Domů Veřejná správa Česko je na š...

Česko je na špici získávání zakázek bez soutěže. Proč?

Transparentnost veřejných zakázek v Česku klesá. V loňském roce každý pátá byla zadána bez soutěže. Tyto rizikové veřejné zakázky jsou mezi českými politiky a úředníky čím dál oblíbenější. Analýza neziskové organizace Good Governance uvádí, že průměr zakázek takzvaně z ruky byl v období 2014-2015 v zemích EU 6,6 procenta. V České republice to je pak téměř třikrát víc. A nejde podle analýzy o jednotlivá selhání, ale o systém.

Jen za prvních devět měsíců roku 2016 zakázky bez soutěže dosáhly objemu přes deset miliard a činily 19,4 procenta z celkového objemu zakázek, zatímco v předchozím roce to bylo 15,5 procenta. „Když  zakázku neproženete veřejnou soutěží, logicky nemáte záruku, že jste dosáhl nejlepší ceny a nejlepší kvality,” vysvětluje jeden z autorů analýzy Lukáš Wagenknecht, proč je dobré zakázky za peníze daňových poplatníků vysoutěžit. Z detailního přehledu veřejných zakázek v zemích Evropské unie je zřejmé, že Česko skončilo na druhém místě. Před námi už je jen Kypr. „V roce 2016 se projevuje negativní rostoucí trend, kdy ke konci září byla hodnota podílu jednacích řízení bez uveřejnění na úrovni 19,4 % celkových výdajů realizovaných ústředními orgány státní správy prostřednictvím veřejného zadávání,” stojí v analýze Good Governance.

Chybějí relevantní podklady

Najdou se ale odborníci, kteří si nejsou uvedeným trendem jisti. „V tuto chvíli nemáme relevantní podklady, abychom učinili závěr, že jsou veřejné zakázky bez soutěže mezi českými politiky a úředníky čím dál oblíbenější. V citované analýze Good Governance jsou sice srovnávány údaje za roky 2014, 2015 a 2016, avšak rok 2016 je zde zpracován pouze do 30. 6. 2016. V této době byl již uzavřen dodatek ke smlouvě na zajištění výběru mýtného, který mohl v poměrné hodnotě významně ovlivnit uvedenou statistiku,“ uvádí právnička Martina Mikolášková z Transparency International.

Výraznou změnu může také přinést nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který platí teprve několik měsíců. Bude třeba vyhodnotit jeho praktické dopady. „Zákon je účinný od 1. 10. 2016, přičemž ještě v tuto chvíli „dobíhá“ velké množství zakázek zahájených podle původního zákona. Je tak příliš brzy na to, abychom vyvozovali závěry o vlivu na transparentnost zadávacích řízení. V tuto chvíli nemáme k dispozici konkrétní podněty, které by upozorňovali na nedostatky některých zadávacích řízení,“ uvádí Mikolášková. Podle ní je třeba zohlednit i to, že často jsou jednací řízení bez uveřejnění úspěšně napadána u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten v řadě případů rozhodne o tom, že bylo dané řízení použito neoprávněně.

„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dlouhodobě a systematicky ve svých rozhodnutích i výročních zprávách a dalších materiálech upozorňuje na skutečnost, že nezákonné použití jednacího řízení bez uveřejnění je nejzávažnějším správním deliktem v oblasti veřejných zakázek. Při využití tohoto druhu zadávacího řízení je zcela vyloučena široká soutěž o zakázku. Úřad též dlouhodobě poukazuje ve svých rozhodnutích na to, že jde o výjimku z pravidla široké soutěže, a proto na jeho využití je nutné nahlížet restriktivně,“ sdělil předseda úřadu Petr Rafaj.

Nový zákon je přísnější než požaduje EU

„Nový zákon o zadávání veřejných zakázek je moderní evropskou normou, která přináší do oblasti zadávání větší míru transparentnosti než je celoevropský standard. Zákon není postaven restriktivně, ale umožňuje zadavatelům používat více flexibilních postupů, což ale samozřejmě přináší silnější odpovědnost pro zadavatele. Zejména u menších zakázek je ale možné využít značné množství alternativ. Posílili jsme možnosti pro hodnocení, zadavatelé tak mohou hodnotit více aspektů plnění a nemusejí se spoléhat jen na nejlevnější nabídku,“ myslí si ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Oproti evropskému zakázkovému právu mají čeští zadavatelé uloženou povinnost uveřejňovat smlouvu buď v registru smluv, nebo na profilu zadavatele, což jsou v podstatě internetové stránky zadavatele. „Zadavatel dále uveřejňuje skutečně uhrazenou cenu, musí také uveřejnit písemnou zprávu o zakázce, což je souhrnem vše podstatných informací o zadávacím řízení. Tyto povinnosti jsme do zákona napsali navíc pro posílení transparentnosti na národní úrovni, Evropa je po nás nepožaduje,“ uzavírá Šlechtová.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *