Domů Veřejná správa Odpadové hosp...

Odpadové hospodářství: kdo netřídí a skládkuje, zaplatí za odpady víc

skládka

V aktuálním čísle Moravského hospodářství jsme vám přinesli rozhovor s Jaromírem Manhartem, ředitelem Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí. Zajímaly nás novinky, které v odpadovém hospodářství přinese letošní rok. A protože změn bude opravdu hodně a do novin se celý rozhovor nevešel, tady naleznete jeho plné znění. Pro každého kdo řeší nakládání s odpady, je toto téměř povinná četba.

Bude i tento rok v odpadovém hospodářství podobně rušný jako ten loňský?

Bude. Čekají nás dvě nové právní úpravy odpadových zákonů, konkrétně nového zákona o odpadech a nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Oba zákony jsou nyní v připomínkovém řízení a ještě letos o nich bude rozhodovat vláda i Sněmovna. A v meziresortním připomínkovém řízení je i novela zákona o obalech, která transponuje evropskou směrnici o obalech, jež se zaměřuje na redukci plastových tašek na obyvatele.

Na jaké novinky by se měli odpadáři, starostové a občané připravit v souvislosti s připravovanými zákony o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností?

Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.

Kombinace stávajících a nových nástrojů obsažených v novém zákoně si v souladu s novými trendy v EU (viz například 7. Akční program) klade za cíl zejména vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Oproti platnému zákonu obsahuje předkládaný návrh změny zejména v těchto oblastech:

  • poplatek za ukládání odpadů na skládku – navržené změny jsou jak věcného, tak procesního charakteru (plátcem poplatku bude provozovatel skládky, který je povinen zahrnout poplatek do ceny za uložení odpadů na skládku, nově jsou rozvrstveny výše jednotlivých dílčích poplatků, správu poplatku budou vykonávat Státní fond životního prostředí a celní úřad jako správce placení, s tím, že správa poplatku se v plném rozsahu řídí daňovým řádem);
  • poplatek za komunální odpad – nově bude tato problematika upravena pouze v zákoně o místních poplatcích (novela tohoto zákona zpracovaná v součinnosti s Ministerstvem financí je k návrhu připojena), obec si může zvolit buď poplatek za systém nakládání s komunálním odpadem, který je založen na obdobném principu jako rušený poplatek podle § 10b zákona o místních poplatcích, nebo poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jenž je naopak založen na skutečném množství vyprodukovaného odpadu, který byl odložen do sběrných nádob nebo na určená místa, případně za kapacitu sběrných prostředků objednaných na poplatkové období;
  • provoz zařízení pro nakládání s odpady – sběrny odpadu budou muset vybavit prostory zařízení kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu;
  • povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady – zejména s ohledem na nutnost zajištění pravidelné revize povolení k provozu zařízení je stanovena maximální doba, na kterou může být povolení vydáno (5 let); pro provoz mobilního zařízení k úpravě nebo využití odpadu na celém území ČR bude dostačující, aby provozovatel získal povolení provozu zařízení od krajského úřadu, na jehož území má sídlo, povolení provozu zařízení bude vydáváno v rozsahu katalogu zařízení (příloha č. 1), který umožňuje na rozdíl od dosavadní právní úpravy jednoznačně rozlišit celkové množství a rozmístění jednotlivých typů zařízení na území České republiky;
  • sběr odpadu – zakazuje se sběr odpadu pomocí mobilních zařízení, a to na základě skutečnosti, že není možné zkontrolovat, zda provozovatel mobilního zařízení přijaté odpady dále předal legálním způsobem, nebo se jich nelegálně zbavil, současně mobilní sběr není zrušen bez náhrady (funkce mobilního sběru navrhovaná právní úprava nahrazuje, byť ne v plném rozsahu, a to stanovením možnosti, aby provozovatel zařízení převzal odpady směřující do jeho zařízení již v místě nakládky, a dále zavedením institutů obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady);
  • základní ustanovení – podrobnější vymezení čtyř postupů, kterými je možno určit, že odpad přestane být odpadem;
  • řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek) – návrh vychází z ústavně zakotveného principu vlastnictví (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady, současně předkladatel počítá s řešením problematiky tzv. černých skládek pomocí nelegislativních nástrojů (danou problematiku bude možné řešit v rámci Programu MŽP, prostřednictvím konkrétních výzev národního programu životního prostředí, administrovaného Státním fondem životního prostředí);
  • obchodování s odpady – bude předmětem samostatného povolení s tím, že tuto činnost budou moci provádět nejen subjekty, které jsou provozovateli zařízení určeného pro nakládání s odpady.
  • Návrh zákona současně přebírá řadu institutů z platné právní úpravy, které se v praxi osvědčily (např. finanční rezerva na zajištění a následné péče o skládku, plány odpadového hospodářství), a to buď beze změny anebo pouze v mírně revidované podobě.

Klíčové asi bude zvyšování poplatku za skládkování. Je nutné?

Zvyšování poplatku za skládkování má být především motivací původců odpadů, a to jak obcí, tak i firem, aby se zamysleli nad svým dosavadním systémem nakládání s odpady.  To znamená, jak předcházejí vzniku odpadů, jak opětovně využívají odpady, jak recyklují a jaké konečné řešení nakládání s odpadem volí.

Zvýšený poplatek za skládkování má motivovat k třídění a využívání odpadů. Zároveň má zlepšit odpadového hospodářství v ČR jako takové, protože většina odpadů, především komunálních, je i v dnešní době stále skládkována.

Odklon odpadů ze skládek by měl přinést spoustu výhod:přímé úspory, zlepšení životního prostředí, redukci skleníkových plynů, snížení ekologické újmy a prevence kontaminovaných míst, vytvoření nových pracovních míst vedoucích k trvale udržitelnému rozvoji.

Souhrnně lze toto pojmenovat jako přechod odpadového hospodářství k hospodářství oběhovému, jehož cílem je naprostá minimalizace vzniku odpadů a úspora primárních zdrojů.

Kromě toho, což považuji za neméně důležité, má zvýšení poplatku za skládkování vliv na redukci materiálové náročnosti, přispěje k prevenci vzniku odpadů a znovupoužití výrobků, nastartuje recyklační sektor a vrátí druhotné suroviny do české ekonomiky, což může významně snížit závislost ČR na těžbě nebo dovozu primárních surovin.  

Podepíše se dražší skládkování i na takzvaných platbách „za popelnice“?

Skládkovací poplatek placený původcem odpadů na skládce je zcela odlišný od platby občana své obci za nakládání s odpady. Mezi těmito dvěma ekonomickými nástroji však existuje vazba.

Rozhodně neplatí, a to zdůrazňuji, že se zvýšením poplatku za skládkovné bude úměrně zatěžován občan platbou své obci v případě, že bude odpad třídit a zároveň mu obec poskytne nádoby a místa, kam vytříděný odpad odnese. Z toho plyne, že za odpad, za který neskončí na skládce, nebude muset producent zaplatit zmíněným skládkovacím poplatkem.

Za vytříděné odpady a obaly se dle předpokladu náklady obce nebo firmy nezvýší. Za předpokladu že využity funkční nástroje recyklačního odpadového systému obce pak lze očekávat profit z příspěvků za vytříděné obaly od autorizované obalové společnosti nebo motivačních příspěvků ze sebraných výrobků s ukončenou životností od kolektivních systémů nebo v podobě uplatnění bioodpadů v podobě kompostu na zemědělské půdě nebo „zeleni“ obce.

Souhrnně řečeno, pokud firmy začnou předcházet vzniku odpadů a využívat odpad ve výrobě nebo uplatnění jako druhotné suroviny či výrobku, pak se nemusí zvyšujícího se skládkovacího poplatku obávat. To samé platí i o obecních systémech, kdo netřídí a skládkuje, bude muset v budoucnu očekávat nárůst výdajů za tento druh nakládání s odpadem.

A co zákon zákon o výrobcích s ukončenou životností?

Základem pro přípravu navrhovaného zákona byl věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností, který byl schválen usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 347. Vybranými výrobky, kterých se navrhovaná právní úprava týká, jsou elektrická a elektronická zařízení (elektrozařízení), baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. Účelem nové právní úpravy je komplexně upravit problematiku vybraných výrobků v celém jejich životním cyklu, tedy od jejich výroby a uvedení na trh až po jejich zpracovaní poté, kdy se staly odpadem (výrobky s ukončenou životností). Předmětem úpravy navrhovaného zákona je tedy regulace obsahu nebezpečných látek ve vybraných výrobcích, prevence vzniku odpadů z vybraných výrobků, regulovaný zpětný odběr či sběr výrobků s ukončenou životností s cílem zajistit co největší podíl jejich opětovného využití a recyklace a zvláštní pravidla pro nakládání s výrobky s ukončenou životností včetně jejich využití a odstranění. Navrhovaný zákon rovněž sjednocuje a komplexně upravuje pravidla pro vznik a fungování kolektivních systémů, která jsou v současnosti zejména v oblasti elektrozařízení zcela nedostatečná. Novým institutem navrhované právní úpravy je tzv. koordinační centrum, které bude mít za úkol zajišťovat pro kolektivní systémy jednotnou auditní činnost a koordinovat jejich působení v některých dalších oblastech (např. provádění osvětové činnosti).

Cílem předkládaného návrhu zákona je především zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví před negativními dopady odpadů z vybraných výrobků v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností má ve vztahu k (novému) zákonu o odpadech postavení zvláštní právní normy, která se použije přednostně. Zákon o odpadech jako obecná právní norma bude aplikován subsidiárně, tj. nestanoví-li zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností jinak.

Odpovídal:

(4)Rozhovor-ManhartJaromír Manhart

ředitel Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí ČR

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *