Domů Veřejná správa První ekologi...

První ekologické výzvy odstartují v srpnu. Starostové se bojí o dotace spojené s vodou

OPŽP

V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) čeká na žadatele v novém programovacím období EU přes dvaasedmdesát miliard korun. První výzvy se podle Ministerstva životního prostředí rozjedou v polovině srpna. Obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení či firmy a podnikatelé z nich můžou získat bezmála osm miliard na protipovodňovou ochranu, ochranu biodiverzity, odpadové hospodářství, ochranu ovzduší nebo budování čistíren a kanalizací. Starostové však upozorňují na zpřísňování pravidel pro poskytnutí dotací, a to právě u posledně zmíněných kanalizací, ale i u projektů na zlepšování kvality pitné vody. Peněz podle nich bude méně a dosáhne na ně i méně obcí a měst. Občané by si tak mohli kvůli pitné vodě sáhnout hlouběji do kapsy.

V pátek uveřejnilo Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) avíza prvních letošních výzev v OPŽP 2014-2020. „Vycházíme tak vstříc žadatelům, aby měli dostatek času na přípravu svých projektů,“ komentoval to ministr životního prostředí Richard Brabec, který se chce takto vyhnout i situaci, kdy by mělo Česko problémy s dočerpáním dotací jako v minulém programovacím období.

V prvním kole výzev až osm miliard korun

Od pátku tak žadatelé na internetu najdou všechny podklady a dokumenty, které potřebují na to, aby mohli začít přípravovat projekty. Než se ale program skutečně rozjede, musí jej ještě schválit Evropská komise. „Ostré výzvy vyhlásíme ihned po prvním jednání monitorovacího výboru, který musí schválit hodnotící kritéria výzev a jehož první zhasedání je v současnosti naplánovalo na polovinu června,“ doplnil Brabec. První žádosti tak začne ministerstvo přijímat 14. srpna.

Celkem OPŽP žadatelům v prvním kole výzev nabídne bezmála osm miliard korun. Na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní půjde 1,3 miliardy korun, na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v obcích a městech 2,5 miliardy korun, pro oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik 1,2 miliardy korun a u projektů z oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu budou moci žadatelé vyčerpat až 2,9 miliardy korun.

Méně peněz a přísnější podmínky?

Na některé dotace však může být obtížnější dosáhnout než v minulém programovacím období. Například na zlepšování kvality pitné vody půjde podle starostů méně peněz než v letech 2007-2013 a zároveň by se měla zpřísnit pravidla pro jejich poskytování, aniž by to požadovala EU. Na dotace by tak dosáhlo mnohem méně měst a obcí než doposud, a hrozilo by tak i zdražení vody pro občany.

„S obavami sledujeme legislativu týkající se ochrany vody, která se v současné době připravuje,“ řekl předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek s tím, že z ní budou následně vycházet podmínky pro čerpání dotací na snížení znečištění vod z OPŽP. „Zůstanou-li ale pravidla tak, jak se dnes navrhuje, půjde na zlepšení kvality vody méně veřejných peněz. Mnoho měst a obcí totiž nebude schopných splnit stanovené podmínky, a tedy realizovat potřebné projekty,“ varoval Jiránek.

Stopka dotacím na jednotnou kanalizaci

Konkrétně se to týká například kanalizací. Připravované předpisy počítají mimo jiné s tím, že by se mohly za dotace stavět pouze takzvané oddílné kanalizace, tedy kanály, kterými samostatně teče dešťová voda a splašky. Většinu odpadních vod přitom v Česku odvádí jednotná kanalizace, kterou proudí splašková i dešťová voda dohromady. Náklady na její výstavbu by však neměly být v budoucnu „uznatelné“ k získání příspěvku z OPŽP. Města a obce přitom s jejím budováním počítají i v dalších letech.

„Pokud by se jednotná kanalizace vyloučila z uznatelných dotačních nákladů, znamenalo by to zmařené investice související s přípravou a schvalováním projektů v oblasti čistoty vod v končícím programovém období v řádu stovek milionů korun,“ řekl starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. A protože příprava projektu, územní a stavební řízení a vlastní výstavba trvá vždy několik let, hrozí podle Drahovzala, že se peníze v novém programovém obobí ani nebudou čerpat.

Může zdražit stočné

Zástupci Svazu měst a obcí také nesouhlasí se zamýšleným zpřísněním limitů pro vypouštění odpadních vod. Vedlo by to podle jejich slov k vyšším nákladům pro vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod na nové technologie, ačkoliv do nich v posledních několika letech už investovali mnoho peněz. To by mohlo v posledku i zdražit stočné pro běžné občany. „Je to paradoxní, protože se česká města a obce snaží plnit limity dané EU a státem a odezvou za jejich snahu a dobrou práci je, že se jim opět uloží nové a téměř nedosažitelné limity, které zatíží jejich rozpočty a zdraží nakládání s vodou pro občany,“ uzavřel Drahovzal.

Podle zástupců Ministerstva životního prostředí ale zdražování vody pro občany kvůli změnám v systému přidělování evropských dotací pro vodohospodářství nehrozí. „Změny podmínek mohou naopak zefektivnit provoz na obecní čistírně odpadních vod a obce tak mohou ušetřit prostředky v obecních pokladnách na další zkvalitňování vody a zlepšování stavu našeho životního prostředí,“ uvedla ve zprávě pro média mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Klíčem k tomu má být právě oddílná kanalizace. Pokud se nebude deš’ťová voda odvádět do čističek spolu se splašky, ale odvede se jinam, případně se nechá vsáknout na místě nebo se využije v obdobích sucha, povede to podle ministerstva k efektivnímu a ekologickému využívání vody. „V programovém období 2007-2013 byla většina přijatých žádostí o dotace na výstavbu kanalizace právě na tu oddílnou. A to i přesto, že dotace směřovaly především do větších měst, kde se historicky stavěla kanalizace jednotná,“ uzavřela Roubíčková.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *