Domů Veřejná správa Dotovaná kuřa...

Dotovaná kuřata, čipy k popelnicím a podomní sběr. Vlámské obce řeší odpady kreativně

Vlámský odborník na odpadovou politiku Maarten de Groof navštívil minulý týden Českou republiku. Jeho rodný belgický region je evropskou špičkou ve třídění a recyklaci odpadu. Místní domácnosti třídí 71 % odpadků. Jak dokázaly obce přimět lidi k třídění? Pomohl podomní sběr tříděného odpadu, popelnice na čipy, anebo i dotace na kuřata zobající zbytky z kuchyně. Šéf Vlámské veřejné agentury pro odpady také prozradil několik tipů pro české obce.

Ve Vlámsku lidé třídí více než 70 % komunálního odpadu, v ČR je to 30 %. Jak se vám podařilo přimět místní třídit?

Základem je vybudovat dobrou infrastrukturu sběru odpadu z domácností. Ve Vlámsku obce zřizují či najímají firmy, které jezdí dům od domu, a sváží tříděný odpad z domácností. Pro lidi je to pohodlné: stačí hodit pytel s odpadky před dveře v den, kdy se vybírá daný typ odpadu. Každý má doma několik odpadních košů – na sklo, na plasty, papír a bio-odpad. Takže je to jednoduší, než kdyby lidé museli nosit odpad do venkovních kontejnerů.

Nejsou místní přesto líní doma třídit?

Motivujeme občany třídit díky nastavení daně ze směsného odpadu. Ve Vlámsku funguje systém „plať, kolik vyhazuješ“. Čím víc netříděného odpadu lidé vyhodí, tím více za to zaplatí. Naopak pytle tříděného odpadu odváží obecní firmy zadarmo.

Jak to funguje v bytovkách, kde mají lidé společné popelnice?

Máme speciální popelnice na čip. Otevřít je tedy mohou jen obyvatelé určitého bloku či bytovky. Do popelnic lze vložit jen přesně daný objem odpadu, který po zavření propadne dolů do úložiště. Pokud tedy má někdo zrovna víc odpadu, musí popelnici zavřít a opět otevřít, což zaznamená čip. Konkrétní člověk pak platí za svoz odpadu víc.

Jak se tedy vlámský občan může zbavit většího odpadu z domácností?

Tohle řeší sběrné dvory. Ve Vlámsku je jeden sběrný dvůr na každých osm tisíc obyvatel. Většina sběrných dvorů funguje zadarmo, ovšem třeba sběr biomasy je zpoplatněný. Lidé přeci mohou biomasu kompostovat doma. Dotujeme proto domácí nádoby na kompostování zbytků z kuchyně či zahrady. Stejně tak obce dotují kuřata, aby jim lidé mohli dávat zbytky. Pokud kuře stojí kolem 5 euro, obec za něj zaplatí 3 eura, a občan si doplatí 2 eura. Je to maličkost, ale napomáhá to proměnit myšlení lidí o odpadech.

Jak k tomu přistupují lidé?

Asi před dvaceti lety jsme začali s opravdovým tříděním. Mentalita lidí se postupně hodně proměnila. Nyní jsou třídění naklonění.

Jak se vám podařilo prosadit současný systém?

Naše organizace – Vlámská veřejná agentura pro odpady byla vytvořena v roce 1981 kvůli bujení nelegálních skládek. Tehdy se výrazně změnily zákony, nový dekret o odpadech předepsal obcím, jak mají vypadat jejich skládky. Předtím ani obce nevěděly, co s odpady. Vytvářely nevhodné pozemní skládky, z nichž mohly unikat škodlivé látky do podzemních vod. Začali jsme tedy vytvářet lépe zabezpečené skládky. Začátkem devadesátých let jsme začali se sběrem bio-odpadu, a postavili řadu sběrných dvorů pro recyklaci. Poté jsme začali třídit a recyklovat další a další druhy odpadu. Předtím se v menší míře třídilo sklo, papír či některé plasty.

Čeho chcete dosáhnout dál?

Naším cílem je nyní snížit množství směsného odpadu, které lidé vyprodukují. Chceme dosáhnout 150 kilo směsného odpadu na osobu za rok. Zatím se tomu jen blížíme. Směsný odpad končí ve spalovnách. Pouze 1 % komunálního odpadu končí na skládkách, a je zavezeno zeminou. Vlastně už ani nemáme žádné skládky vyjma speciálních skládek na látky jako je azbest či chemická barviva.

Jak hodnotíte český systém třídění odpadů?

V 80. letech byla situace v Belgii podobná jako dnes v České republice. Zdejších 300 kilo směsného odpadu na osobu za rok je hodně. Podle mě ale můžete dosáhnout podobných výsledků jako my, ale je potřeba jít na to krok za krokem. Radil bych nejdříve vybrat několik málo pilotních obcí či měst, kde by se vyzkoušelo, co tady funguje. Poté lze osvědčený způsob rozšířit na celou zemi, nelze ale experimentovat na celostátní úrovni.

Co si myslíte o novele českého zákona o podpůrných zdrojích energie, která chce zvýhodnit spalování odpadu?

Bylo by špatné stavět rychle velké množství spaloven. Na druhou stranu je spalování odpadu stále lepší, než tvorba skládek. Ovšem všeho s mírou. Příliš mnoho spaloven může ohrozit motivaci lidí třídit odpad a recyklovat ho. Ve vlámsku jsou na spalování odpadů uvaleny vcelku vysoké daně. Díky tomu je zajímavější recyklovat. Zdaněné jsou i skládky, ovšem je zakázáno, aby na ně mířil komunální odpad.

Jsou u vás ve Vlámsku nějaké nelegální skládky?

Nějaké skládky se vždy objeví, ovšem kontrola je přísná. Policie a úředníci se vždy snaží dohledat původce nelegálně vyhozených odpadků. Pokud vyhodí i nějaké papíry, lze je podle toho vystopovat, a poté dostane pokutu.

Co byste poradil českým obcím?

Nejdříve je třeba se rozhodnout, který typ odpadu je nejdůležitější, a jak ho lze sbírat. My před dvaceti lety začali s bio-odpadem z kuchyní, protože nejde dobře spalovat, pokud zůstává součástí směsného odpadu. Navíc ho domácnosti produkují hodně. Sbírali jsme ho dům od domu každé dva týdny. Poté jsme zřídili společnost pro sběr obalových odpadů. Dále jsme postavili sběrné dvory, které se stále více rozrůstaly.

Jaké jsou v současnosti výzvy odpadové politiky ve Vlámsku?

Snažíme se lidem ukázat, že nejde ani tak o odpadovou politiku, ale o politiku šetření se surovinami. Odpadky pro nás nejsou něco bezcenného, co jen tak zahodíme, ale něco, co lze opět využít. Snažíme se motivovat firmy a designéry, aby už od počátku, když vymýšlí nový produkt, jej navrhli tak, aby byl snadno recyklovatelný.

Jak ale můžete ovlivnit soukromé firmy?

Chodíme za výrobci, a přesvědčujeme je o užitečnosti dílčích změn. Samozřejmě je to složité. Někteří výrobci nechtějí nic slyšet, ale najde se i dost uvědomělých. Každý rok vyhlašujeme cenu Eco-design. Oceňujeme v ní profesionální designéry i studenty, kteří navrhli nejlépe recyklovatelný, a přitom atraktivní výrobek. Snažíme se také podporovat výzkum nových možností recyklace, například koberce jsou současnými technologiemi velmi špatně recyklovatelné.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *