Domů Veřejná správa Kmenové buňky...

Kmenové buňky mohou zachraňovat končetiny i životy. Zaplatí je pojišťovny?

kmenové buňky

Zázračné buňky, které se dokážou přeměnit v kost, chrupavku i sval. Revoluční léčba přes kmenové buňky je, kromě transplantace kostní dřeně, podle některých kritiků stále na úrovni experimentu. Přesto se Česká republika může stát jednou z prvních zemí na světě, kde budou tuto léčbu u některých typů onemocnění hradit zdravotní pojišťovny.

Podle původního plánu Ministerstva zdravotnictví by měly pojišťovny léčbu takzvané diabetické nohy kmenovými buňkami hradit už od letošního roku. Kritická ischemie dolních končetin postihuje většinou pacienty s cukrovkou. Kvůli neprůchodnosti cév je potom bez efektivní léčby velmi často nutná amputace končetiny.

Mezi kritiky použití kmenových buněk patří i poslanec za ANO Rostislav Vyzula, podle kterého by v současné době bylo vhodnější najít způsob, jak dále a lépe podporovat výzkum aplikace léčby a jejích účinků. Dosavadní publikace výsledků testů na myších, potkanech nebo malém počtu lidí totiž nevidí jako dostatečně průkazné.

Výsledky z padesátky studií

Jednou organizací, která se výzkumem kmenových buněk a léčbou jimi zabývá, je i Národní Centrum Tkání a Buněk, sídlící v Brně. Podle jeho vedoucí lékařky Dagmar Hrůzové jsou již známy výsledky asi padesátky studií a dalších třicet právě probíhá, jedna z nich i v ostravské Fakultní nemocnici. „Celosvětové výsledky prokazují, že pomocí této léčby lze významně snížit počet amputací pro kritickou končetinovou ischemii nebo alespoň snížit rozsah nutné amputace,“ upozornila Hrůzová.

Pro některé je přesto slibování lepších výsledků díky použití léčby kmenovými buňkami lákáním pacientů na možnost zázraku. Kmenové buňky však mají i přesto oproti ostatním zkoušeným léčebným procedurám, které se stále klinicky testují, jednu velkou výhodu – ve většině případů je pacientovi podána dávka jeho vlastních buněk. I proto neexistují žádné údaje o tom, že by mohly pacienty ohrozit.

Vedoucí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Eva Syková přiznává, že u některých cukrovkářů s nehojícími se ranami nebo diabetickou nohou vede aplikace buněk k zahojení tkáně. Stává se tak podle ní ale asi jen v padesáti procentech případů.

Vypěstovat novou ledvinu či vrátit zrak

Možnosti použití kmenových buněk v budoucnosti jsou široké. Kromě transplantace kostní dřeně je však většina těchto postupů stále ve stádiu zkoumání. Lékaři by mohli pomoci třeba pacientům s autismem, artrózou, kožními nebo degenerativními onemocněními.

„Do budoucna se očekává, že s pomocí kmenových buněk bude možné vypěstovat pro pacienta například novou ledvinu, obnovit poškozenou část srdce či jater, vrátit zrak pomocí buněčné regenerace, nebo obnovit funkci úrazem poškozené míchy,“ popsala Hrůzová budoucnost medicíny.

Největší pozornost, alespoň v kuloárech Poslanecké sněmovny, se teď ale soustřeďuje právě na léčbu kritické ischemie dolních končetin. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček totiž na konci ledna ustoupil ze svého plánu zařadit tuto léčbu do úhradové vyhlášky již od letošního roku a shodl se s odborníky na nutnosti další diskuze.

Pokud budou výzkumníci v budoucnu schopni lépe doložit účinnost kmenových buněk, je možné, že za ni pojišťovny opravdu platit budou. Už jen proto, že tato léčba je vyjde zhruba na 100 tisíc korun, zatímco cena každé z asi jedenácti tisíc amputací končetin diabetiků ročně se vyšplhá až na 400 tisíc korun.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *