Domů Veřejná správa Rusnok označi...

Rusnok označil systém výběru mýtného za nevýhodný a drahý

Systém výběru mýtného na českých dálnicích a silnicích je podle premiéra Jiřího Rusnoka extrémně nevýhodný pro stát a extrémně drahý z hlediska nákladů provozu. Premiér to oznámil minulý týden po schůzi vlády, na níž ministři projednali zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), ve které kontroloři finanční efektivitu výběru mýtného zkritizovali.

Kontrolní závěr NKÚ, na který premiér Rusnok po schůzi vlády minulý týden odkazoval, zveřejnili zaměstnanci Úřadu už letos v květnu. Zatímco premiér Rusnok ve svém projevu mluvil o tom, že za dobu své existence celý systém elektronického výběru mýtného „na svůj provoz zkonzumuje přes dvacet procent veškerých vybraných poplatků“, NKÚ uvádí ještě závažnější čísla.

Elektronický výběr mýtného sice není prodělečný, kontrolní závěr Úřadu však konstatuje, že za prvních pět let své existence (tedy od roku 2007 do konce roku 2012) odčerpal provoz mýtného systému celou polovinu všech výnosů, které vytvořil. S tím samozřejmě souvisí také vysoké ceny za užívání zpoplatněných komunikací, které nesou samotní řidiči a dopravci. Pro srovnání, dle závěrů NKÚ činí náklady na dálniční známky pouze něco přes sedm procent ze zisků, které stát prostřednictvím jejich prodeje získá.

Kritika nehospodárnosti systému elektronického výběru mýtného na českých silnicích není ničím novým. V roce 2009 zveřejnil například týdeník Ekonom analýzu, která upozorňovala na to, že systém na svůj provoz, údržbu a spojené služby poskytované společností Kapsch spotřebuje až tři čtvrtiny všech financí, které jeho prostřednictvím stát vydělá – tedy mnohonásobně více než obdobné systémy v sousedním Německu a Rakousku.

Kritizován bývá také způsob výběru poplatků. České dopravní firmy protestují například proti chybně vyměřovaným poplatkům, které jsou pak ale následně stejně vymáhány. Minulý rok vešel ve známost mimo jiné kuriózní případ, kdy Ředitelství silnic a dálnic vymáhalo poplatky za úsek silnice u Poděbrad, kde ale v té době mýtná brána ještě ani nestála.

Samotný NKÚ pak již loni v dubnu upozornil, že elektronický výběr mýtného je pro stát předražený. Úřad zároveň kritizoval samotné výběrové řízení, které označil za diskriminační (zadávací dokumentace výběrového řízení v podstatě eliminovala možnost zavedení satelitního systému, který je alternativou k nyní používaným mýtným branám pracujícím na bázi mikrovln).

Další problém – služby a poplatky

Náklady na provoz však nejsou jediným problémem celého systému. Závažné jsou také všemožné poplatky za provoz systému a odměny, které má firma Kapsch se státem smluvně sjednané, a které NKÚ označuje jako pro stát nevýhodné. Firma Kapsch má tak dle smlouvy nárok na odměnu za „zvýšenou úspěšnost služeb“ (tedy pokud je úspěšnost předepsaných mýtných transakcí za měsíc vyšší než 95 procent).

Zajímavostí je, že tato úspěšnost byla zatím dosažena vždy, a stát tak na odměnách za tento „nadstandard“ vyplatil již přes čtvrtmiliardu korun. Tato míra úspěšnosti byla vyhodnocena nezávislým soudním znalcem, jehož služby stály za celé pětileté období dalších 113 milionů korun, a které opět uhradil stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Jelikož řidiči mohou mýtné platit také bezhotovostně (platební nebo tankovací kartou), další bezmála půlmiliardu vyplatilo ŘSD za poplatky s touto službou spojené – nebyly totiž zahrnuty v původní smlouvě. V souvislosti s tímto požadavkem si ŘSD opět nechalo zpracovat znalecký posudek, který přišel na 800 tisíc korun. Služby advokátní kanceláři a společností pro vymáhání pohledávek (jedná se o konsorcium BSP Lawyer Partners a advokátní kancelář Němec, Bláha, Navrátilová) pak vyšly na dalších 90 milionů korun (z toho 40 milionů korun stálo vytvoření potřebného softwaru).

NKÚ v tomto bodě poukazuje také na to, že obdobné služby – tedy vymáhání pohledávek – si přitom jiné správní orgány zajišťují zpravidla samy. Za zmínku také stojí, že náklady na vymožení pohledávek ve výši 18 milionů korun se vyšplhaly na částku téměř 57 milionů korun – jednoduše řečeno, za vymožení pohledávek stát zaplatil třikrát víc, než kolik z nich ve výsledku utržil.

Neefektivní a problematická je podle NKÚ také evidence řidičů a dopravců platících předem – kompletní data jsou k dispozici pouze u 7 procent z nich, což znesnadňuje evidenci dlužníků, a ve výsledku tak uniklo mýtné ve výši 311 milionů korun. Nehospodárné jsou rovněž kontroly Celní správy, která má na dodržování placení mýtného dohlížet přímo na silnicích – na jednu korunu blokové pokuty připadají téměř čtyřnásobné náklady.

Názor druhé strany

Ředitelství silnic a dálnic a firma Kapsch se samozřejmě proti závěrům NKÚ ohradili. ŘSD se ve své tiskové zprávě vyjádřilo například k výše zmíněné zakázce na software určený pro vymáhání nezaplaceného mýtného. Podle ŘSD nebyl takovýto software zadán v původní smlouvě a bylo jej proto třeba nechat vytvořit, aby poplatky bylo vůbec možné nějak vymáhat. Otázka proč stálo vytvoření tohoto softwaru celých 40 milionů korun však zůstává ze strany ŘSD nezodpovězena, stejně jako neefektivní a pro stát prodělečné vymáhání pohledávek najatou společností a advokátní kanceláří.

Ředitel firmy Kapsch, Karel Feix, pak závěry kontrolní zprávy NKÚ označil ve svém on-line rozhovoru pro server iHNed.cz za „logický a účetní omyl“, protože samotnou investici do vybudování mýtného systému podle něj nelze zahrnout do nákladů na jeho provoz, především proto, že celá infrastruktura poté zůstane ve vlastnictví státu. Podle Feixe dosahují náklady na fungování a údržbu systému cca 21%, což je, jak tvrdí, míra, která je „výrazně nad parametry definovanými EU, ale i na špici se srovnatelnými projekty ve světě“.

Jak bylo zmíněno výše, stejné číslo, tedy 20 procent uvedl ve svém vyjádření k závěrům NKÚ i premiér Rusnok – ten jej však, na rozdíl od ředitele firmy Kapsch – rozhodně nevidí jako pozitivní údaj a naopak konstatoval, že v rámci Evropy se jedná o „nebývale drahý a neefektivní systém“.

Jistotou zůstává, že smlouva s firmou Kapsch na provoz elektronického výběru mýtného vyprší ke konci roku 2016 a bude ji proto třeba prodloužit, změnit, nebo uzavřít nový kontrakt s jiným dodavatelem. Ministerstvo dopravy se touto otázkou zabývá již nyní, jedná se ale o jeden z úkolů, před kterým bude stát vláda vzešlá z nadcházejících voleb.

Ekonomika a byznys, veřejná správa a samospráva? Vše, co se těchto témat týče, a mnohem víc mají naši zkušení redaktoři v malíku!

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *