Domů Naše akce Města a obce ...

Města a obce zažily výjimečný rok. V tom příštím je čeká stabilizace

Moravské obce a města

Ministerstva nasadila sprint v cílové rovince končícího programovacího období a ekonomika roste nevídaným tempem. Letos se zkrátka sešla řada faktorů, které přináší peníze na projekty ve městech a obcích. Pro příští rok můžou starostové čekat návrat k normálu.

Takový obraz nastínili starostům přednášející na konferenci Moravské obce a města 2015, kterou zorganizovala 24. listopadu v Brně společnost Magnus Regio. Kromě financování promluvili odborníci například i o technologiích pro chytrá města nebo odpadovém hospodářství. Organizátoři vyhlásili také vítěze soutěže Moravského hospodářství „Nejkrásnější náměstí či náves“ (více o výsledcích soutěže ZDE).

Nejkrásnější náměstí či náves

Starostové si pochutnali na speciální jedlé edici Moravského hospodářství k příležitosti vyhlášení výsledků soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“. FOTO: Attila Racek

Letošní rok je svědkem největšího posílení české ekonomiky od roku 2007. S téměř 4,5procentním tempem růstu HDP se Česko zařadilo mezi premianty evropské osmadvacítky. To nahrává i příjmům, které města a obce získávají z daní. Starostové by se ale měli smířit s tím, že taková situace jako letos, se jen tak opakovat nebude. „Současná ekonomická výkonnost České republiky není dlouhodobě udržitelná a silně ji ovlivňují jednorázové faktory. Jedním je snížení cen pohonných hmot, druhý představuje příliv evropských peněz nebo například změna v režimu zdanění tabáku,“ předestřel hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Moravské obce a města

Podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka můžeme v příštím roce očekávat solidní růst české ekonomiky okolo tří procent. FOTO: Attila Racek

Propadu tuzemského hospodářství se ale není třeba obávat. „I když fakt, že se letos ekonomice dařilo lépe, neovlivnil vyhlídky na rok 2016, stále očekáváme velmi solidní růst kolem tří procent,“ doplnil Vejmělek. Optimistická jsou i očekávání vyšších daňových příjmů pro obecní kasy. „Pro příští rok se predikuje navýšení na úrovni 7,3 procenta, což je docela odvážný odhad,“ komentoval čísla poslanec a zastupitel v obci Ratíškovice Josef Uhlík.

Více peněz z daní, méně z transferů

Zatímco peněz z daní přiteče v příštím roce více, jinde se kohoutky utáhnou. U transferů přijdou města a obce přibližně o třetinu příjmů oproti letošnímu roku. Způsobí to konec Regionálních operačních programů a prodleva, než na plné obrátky naběhne nový Integrovaný regionální operační program. Starostové v něm navíc nemusí vždy najít peníze na projekty, které jsou pro ně zrovna nejpalčivější. „Často by si přáli peníze na něco úplně jiného, než Evropská unie nabízí. Cestovní ruch není považován za prioritu číslo jedna, stejně tak komunikace,“ prozradil ředitel Odboru regionální politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj David Koppitz.

Jeho resort se však v některých oblastech snaží úbytek evropských zdrojů alespoň částečně suplovat z národních programů. A tam, kde evropské peníze k dispozici budou, se je ministerstvo připravuje využít účelně. „Chceme změnit plánovací kulturu v České republice,“ upozornil Koppitz a apeloval na starosty, aby byli aktivní v rámci Regionálních stálých konferencí, které mají vliv na strategii rozvoje územní dimenze. „Evropské komisi se nelíbí cukrování penězi. Chce vidět snahu využít je tam, kde budou mít největší efekt,“ uzavřel téma Koppitz.

Moravské obce a města

Evropská unie nemá ráda cukrování penězi. Ministerstvo pro místní rozvoj se je proto chystá nasměrovat tam, kde budou mít největší efekt, tvrdí David Koppitz, ředitel Odboru regionální politiky. FOTO: Attila Racek

Starosty ve městech a obcích čekají v budoucnu kromě financování i zcela nové výzvy. Venkov se vylidňuje, zatímco populace ve městech houstne. „Uřídit rostoucí aglomerace si vyžádá stále důmyslnější technologie,“ předestřel obchodní ředitel firmy Artechnic-Schréder Petr Míka. Odpovědí může být koncept takzvaných Smart Cities – chytrých měst. „Dnes funguje v několika metropolích a taková města se řídí v podstatě sama,“ uvedl Sales Development Manager ve společnosti Altron Martin Kalvach s tím, že moderní technologie mohou výrazně pomoci všude od cestovního ruchu přes organizaci dopravního proudu až po odpadové hospodářství. „Města by si měla vybrat několik prvků, které pro ně mají význam a které umí zaintegrovat. S tím dokážeme efektivně pomoci,“ doplnil Kalvach.

Města a obce budou ještě chytřejší

Otázkou ale je, jak budou města shánět důležitá data – například o dopravě, kvalitě vzduchu a řadě dalších faktorů. Skvělým nosičem pro multifunkční zařízení, která by je mohla sbírat přímo v ulicích, ale zároveň poskytovat občanům i další služby například v podobě připojení k wi-fi nebo dobíječek pro elektromobily, jsou podle Petra Míky sloupy veřejného osvětlení. „Ve většině měst a obcí narazíte na sloup veřejného osvětlení každých třicet až padesát metrů. To je pro podobné účely ideální,“ předestřel obchodní ředitel Artechnic-Schréder.

Moravské obce a města

Starosty kromě ekonomické situace zajímaly třeba i technologie pro veřejné osvětlení nebo plány v oblasti odpadového hospodářství. FOTO: Attila Racek

K chytrému městu ale patří i chytrý úřad. Na takový se už nemusí osobně chodit, dostanete se do něj pohodlně i z vlastního obývacího pokoje – přes počítač, tablet nebo mobilní telefon. „Občan očekává, že bude moci do úřadu jednoduchým způsobem vstoupit, dostat příslušnou informaci, kterou dokáže zpracovat, a pokud bude chtít, tak jít do větší hloubky,“ představil, co si lidé slibují od elektronizace úřadů Jiří Pokorný ze společnosti Gordic. Zapomínat by přitom starostové neměli ani na kybernetickou bezpečnost. I vzhledem ke stále přísnějším legislativním požadavkům. „Někoho se to dnes týká více, někoho méně. Musíme se však připravit na to, že zákon o kybernetické bezpečnosti, který dnes platí na určitou omezenou skupinu, svou působnost v budoucnu rozšíří,“ upozornil Martin Kalvach z Altronu.

Odpadové hospodářství, to bude zákaz skládkování i větší recyklace

Spoustu změn přinese i oblast odpadového hospodářství. Od roku 2024 začne platit úplný zákaz skládkování komunálních a recyklovatelných odpadů. Letos dostaly obce novou povinnost zajišťovat sběr bioodpadu a kovů. A do budoucna se musí navíc připravit na zvýšený tlak na recyklaci. S řadou věcí jim ale pomůžou dotace z Operačního programu Životní prostředí. „Prostředky budou k dispozici v Prioritní ose 3, která se zaměřuje na prevenci vzniku odpadů, zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, rekultivace starých skládek, odstraňování ekologických zátěží a snižování environmentálního rizik a rozvoj systémů jejich řízení,“ vypočetl referent Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí Tomáš Tykal.

Moravské obce a města

Na závěr čekala tombola o krásné dárky od společnosti Reda. FOTO: Attila Racek

Ne všechny odpady je ale možné recyklovat. Třeba u skla to sice jde beze ztrát, ale například papír se už po sedmém „kolečku“ rozpadá a u některých výrobků ze směsí nejrůznějších plastů je recyklace obecně velmi obtížná. „Proto si nedokážeme představit splnění cílů Plánu odpadového hospodářství ČR bez zařízení, jako je brněnská spalovna SAKO,“ uvedla environmentální specialistka SAKO Brno Jana Suzová. I vzhledem k zákazu skládkování plánuje vedení brněnské spalovny rozšířit zařízení o třetí kotel. Ty dosavadní by totiž nemusely pro jih Moravy v budoucnu stačit. „Kapacita spalovny tak vzroste o 120 tisíc tun za rok. Případné nevyužité kapacity nabídneme i obcím a městům z okolních krajů. Odpad by se do spalovny mohl svážet i vlakem, železniční vlečka je v areálu spalovny připravena. Projekt bychom chtěli realizovat do roku 2022,“ předestřel ředitel SAKO Brno Jiří Kratochvíl.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *