Domů Naše akce Protipovodňov...

Protipovodňová opatření: Hodně záleží na solidaritě obcí, shodují se vodohospodáři

Protipovodňová opatření

Dokáže napáchat obrovské škody, když je jí příliš, a možná ještě horší, když je jí málo. S vodou jako nebezpečným živlem mají Češi své zkušenosti. Při vzpomínce na fotografie z povodní na titulních stranách novin nebo na ilustrační obrázky k letošnímu suchu by se mohlo zdát, že komplexní vodohospodářská opatření porostou v Česku rychlostí blesku. O tom, proč je tomu často naopak, diskutovali 22. září v Brně účastníci businessové snídaně společnosti Magnus Regio.

Státní podniky povodí vybudovaly v minulosti protipovodňová opatření za miliardy korun. Další miliardy investovat plánují. Otázkou je, co se nakonec skutečně postaví. „Protipovodňová opatření můžeme délkou přípravy srovnávat s dopravní infrastrukturou, celý proces trvá 10 až 15 let. To bychom si v České republice, které se přezdívá střecha Evropy, neměli dovolit,“ upozornil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Protipovodňová opatření

Protipovodňová opatření můžeme délkou přípravy srovnat s dopravní infrastrukturou, upozorňuje generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský. FOTO: Attila Racek

Překážek je až překvapivě mnoho. Vodohospodářům rozhodně neulehčuje práci často se měnící politická reprezentace, ale, podle jejich slov, také občasná nesolidarita mezi občany i zastupiteli v obcích. Přehrada nebo poldr, který jim vyroste za zahrádkami, totiž pomůže až lidem, kteří od něj žijí po proudu dolů. „Setkali jsme se s různým přístupem obcí a měst. Od kladného, kdy se nám spolupracuje dobře a vedení města jedná s občany nebo například poskytne pozemky bez úplaty až po přístup negativní, kdy vše ustane na bodě mrazu,“ přiblížil generální ředitel povodí Odry Jiří Pagáč.

Dohodnout se, co se má stavět, není vždy snadné

I když v mnoha jiných případech představují hlavní problém peníze, u vodohospodářských opatření tomu tak často není a zřejmě ani nebude. „Zdroje jsou, v novém programovém období Evropské unie je dost financí na protipovodňová opatření i opatření proti suchu,“ podotknul generální ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Ke komplikacím dochází zejména tehdy, když se podniky povodí neshodnou s obcemi na tom, jaká opatření jsou vlastně potřeba. K tomu došlo například v Nových Heřminovech, kde má vyrůst jedna ze tří přehrad plánovaných Povodím Odry. Lidé z Heřminov ji nechtějí a proti její stavbě se ohradili i zastupitelé. „Náš názor se nemění. Obec se opírá o to, že disponuje studií, která dokáže povodí ochránit stejně. Tu vodohospodáři ignorují a snaží se ji bez diskuze odmítnout,“ ohradil se heřminovský zastupitel Ludvík Drobný.

Podobná situace nastala i v Troubkách, symbolu ničivých povodní na Moravě a Odře v roce 1997. „Navržená opatření se nám nelíbila, zpracovali jsme variantní řešení, které mělo podle expertů stejnou šanci na realizaci. Nakonec převážila varianta povodí,“ připomněl troubský zastupitel Jindřich Válek s tím, že obec nakonec na plán povodí přistoupila. „Přesto mám obavy z řešení majetkoprávních záležitostí,“ dodal Válek.

Protipovodňová opatření

Pokud je projekt vedený jako stavba ve veřejném zájmu, může dojít k vyvlastnění, uvedl generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč. FOTO: Attila Racek

Právě výkupy pozemků se často stávají fází, na které se celý projekt zadrhne. V případě Nových Heřminov nebo Troubek by nakonec mohlo dojít i na vyvlastnění. „Asi nebude jiného zbytí. Pokud je projekt vedený jako stavba ve veřejném zájmu, lze k tomu přistoupit,“ upozornil Pagáč. Souhlasí s ním i jeho protějšek z Povodí Moravy Jan Hodovský. Oba však dodávají, že se vždy nejdříve snaží dohodnout. „Nabízíme velké finanční kompenzace, ale někteří lidé na ně nechtějí přistoupit,“ komentoval to Pagáč.

Nezapomínat na malé toky

Ve stínu podobně velkých projektů zůstává péče o malé vodní toky. „Ty dnes nikdo neřeší,“ varoval starosta České Vsi Petr Mudra. Za pravdu mu dává i předseda představenstva společnosti Ekostavby Brno Ivan Beneš. „Toto pole je do značné míry nezorané. Je mnoho míst, které by si zasloužily obnovu nádrží, zajištění rozlivných ploch nebo realizaci zasakovacích opatření,“ doplnil.

Protipovodňová opatření

Je potřeba chránit i malé toky, souhlasí předseda představenstva společnosti Ekostavby Brno Ivan Beneš.  FOTO: Attila Racek

Malý vodní tok ale automaticky neznamená menší problémy při výstavbě podobných opatření. Majetkoprávní tahanice bývají stejně složité, jako u těch velkých. „Stačí jeden nebo dva vlastníci, kteří se na projektu nechtějí podílet, a končíme. Ztrácíme tak spoustu času a energie,“ posteskl si vedoucí správy toků v oblasti povodí Odry Vladimír Němčanský ze společnosti Lesy ČR. „Někdy se podaří získat souhlas majitele, ale ten během realizace pozemek prodá a nový vlastník má jiný názor. A všechno se řeší znovu,“ přiblížil ředitel vodohospodářských staveb ve firmě PORR Michal Beňák.

Podle provozního ředitele společnosti ENVIPARTNER Ondřeje Kince starostové obcí ležících u malých toků často neví, kde vzít na potřebná opatření peníze. Sami je přitom zaplatit nezvládnou. „Informací bylo málo, byly kusé a do většiny malých obcí se ani nedostaly,“ uvedl. Podle generálního ředitele SFŽP Petra Valdmana je to ale spíše otázka toho, co která obec upřednostní. „Informujeme aktivně, ale i starostové mají vlastní priority – někteří nechtějí řešit potůček za vsí, ale radši se zaměří na veřejné osvětlení nebo chodníky,“ oponoval.

Předpovědi a sucho

Kromě opatření na malých tocích je potřeba zlepšit i predikční systémy. S tím, jak roste nebezpečí intenzivních lokálních srážek, rostou i nároky na možnost předpovídat, kde přesně a kolik vody spadne. „Možností předpovědí se intenzivně zabýváme. Zatím jsme schopni dostat se na úroveň bývalých okresů s dobou předpovědi na maximálně jednu hodinu. To poskytuje starostům poměrně málo času na to, aby mohli na předpověď zareagovat,“ přiznala vedoucí oddělení hydrologie na Českém hydrometeorologickém ústavu Eva Soukalová s tím, že metody se ale neustále zlepšují.

Protipovodňová opatření

Diskutovalo se i při pauze na kávu. FOTO: Attila Racek

Druhý extrém oproti intenzivním dešťům a povodním představují případy, kdy naopak neprší téměř vůbec. Tak tomu bylo například letos. Sucho přitom dokáže být podobně nebezpečné, ne-li nebezpečnější než povodně. „Musím říct, že mě překvapilo, že letošní hydrologické sucho zasáhlo i hlubší zdroje podzemních vod,“ řekla Soukalová a doplnila, že aby se podzemní vody dostaly opět do normálu, muselo by pršet čtrnáct dní v kuse.

Důležité je zamyslet se nad tím, která opatření působí jak na povodně, tak na sucho. „Jen ucelená vodohospodářská soustava je schopná reálně tlumit povodeň a nadlepšovat průtoky v době, kdy neprší. Tam kde tato díla nejsou, jsou možnosti omezené,“ upozornil Hodovský. Druhým, neméně důležitým krokem je ale péče o krajinu – od šetrného zemědělství až po omezení zbytečné zástavby volných ploch tak, aby mohla voda vsáknout tam, kde spadne.

Jsem zodpovědný za to, aby Moravské hospodářství stále přinášelo aktuální a vyvážené zpravodajství té nejvyšší kvality. Připravuji reportáže, články a rozhovory.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *