vytipovaných místech vyhloubit nové zdroje určené pouze pro účely nouzového zásobování, které je v gesci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje,“ vysvětlil Jan Bartoň.

Právě podrobnější průzkum artéských vod má Brno v plánu. „V příštím roce tak z rozpočtu města započneme velký projekt průzkumu artéských vod, které se nalézají hluboko pod Brnem a v době krizového stavu by se daly využit,“ přiblížil Petr Hladík, náměstek primátorky.

Důležitá je ochrana

Artéské vody zasluhují jak zachování kvality, tak zabezpečení dostatečné akumulace. Ochrana vyžaduje komplexní přístup všech orgánů státní správy a místní samosprávy, zejména institucí činných ve vodním hospodářství a ochraně životního prostředí.

„Na tomto poli mají příslušné pravomoci a odpovědnosti zejména Magistrát města Brna a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Velký kus práce však mohou vykonat i komerční organizace, které působí v oboru hydrogeologie, inženýrské geologie, a v environmentální problematice. Nezbytný je koordinovaný postup při veškerých aktivitách, které se artéských vod dotýkají, a nalezení optimálních řešení a postupů v případě, že by hrozil negativní dopad projektovaných činností na hydrogeologické poměry, hydrologický režim nebo kvalitu podzemní vody,“ dodal Milan Čáslavský, specialista pro environmentální studie společnosti GEOtest.

Artéské vody v brněnské kotlině

Výskyt hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je podmíněn existencí pohřbeného koryta starého terciérního říčního toku, který přicházel pravděpodobně z oblastí východních Čech do karpatské předhlubně. Tento příkop vstupuje do Brna od severu kuřimsko-řečkovickou depresí, protékanou Ponávkou, pokračuje k jihu přes Královo Pole na Lužánky a do prostoru černovických pískoven. Artéské vody se v uvedeném prostoru vyskytují v hloubce několika desítek až stovek metrů. Vznikají vsakem srážkových vod na okolních svazích tvořených zvětralými vyvřelými horninami brněnského masivu, nebo zasakováním mělké podzemní vody v poříčí hlavních brněnských toků, zejména Svitavy.

Zdroj: GEOtest

Autor: fuk

Ministr životního prostředí Richard Brabec rozhodl o uvolnění 2,5 miliardy korun z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR, které poslouží v obcích ke zmírnění negativních dopadů sucha, konkrétně k řešení nedostatku pitné vody a zlepšení kvality podzemních i povrchových vod. Poté, co se pro velký zájem vyčerpaly evropské prostředky z Operačního programu Životní prostředí, uvolňuje rezort MŽP 2,5 miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod.

„Téměř 40 % území České republiky je v tomto týdnu ve stavu mimořádného sucha. Nějakým, byť částečným suchem je pak postiženo 90 % našeho území, tedy téměř celá republika. Sucho je jedním z důsledků klimatické změny, která Českou republiku kvůli naší geografické poloze postihuje výrazněji než okolní státy. Abychom naše občany ochránili před dopady změny klimatu, které se projevují především extrémními výkyvy počasí i teplot, musíme se jim umět přizpůsobit. Zajistit musíme nejenom přístup občanů k pitné vodě, ale přizpůsobit musíme i naše hospodaření v krajině,“ uvedl na tiskovém brífinku v úvodu své cesty po Jihomoravském kraji ministr životního prostředí Richard Brabec.  

Jak potvrdil hejtman Bohumil Šimek, Jihomoravský kraj se problematikou boje proti následkům sucha intenzivně zabývá. „Zásadním problémem při snaze zmírnit dopady sucha v našem kraji je snížená schopnost moravské krajiny zadržovat vodu. Proto jen za poslední dva roky Jihomoravský kraj finančně podpořil formou dotačního programu Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje ve výši 9,5 mil. Kč celkem 47 projektů. Včetně krajského spolufinancování bylo za uvedené období vynaloženo celkem 87,9 mil. Kč a celkový objem na základě realizovaných projektů představuje potenciál více než 467 tisíc mzadržené vody v sídlech a krajině. Jednalo se především o projekty revitalizace a výstavby nových malých vodních nádrží a rybníků, tvorby mokřadů, protierozních opatření a přípravy projektových dokumentací. V letošním roce je tento dotační program rozšířen i o následnou péči o zeleň na území Jihomoravského kraje a na projekty je zde vyčleněno celkem 8 milionů korun,“ konstatoval po setkání ministra s vedením radnic a obecních úřadů hejtman Bohumil Šimek.

„Základem naší budoucnosti je dostupná a kvalitní pitná voda. Pro dlouhodobé zajištění jejího dostatku v obcích je klíčová výstavba vodohospodářské infrastruktury. Výstavba vodovodů a přivaděčů sloužících k propojování vodárenských soustav nebo výstavba čistíren odpadních vod a kanalizací jsou přitom rozsáhlé projekty s investicemi v řádech desítek milionů, které menší i středně velké obce nejsou schopny samy ufinancovat, a náš rezort v tom obcím významně pomáhá,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. 

„Od roku 2014 jsme investovali do 660 vodohospodářských projektů z evropských i národních zdrojů 16,8 miliardy korun a po podpoře projektů souvisejících s dostupností a kvalitou vody je stále poptávka. Vzhledem k tomu, že evropské prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací pro období do roku 2020 jsou již vyčerpány, pokračujeme v jejich financování z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR,“ uvádí dále ministr.

Na přípravu projektů mají obce čas až do listopadu, kdy SFŽ ČR spustí příjem žádostí. „Rezort v této výzvě podpoří jak výstavbu kanalizací, stavbu a modernizaci čistíren odpadních vod, tak stavbu vodovodů, zdrojů a úpraven pitné vody. Žadatelé také mohou prostřednictvím dotací posílit kapacitu stávajících zdrojů nebo akumulaci pitné vody. Podpoříme také výstavbu přivaděčů, které zajistí dopravu pitné vody z kapacitní vodárenské soustavy tam, kde je aktuálně pitné vody nedostatek,“ vyjmenovává ministr Brabec.

Podmínky pro získání dotace upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Nastavení nové dotační výzvy přímo navazuje na podmínky poskytování dotací z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Dotace pomůže žadateli uhradit 63,75 % z celkových výdajů na projekt. Žádat je možné na dostavbu vodovodů a kanalizací buď samostatně, nebo i v kombinaci v rámci komplexních projektů budování vodohospodářské infrastruktury,“ upřesňuje Petr Valdman. Současně upozorňuje, že dotace se netýká systémů domovních čistíren, které jsou průběžně podporovány v samostatných dotačních výzvách. „Stejně tak zůstává nadále otevřena i nabídka podpory na průzkum, vyhledávání a budování zdrojů pitné vody, kde dáváme důraz zejména na rychlá a méně nákladná opatření především v menších obcích. Od roku 2016 si na průzkum a posílení nebo nový zdroj pitné vody požádalo téměř 411 obcí, což znamená téměř 200 tisíc lidí nově napojených na zdroje pitné vody a zájem stále roste s tím, jak se v Česku prohlubují dopady sucha,“ doplňuje Petr Valdman.

Jaký zájem se od obcí očekává a co konkrétně investované peníze lidem přinesou, shrnuje ministr Richard Brabec: „Předběžný průzkum v obcích i osobní jednání zde na Jižní Moravě ukázaly, že obce a města mají skutečnou snahu a zájem řešit nedostatečnou dodávku a kvalitu pitné vody. Předpokládáme, že v této dotační výzvě budeme moci uspokojit minimálně 130 obcí. Peníze by měly stačit na výstavbu zhruba 260 kilometrů kanalizace, 100 kilometrů vodovodů a stavbu či modernizaci 45 čistíren. Pro desítky tisíc domácností to bude znamenat napojení na veřejnou vodovodní síť a řádné čištění odpadních vod.“

Na přípravu žádostí a projektů mají obce 4 měsíce, elektronický příjem žádostí odstartuje 1. listopadu 2019 a bude uzavřen 31. ledna 2020. Výzva je koncipována jako jednokolová soutěžní, kdy pro přidělení dotace není rozhodující čas podání, ale kvalita projektu. Schválené projekty musí být potom realizovány do konce roku 2024.

„V rámci boje se suchem je u nás nezbytné nejenom zajišťovat zdroje pitné vody pro občany, ale také navracet vodu do krajiny, kde přispívá ke koloběhu vody. V České republice je v rámci boje se suchem nutné dělat souběžně všechna opatření, a to jak stavební, jako právě propojování vodovodní sítě přivaděči, výstavbu vodovodů či nových vodárenských nádrží, pro zajištění pitné vody pro občany, tak přírodě blízké, jako například nové mokřady, tůně, rybníky, průlehy a krajinné prvky, ale také rozlivy vody pro zajištění vody v krajině a doplňování podzemních vod. Od roku 2014 jsme podpořili 870 přírodě blízkých projektů za více než 3 miliardy korun. Současně ministerstvo podporuje řadu menších a drobnějších projektů v krajině, které pomáhají posilovat její přirozené funkce. Takových projektů se realizovalo po celé České republice už přes pět a půl tisíce,“ upozorňuje ministr Brabec.

Pro zajištění vody a vláhy v obcích financuje MŽP v rámci programu Dešťovka například podzemní nádrže na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldry nebo vsakovací či retenční nádrže. „Zatím si od začátku roku obce řekly o téměř 150 milionů korun na 40 projektů, ale tím to nekončí, obcím na projekty nabízíme až do příštího roku ještě necelou miliardu korun. Nově je podáno za posledních pár týdnů 9 žádostí s podporou 42 milionů korun, rozpracováno pak dalších 20 žádostí,“ řekl dnes ministr Brabec. 

Dokumenty a podklady pro žadatele o dotace: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=70 
Zdroj: MŽP