Domů Veřejná správa Moravské obce...

Moravské obce a města 2013

Bezpečnost, vývoj hospodářství a financování měst a obcí, chystané změny v zadávacích řízeních pro veřejné zakázky, ale třeba i to, jak spořit na energiích za veřejné osvětlení tak, aby to dávalo smysl. To jsou jen některá z plejády témat, o kterých přijeli do Brna diskutovat starostové, zástupci ministerstev, bank i firem na již pátý ročník konference Moravské obce a města, kterou pořádá společnost Magnus Regio.

Přes sto zástupců veřejného a soukromého sektoru si nejdříve poslechlo, jak snaha České národní banky oslabit korunu ovlivní investiční prostředí v České republice. „Zažili jsme dvě recese, které se dotkly českého hospodářství, a které se negativně podepsaly na potenciálu české ekonomiky zejména proto, že se neinvestuje. Neinvestuje se v privátní sféře, neinvestuje se ani v té veřejné,“ zhodnotil dosavadní vývoj analytik Komerční banky Jan Vejmělek s tím, že tyto vlivy neblaze ovlivňují konkurenceschopnost země. „Věřme tedy, že zásah centrální banky bude působit tím směrem, aby podpořil investiční aktivitu,“ zakončil Vejmělek v optimistickém tónu.

Co způsobí kurzový šok?

Co však může konkrétně způsobit kurzový šok? Podle Vejmělka bude dopad na tuzemský hrubý domácí produkt v důsledku pozitivní, klady se však dostaví se zpožděním. Negativa ovšem pocítíme hned. „Dopad na domácí spotřebu bude negativní, ale i přesto očekáváme růst. Růst investic se projeví se zpožděním, vyžádá si to čas,“ vysvětlil Vejmělek. Než se oslabení koruny promítne do nárůstu exportů, které táhnou českou ekonomiku, nějakou dobu to potrvá. Kontrakty na nejbližší dobu jsou totiž již sjednané.

Investiční možnosti obcí přímo ovlivňují příjmy z daní. Ty v některých oblastech rostou. „Na daních z hazardu dostaly obce o miliardu více. U některých jsme zaznamenali pokles výběru této daně, protože se rozhodly s hazardem bojovat, zrušily povolení nebo se rozhodly nevydávat už žádná nová,“ uvedl ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového finanancování na ministerstvu financí Jan Zikl.

Co se týče daňových prognóz a odhadů, od kterých se starostové mohou odpíchnout při přípravě obecních rozpočtů, zastává Zikl názor, že jistí si mohou být zastupitelé v obcích a městech jen sami sebou. „Můžete spoléhat na prognózy, a tak dále, ale hlavně musíte dát do rovnováhy své příjmy a výdaje. A na straně výdajů je to podstatně jednodušší,“ zhodnotil Zikl.

Posteskl si také, že v poslední době je čím dál více svědkem rozhodnutí, které způsobují obcím problémy. „Já tomu přístupu říkám ,po nás potopa´,“ komentoval Zikl. Upozornil například, že obcím narůstá skrytý dluh. „Máte sice obrovské množství majetku, ale musíte do něj investovat, jinak ten majetek chátrá,“ řekl Zikl.

Investice jsou však pro města a obce často poměrně nesnadnou záležitostí. Ztěžuje jim to například množství byrokracie a papírování, které se váže k veřejným zakázkám. S tím by však měla částečně pomoci připravovaná technická novelizace příslušného zákona. „Smysl té novelizace je nezasahovat výrazně do těch základních pravidel, ale řešit ty největší problémy spojené s posledními změnami, které měly vést k větší transparentnosti veřejných zakázek,“ zhodnotil člen expertní skupiny ministerstva pro místní rozvoj Pavel Herman.

Papírování vadí nejvíc

Právě rozsáhlou administrativu, která je s veřejnými zakázkami spojena, kritizovali starostové nejvíce. „Musíme informace vyvěšovat nejen ve věstníku veřejných zakázek, ale také na úřední desce, a to nejen na té elektronické. Dokážete si představit, kolik toho je?“ zaznělo z pléna. Pode Hermana je však papírování daní za větší transparentnost. „Je to vždy mince o dvou stranách,“ přiznal expert na veřejné zakázky.

Rozpočty, které nejsou nafukovací, nutí některé starosty přicházet při správě obcí s neobvyklými a kreativními řešeními. „Šetříme i tím, že zaměstnáváme odsouzené z věznice, která je v Novém Sedle. Využíváme je nejen na údržbu zeleně, ale i na stavební práce. Dokážeme díky nim dosáhnout obrovských úspor,“ pochlubil se starosta obce Nové Sedlo Petr Sýkora.

Šetřit se dá i díky modernizaci veřejného osvětlení. Tady by si však starostové měli dávat pozor a nenechat se zaslepit skvěle znějícími čísly. Osvětlení by totiž mělo odpovídat technickým normám. Upozornil na to obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder Petr Míka ve spojitosti s výměnou starých sodíkových výbojek za LED technologie. „Úspory nad padesát procen jsou vždy podezřelé,“ vysvětlil.

Kde však není šetření na místě je zajišťování bezpečnosti zejména v sociálně vyloučených oblastech některých měst a obcí. Ministr vnitra Martin Pecina, který nad konferencí převzal záštitu a také na ní přednášel, v tomto ohledu ocenil zejména prevenci. „Chtěli jsme udělat něco pozitivního a proto jsme přišli s asistenty prevence kriminality. Dnes jich máme 123 rozmístěných po celé republice,“ sdělil Pecina a dodal, že tam kde asistenti působí, je problémů mnohem méně. Rozpočty obcí a měst přitom nezatíží, platí je ministerstvo. I tak je ale dopad na státní kasu minimální. „Pokud to srovnáme s tím, kdyby byli na sociálních dávkách, je ten rozdíl asi pět set korun,“ vysvětlil Pecina.

Ministr kritizoval taky rozmach ubytoven pro sociálně slabší, které dnes ze státního rozpočtu odsávají přibližně jedenáct miliard korun. „Ta myšlenka dávat příspěvek majitelům, aby jej příjemci neutratili za alkohol a drogy, což se často stávalo, se zvrhla. Dnes je to regulerní parazitování na lidské chudobě,“ odsoudil praktiky některých majitelů ubytoven Pecina.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *