Domů Veřejná správa Co zajímalo ř...

Co zajímalo ředitele nemocnic? Úhradová vyhláška, nedostatek lékařů i elektronizace zdravotnictví

0
zdravotnictví

Tón každého roku ve zdravotnictví udává úhradová vyhláška. To se potvrdilo i v diskuzi při čtvrteční businessové snídani, na kterou sezvala společnost Magnus Regio ředitele nemocnic a důležité zástupce ze sektoru zdravotnictví.

S nadsázkou se říká, že dobrá dohoda se pozná podle toho, že všechny strany odcházejí od jednacího stolu trochu nespokojené. O úhradové vyhlášce to platí dvojnásob. Při její přípravě se spojují vzájemně často protichůdné proudy, od zájmů pojišťoven přes potřeby poskytovatelů zdravotní péče až po představy politiků. „Politické zadání bylo letos velmi silné. Kromě kompenzace poplatků měla úhradová vyhláška poskytnout zdravotnickým zařízením i dostatek finančních prostředků na zvýšení tarifních platů,“ předestřela ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.

Helena Rögnerová

Úhradová vyhláška má podle Heleny Rögnerové z Ministerstva zdravotnictví kompenzovat výpadek poplatků i zvýšení tarifních platů. FOTO: Attila Racek

Deset miliard navíc pro systém zdravotnictví

Pojišťovny tak dostaly od regulátorů nelehký úkol. Přes vyšší úhrady nalít do systému zdravotnictví o deset miliard korun více než loni. „Doufám, že toto zadání naplníme tak, abychom na konci roku zůstali ve vyrovnané bilanci. Plánujeme další manažerská opatření a snad nám v tomto ohledu pomůže i růst ekonomiky,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Petr Honěk. Generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich si ale nemyslí, že ekonomika letos pozitivně překvapí. „Jaký bude tento rok z hlediska příjmů zdravotních pojišťoven, však věrohodně nepředpovíme dříve než v květnu,“ dodal.

Své náklady naopak pojišťovny díky vyhlášce odhadnou poměrně dobře. „Výhodou je její predikovatelnost,“ komentoval to Honěk. Nelíbí se mu ale, že vyhláška rezignovala na narovnání plateb mezi nemocnicemi a pojišťovnami a že se paušálně přidává všem. „Je to nadneseně takový buldozer systém. Ti co byli letitými vítězi, jsou vítězi i teď a poražení si moc nepomohli,“ doplnil Honěk.

Podle Rögnerové je srovnání základních sazeb a kultivace s tím spojeného DRG systému velkým úkolem pro následující rok i další léta. „Letos zvítězilo paušální navýšení, aby bylo na růst tarifních platů v každé nemocnici,“ přiblížila Rögnerová. Od fungujícího systému DRG si přitom hodně slibují i ředitelé nemocnic. „Je to jediná cesta. Paušály nás z problémů nevyhrabou,“ upozornil ředitel Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) Roman Kraus.

Roman Kraus

Fungující DRG systém je jedinou cestou ve financování nemocnic, míní ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. FOTO: Attila Racek

Na vyšší platy nemocnicím peníze nakonec stačit nemusí

Takovým problémem je pro řadu nemocnic nakonec i ono zmíněné tarifní zvýšení platů. I když by na něj měly mít kvůli vyšším úhradám od zdravotních pojišťoven dost peněz, ne všude tomu tak skutečně musí být. „Po započtení zálohových plateb a dopadů nárůstu platových tarifů jsme sedm milionů v mínusu,“ postěžovala si ředitelka Nemocnice Vyškov Věra Seidlová. Hromadné navýšení platů není šťastné ani podle ředitele FN Brno. „Padnou mu za oběť motivační fondy a odměňovat se budeme po soudružsku,“ upozornil Kraus.
Věra Seidlová

Nemocnice Vyškov je po započtení růstu tarifních platů sedm milionů v mínusu. FOTO: Attila Racek

Navíc to podle něj ani nevyřeší jednu z největších obtíží mnoha nemocnic – nedostatek lékařů. Ti často odchází do zahraničí nebo do soukromé sféry. „Některé zdravotnické provozy nebudeme schopni udržet v nepřetržitém chodu. To je třeba příklad neurochirurgie nebo dětské chirurgie,“ řekl Kraus. A nechybí přitom jen lékaři, ale také zdravotní sestry. „Že bychom přilákali ty ze zahraničí – třeba ze Slovenska? Na to tu nemají o tolik vyšší plat,“ doplnila ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská. Opravdu do tuhého půjde ale až letos v červenci, kdy mají oficiálně skončit přesčasy.

Vše – finanční situací nemocnic a pojišťoven počínaje, nízkým ohodnocením zdravotníků a jejich nedostatkem konče – má přitom dvě zdánlivě jednoduchá řešení. Snížení počtu zdravotnických zařízení a zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. Obě jsou ale politicky neprůchodná. „Obávám se, že nikdo nevyhraje volby s tím, že bude rušit nemocnice a zvýší zdravotní pojištění,“ podotkla Rögnerová.

Reexport léčiv a elektronizace zdravotnictví

Se svými výzvami se přitom potýkají i další segmenty českého zdravotnictví. Jednou takovou je i reexport léků. „Je třeba co nejdříve novelizovat zákon o léčivech a v některých případech, kdy hrozí jejich nedostatek, zakázat jejich vývoz,“ upozornil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Věci se ale dají brzy do pohybu. „Reexportní část novely zákona o léčivech je v podstatě připravena, v této souvislosti byl osloven i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a vydali jsme k tomu souhlasné stanovisko,“ řekl ředitel Ústavu Zdeněk Blahuta, podle kterého není reexport léčiv jen záležitostí Česka, ale své o něm vědí i v Estosku, Belgii nebo Nizozemsku. „Na tento obecný jev proto zareagovala i Evropská komise, podle které mají státy právo ošetřit reexporty časově omezeným a transparentním opatřením,“ přiblížil Blahuta.

Pohnout se má i situace v elektronizaci zdravotnictví. Ta ale podle Martina Doležala z Ministerstva zdravotnictví není ani teď úplně neuspokojivá, a to ani přes neustálé odkládání záležitostí typu povinného elektronického receptu. „Negativem je izolovanost jednotlivých řešení, nejsou zastřešena jednotlivou koncepcí,“ uvedl Doležal a dodal, že z elektronizace zdravotnictví by se měla stát instituce, kterou nebudou ovlivňovat neustálé změny politické reprezentace.

Martin Doležal

Podle Martina Doležala z Ministerstva zdravotnictví by neměla být elektronizace jen záležitostí několika IT nadšenců. FOTO: Attila Racek

Přitom IT firmy operující ve zdravotnictví jsou schopny se na rozdíl od politiků domluvit. „Dokážeme poskytnout společná řešení,“ podotkl produktový manažer společnosti ICZ Michal Schmidt. Podle generálního ředitele firmy CompuGroup Medical Vladimíra Přikryla by proto mělo Ministerstvo zdravotnictví poskytnout hlavně komunikační formát, který by mohly společnosti, lékaři a zdravotnická zařízení využívat. Myšlení lidí se totiž rychle mění. „Komunikujeme elektronicky s bankou a stejně chceme komunikovat i s lékaři. Když toto podpoříme, elektronizaci to ohromně posune,“ přiblížil Přikryl. Úspory pravidelných finančních nákladů lze realizovat i v nemocniční logistice, například zahrnující centrální sklad. „Procesy elektronické výměny obchodních dokumentů od zpracovávání objednávek až po fakturaci, znamenají  úspory řádově desítek korun na jednu obchodní transakci,“ vysvětlil výkonný ředitel společnosti EDITEL CZ Jan Mrvík.

Nové technologie pomáhají pacientům i nemocnicím

Nezadržitelně se posouvá i vývoj technologií. Zaspat proto není těžké jen v elektronizaci, ale i v jiných oblastech. „Bez inovací a výzkumu bychom nedožili letošního roku,“ řekl Jiří Mikulka, obchodní ředitel firmy VUAB Pharma, která vyrábí léčiva a například i suché injekce používané v anestezii.

Jiří Mikulka

„Bez inovací a výzkumu bychom nedožili letošního roku,“ tvrdí Jiří Mikulka, obchodní ředitel farmaceutické firmy VUAB Pharma. FOTO: Attila Racek

Nové technologie přitom nemusí pomáhat jen pacientům, ale i nemocnicím – například šetřit. „Zaměřujeme se na kotelny, světla nebo parkovací systémy. Naše přidaná hodnota je tedy v oblasti energií, které sice tvoří jen asi 5 procent rozpočtů nemocnic, ale i tak se jedná o čtyři miliardy ročně. Dokážeme zde dosáhnout až 80procentní úspory,“ přiblížil vedoucí obchodu ve firmě Eltodo Jiří Černý. Ušetřené peníze tak nemocnice můžou využít jinde. Třeba právě na platy lékařů a sester.

Žádné komentáře

Napište komentář