Domů Tagy Příspěvky odznačené tagem "Vysočina"

Vysočina

0

„S ohledem na dlouhou přípravu a potřebu vedení Kraje Vysočina mít připraveny dopravní projekty realizovatelné do budoucnosti, přistoupil Kraj Vysočina k zadání prvních vyhledávacích studií pro obchvaty měst Chotěboř a Nové Město na Moravě,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast majetku a ekonomiky Martin Kukla.

II/354 obchvat Nové Město na Moravě
Trasa obchvatu by mohla vést od hlavní silnice I/19 ve směru od Bystřice nad Pernštejnem přes II/360 na silnici II/354. Jedná se o východní obchvat Nového Město na Moravě a Maršovic. Přeložka silnice by mohla do budoucna umožnit další rozvoj firem působících v této lokalitě.

II/345 obchvat Chotěboře
Přeložka silnice by v jedné ze zvažovaných variant mohla pomoci převést dopravu i ze silnic II/344 od Havlíčkova Brodu a II/346 od Kámene s tím, že důvodem pro zadání studie je především snížení dopravní zátěže v centru města od těžké dopravy ve směru Ždírec – Nová Ves u Chotěboře.

Oba projekty jsou na začátku plánovacího procesu, nebylo určeno, kdy budou realizovány a nebyl definován případný zdroj financování, neboť zatím není k dispozici dostatek informací pro kalkulaci i přibližné hodnoty díla.

Podstatně blíže k realizaci má oprava průtahu II/128 města Pacov

V případě páteřní silnice II/128 počítá Kraj Vysočina s její opravou od hasičské stanice až po křížení silnic II/128 a II/129. Pokud půjde vše podle předpokladů a město Pacov připraví i své související projekty jako např. rekonstrukci chodníků nebo potenciální rozšíření parkovacích ploch, pak je reálné, aby generální oprava průtahu proběhla už v letech 2021 až 2022.

Autor: fuk; foto: nnm.cz

Deficit srážek na území Kraje Vysočina od roku 2015 do června letošního roku přesáhl 400 mm, tj. v krajině chybí téměř 3/4 ročních srážek, současně v každém roce byla průměrná teplota vyšší, než je dlouhodobý normál (v roce 2018 dokonce o 1,4 stupňů Celsia), což způsobuje i vyšší výpar.

 Na území kraje Vysočina se navíc nenachází významné zdroje podzemních vod s výjimkou prameniště Podmoklany na Chotěbořsku, proto jsou zdrojem vody pro skupinové vodovody převážně vodárenské nádrže. V současné době je stav zaplněnosti těchto nádrží mezi 89 % (Nová Říše) a téměř 95 % (Mostiště a Švihov). Vodárenské nádrže ve správě státních podniků Povodí v současnosti zajišťují dodávky surové povrchové vody pro úpravny vody a podle průběžně aktualizovaných prognóz budou schopny požadované odběry zabezpečit i ve zbytku letošního roku. V případě podzemních vod je situace výrazně horší, snížení vydatnosti u mnoha místních zdrojů trvá.

„Problematika sucha je tak na Vysočině v posledních letech diskutována stále častěji. Vzhledem k tomu Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody věnuje již dlouhou dobu zvýšenou pozornost, bohužel jeho možnosti včetně finančních jsou velmi omezené,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.

V rozpočtu kraje na rok 2019 bylo alokováno do oblasti vodohospodářské infrastruktury obcí (podpora opatření k zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění vod odpadních a opatření na ochranu před povodněmi a suchem) celkem 77 miliónů korun, což je o 10 miliónů více než loni. Dotace z rozpočtu kraje byly poskytnuty žadatelům z řad obcí a jejich svazků v rámci Fondu Vysočiny prostřednictvím dvou dotačních programů „Čistá voda 2019“ (podpora pořízení projektových dokumentací a generelů) a „Stavby ve vodním hospodářství 2019“ (podpora realizace vlastních staveb). Pro rok příští je navrženo další navýšení alokace finančních prostředků z rozpočtu kraje do této oblasti.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek inicioval vznik pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody již počátkem roku 2016. Výstupem jednání pracovní skupiny jsou dva metodické materiály – Doporučení pro obce a obecní úřady Kraje Vysočina k možnému postupu v případě nedostatku vody a Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která by měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody na území Kraje Vysočina. Tyto výstupy jsou zveřejněny na webových stránkách kraje v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství. Řídící výbor této pracovní skupiny zasedal koncem června letošního roku a věnoval se zejména problematice vodárenských odběrů.