Domů Veřejná správa Energetické ú...

Energetické úspory pro obce a města? Záleží na dotacích

Od zateplení škol a úřadů až po výměny a rekonstrukce veřejného osvětlení. Téma energetických úspor je aktuální, o to aktuálnější, že se pomalu ale jistě rozjíždí nové programovací období Evropské unie. Právě ta chce v budoucnu klást na energetické úspory velký důraz. Proto byly i dotace z evropských fondů často skloňovanou problematikou na konferenci „Energetické úspory pro města a obce“, kterou 28. března v Brně zorganizovala společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Setkali se na ní zástupci ministerstev, dotačních fondů, bank a firem se starosty z Moravy i Čech.

Nové programovací období Evropské unie se do značné míry ponese v duchu energetických úspor. „Podle směrnic by se mělo ročně šetřit půldruhého procenta energií u koncových zákazníků. Buď toho můžeme dosáhnout obligatorně, tedy úspory nakázat, nebo se bude vláda snažit naplnit tento cíl pomocí různých dotačních titulů,“ řekl odborný referent Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Milan Kyselák. Podle Kyseláka se vláda kloní k druhé variantě. Zelenou by tak ve městech a obcích měly dostat projekty spojené s vodohospodářstvím, zateplováním a snižováním energetické náročnosti pomocí moderních technologií, například při rekonstrukcích veřejného osvětlení.

Úvěr dostanou rozumně hospodařící obce

Kde na ně ale vezmou obce peníze? Částečně určitě z dotací z evropských fondů. Na ty z nového programového období si však budou muset ještě chvíli počkat. „Víme, že čerpání začne nejdříve v roce 2015. U vodohospodářství nejdříve v roce 2016,“ uvedla Květoslava Botková, Senior Public Finance Manager Komerční banky. Dotace však nepokryjí všechny náklady a obce je navíc nedostávají proplacené předem. Pokud tedy chtějí rozjet nějaký projekt, musí si na něj vzít nejdříve úvěr. Ne každá obec jej však dostane. „Pokud obec není schopná generovat kladný přebytek běžného rozpočtu, tak se na ni bude banka jen těžko dívat jako na úvěrovatelnou,“ dodala Botková s tím, že se ale vše posuzuje individuálně. Pokud má obec velké hotovostní rezervy nebo prodejný majetek, pak může dosáhnout na úvěr i tehdy, pokud jiné ekonomické ukazatele nejsou ideální.

Velký majetek však nemusí pro obce znamenat jen snadnější cestu k úvěru. Mnohým z nich může způsobit i problémy. „Byť jsou evropské dotace výhodou, tak se v minulém programovacím období stalo to, že ovlivnily prioritizaci investic a kvůli politické snaze být úspěšný při získání dotace se některé obce a města zaměřily na investice, kde bylo snadné podporu získat,“ upozornila Botková. Obce tak vybudovaly spoustu majetku, který může do budoucna zatížit jejich rozpočty. Příkladem za všechny je stavba akvaparku, která vyžaduje velké počáteční investice. Kromě toho navíc průměrný akvapark generuje ročně ztrátu ve výši deseti milionů korun. „Obec bude muset tuto ztrátu krýt, nebo se to promítne do ceny vstupenek a lidé ztratí o akvapark zájem,“ doplnila Botková.

Všichni proto netrpělivě očekávají, co přinese nové programovací období Evropské unie. Banky jsou přitom připraveny financovat investice do energeticky úsporných projektů. Podle náměstka Úseku řízení ostatních programů Státního fondu životního prostředí Leo Steinera je na tyto projekty navíc možné čerpat dotace už dnes. „Není nutné čekat do roku 2015 nebo 2016 a dále. A to ani u projektů energetických úspor,“ zdůraznil Steiner. Rozjel se například program Nová zelená úsporám, ve kterém plánuje vláda rozdělit mezi zájemce o zateplování a budování nízkoenergetický staveb dvacet až sedmadvacet miliard korun.

Při přípravě žádosti o dotaci z Nové zelené úsporám by si měli žadatelé dát pozor na to, kdo jim k ní zpracovává dokumentaci. „Velmi nízkou úroveň mívají energetické posudky,“ postěžoval si Steiner. Zájemci o příspěvek na zateplování nebo stavbu pasivního domu by si proto měli pečlivě vybírat energetického auditora. „Odrazí se to v úspěšnosti žádosti,“ vysvětlil Steiner. Lidský faktor by přitom neměli podcenit ani starostové, kteří plánují ve své obci modernizovat veřejné osvětlení. „Úspory nepřináší jen technologie, ale pečlivost a charakter lidí, kteří vám projekt připravují,“ zdůraznil obchodní ředitel firmy Artechnic Schréder Petr Míka. U modernizace osvětlení by podle něj mohl špatně připravený projekt skončit i vrácením dotace.

Máme málo spaloven?

Problémy s vyplácením evropských dotací zpomalují i výstavbu nových spaloven v České republice. Na osmisetmilionovou finanční injekci z evropských fondů čeká například spalovna u Plzně. „Evropská unie dělá obrovské problémy s podporou těchto zařízení, a to proto, že v Česku skončila v roce 2013 platnost plánu odpadového hospodářství. Jednoduše nám chybí koncepce a zákony týkající se odpadového hospodářství,“ uvedla environmentální specialistka společnosti SAKO Brno Jana Suzová.

Po sametové revoluci se v Česku nacházelo čtyřiasedmdesát spaloven. Jen v té Brněnské se však spaloval komunální odpad. Od té doby v tuzemsku vyrostly další dvě spalovny komunálního opadu – v Praze a Liberci. „Za posledních patnáct let se ale nepodařilo postavit žádnou spalovnu komunálního odpadu,“ dodala Suzová s tím, že například Francie má podobných zařízení téměř sto třicet. Podle Suzové si navíc málokdo uvědomuje, že moderní spalovny už dávno nejsou takovým znečišťovatelem vzduchu jako dříve. „Z komína vypouštíme minimální množství těžkých kovů. Podle zákonů můžete v pracovním prostředí nadýchat až osmnáctkrát větší množství těžkých kovů, než kolik jde brněnské spalovně z komína,“ uvedla Suzová.

Jestli je veřejné mínění spalovnám nakloněno se možná ukáže už letos na podzim v Jihlavě. V krajském městě Vysočiny má vyrůst spalovna komunálního odpadu, ale ekologické hnutí Arnika sbírá podpisy na petici o vyhlášení referenda. Pokud by občané spalovnu v Jihlavě nechtěli, mohl by po ní šáhnout Žďár nad Sázavou. V tamní továrně ŽĎAS se pálí uhlí a vzniklé teplo se rozvádí po městě. „Kdyby byla spalovna ve Žďáru, tak ŽĎAS začne místo uhlí pálit komunální odpad. Z toho je nesrovnatelně méně zplodin. Ve Žďáru by se nám díky spalovně vyčistil vzduch,“ řekl s úsměvem tamní místostarosta Jaromír Brychta.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *