Domů Veřejná správa Sněmovna se r...

Sněmovna se rozpustila, volby budou v říjnu

Poslanci v úterním hlasování schválili rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pro bylo celkem 140 zákonodárců, nutných bylo minimálně 120 hlasů. Pro rozpuštění hlasovaly ČSSD, KSČM, Věci veřejné, strana LIDEM a TOP09. Poslanci ODS před hlasováním opustili sál.

Poslanci se k hlasování dostali až po dlouhých hodinách licitací a střídání u řečnického pultu. Podobné situace ve sněmovně již tradičně opanují zejména opoziční poslanci, kteří v přímém přenosu kritizovali bývalou koalici.

„Dnes se tady řečníci z řad občanských demokratů snažili naznačovat, že rozpuštění Poslanecké sněmovny znamená konec parlamentní demokracie. To samozřejmě není pravda. A já jsem rád, že se nám podařilo tento krok, který ukončil tříleté období pravicové vlády, prosadit,“ řekl hned po hlasování předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Ačkoli průzkumy novinářů mezi poslanci odhalily pouze těsnou většinu 122 odhodlaných hlasovat pro rozpuštění, nakonec se podařilo tuto těsnou většinu překonat. Pro bylo 140 ze 147 přítomných poslanců. ODS jako jediná strana odešla před hlasováním ze sálu, na jejich hlasech ovšem nezáleželo.

Podporu snahy o rozpuštění dolní komory až do pondělka deklarovali poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM, kteří disponují 122 hlasy a někteří poslanci Věcí veřejných.

Volby budou 25. a 26. října

Pozornost se nyní obrací k prezidentovi Zemanovi, který formálně sněmovnu rozpouští. Ten ale již dříve avizoval, že s rozpuštěním nebude otálet. Oznámil také předpokládané datum voleb 25. a 26. října.

Strany se již delší dobu připravují na krátkou kampaň. Oproti poslední kampani z roku 2010 by ty letošní měly být výrazně levnější – stranické pokladny podle odborníků zejí prázdnotou.

Pracuje se také na stranických kandidátkách. V pokročilé fázi příprav jsou zejména levicové strany ČSSD a KSČM. Personálně silnou sestavou zaútočí sociální demokracie na jihu Moravy, kde se stal jedničkou kandidát na premiéra Bohuslav Sobotka. Dvojkou by se měl stát místopředseda strany Michal Hašek, spekuluje se také o šéfovi sněmovního klubu Jeronýmu Tejcovi.

Naopak pravicové strany teprve sestavují seznamy tváří, se kterými osloví voliče. TOP 09 by chtěla mít kandidátky schválené do 5. září. I v letošních volbách bude kandidovat s podporou Starostů a nezávislých. U ODS není zatím příliš jmen známo, ale na jižní Moravě by měl jako nestraník kandidovat bývalý ministr školství a profesor politologie Petr Fiala.

ODS chce více kontroly nad kandidátkami

Vedení ODS by si vydobylo větší kontrolu nad sestavováním kandidátních listin v regionech. Šéfka sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová tak chce zabránit tomu, aby se na kandidátkách objevovali lidé, kteří by mohli ODS poškodit. Právě provázání s kontroverzními osobnostmi táhne dlouhodobě stranu dolů.

„Jednotlivé návrhy z regionů budou prodiskutovány v jednacím řízení s grémiem, tak aby grémium společně se zástupci regionální rady a daným lídrem byli schopni definovat závěrečnou podobu kandidátky, kterou nakonec schválí výkonná rada,“ řekl předseda Kuba.

Grémium má šanci zasahovat jak do složení kandidátek, tak do pořadí kandidátů. Strana připravila také etický kodex, který by měl každý kandidát stvrdit podpisem. Mělo by se tak situacím, aby se tak zabránit např. situacím, kdy se pravomocně odsouzený poslanec nechce vzdát mandátu.

Možnost rozpustit sněmovnu třípětinovou většinou přibyla do Ústavy poté, co Ústavní soud odmítl zkrátit mandát tehdejší sněmovně na stížnost poslance Melčáka v roce 2009. Dosavadním zvykem bylo vypisování jednorázového ústavního zákona o zkrácení funkčního období sněmovny. Tato praxe ale byla odborníky na ústavní právo dlouhodobě kritizována.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *