Domů Naše akce Zdravotnictví...

Zdravotnictví má krizi za sebou, výzvy ale zůstávají

zdravotnictví

Ekonomika roste a mírný optimismus je cítit i ve zdravotnictví. Přiteče do něj více peněz, zdravotníci dostanou přidáno a nemocnice se udrží v černých číslech. Hlavní výzvy v podobě nedostatku lékařů a sester, elektronizace, nového DRG a reexportu léků však zůstávají, shodli se účastníci business snídaně společnosti Magnus Regio. Na tu se do Brna sjeli ředitelé nemocnic, zástupci Ministerstva zdravotnictví, pojišťoven i soukromého sektoru.

„V kontextu předchozích let, kdy si řada poskytovatelů zdravotnické, a zejména lůžkové péče sáhla na ekonomické dno, dochází ke stabilizaci,“ zhodnotil náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku a přímo řízené organizace Petr Landa. Oživení segmentu nahrává zejména makroekonomický vývoj. „Česko je v Evropě lídrem hospodářského oživení, ekonomika roste o 4,5 procenta a s tím se zvedá zaměstnanost i příjmy zdravotního pojištění,“ doplnil Landa.

zdravotnictví

V předchozích letech si poskytovatelé zdravotnické péče sáhli na ekonomické dno. Dnes se podle náměstka ministra zdravotnictví pro ekonomiku a přímo řízené organizace Petra Landy situace stabilizuje. FOTO: Jiří Sláma

Zlepšuje se také hospodaření nemocnic, což dokládají i účetní knihy 17 zdravotnických zařízení přímo řízených ministerstvem. „V roce 2013 dosáhla jejich celková ztráta jedné miliardy korun. Loni již byly 200 milionů v zisku a letos toto číslo už překonaly. Podobný výsledek očekáváme i v příštím roce,“ poodhalil něco z prognóz resortu Landa.

Úhradová vyhláška s předstihem

Jestli se jeho předpověď skutečně naplní, bude záležet zejména na tom, jestli ekonomický růst vydrží a na úhradové vyhlášce. Tu pro rok 2016 mají už ředitelé nemocnic a zdravotních pojišťoven v rukou. Neobvykle brzy, dříve se stávalo, že do klíčového dokumentu pro české zdravotnictví nahlédli hlavní hráči oboru až na konci prosince. „Považuji to za skvělou zprávu, máme dva měsíce na to, abychom se stihli připravit,“ podotknul ekonomický náměstek ve Fakultní nemocnici Brno Robert Czékus.

A co úhradová vyhláška v příštím roce zdravotnictví přinese? „Snažíme se, aby byla vyvážená,“ předestřela ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na Ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová. Do segmentu přiteče navíc 9,7 miliard. „Růst je rovnoměrný. Prioritou bylo, aby navýšení pokrylo tarifní nárůst platů a nezadlužili jsme pojišťovny,“ podotkla Rögnerová.

zdravotnictví

„Když úhradovou vyhlášku kritizují všichni, ale přiměřeně, odvedlo Ministerstvo zdravotnictví dobrou práci,“ zavtipkovala ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rőgnerová.  FOTO: Jiří Sláma

Úspěch podle Rögnerové je, když úhradovou vyhlášku kritizují všichni, ale přiměřeně. Potom pozná, že úřad odvedl dobrou práci. A tomu odpovídá i letošní situace. Kritika zaznívá, ale v mezích. „Za nás není ani dobrá, ani špatná. Dostojíme závazkům, úhrady budeme realizovat včas, ale na vyskakování nemáme,“ zhodnotil náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Petr Honěk s tím, že VZP nebude významněji naplňovat rezervní fond. „A to není dobrá zpráva, ekonomický růst je tak unikátní, že bychom měli myslet na horší časy a peníze ukládat,“ dodal.

zdravotnictví

Ve zdravotnictví dostávají dlouhodobě přidáno všichni kromě lékárníků, míní prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. FOTO: Jiří Sláma

Svůj kód poprvé ve vyhlášce najdou i lékárníci. Rádi by ale viděli větší posun. „Pokud budeme odměňováni fixní částkou, potom podpoříme jakoukoliv soutěž pojišťoven. Musíme být ale odměňováni v předvídatelné formě. Příští rok bychom rádi postoupili v segmentu soukromých lékáren,“ předestřel prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba a dodal, že ve zdravotnictví dlouhodobě dostávají přidáno všichni kromě lékárníků.

Lékařů i sester je málo a bude míň

Více by na výplatních páskách ostatně rádi viděli i lékaři, sestry a další zdravotníci. V příštím roce dostanou přidáno o 5 procent, ale přesto dá velká část z nich přednost práci v zahraničí. „Ročně odchází z našeho zdravotnictví 600 lékařů, 200 rovnou po absolvování školy,“ varoval viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Nejde však jen o peníze. „Nemáme vyřešený systém postgraduálního vzdělávání, mladí lékaři pracují na odděleních jako otroci a narůstají nároky v oblasti akreditace, ale i práva a administrativy,“ nastínil Mrozek.

zdravotnictví

Na tom, že je potřeba změnit systém vzdělávání lékařů, se shodli všichni přítomní v sále. FOTO: Jiří Sláma

Ředitelé nemocnic by navíc před tarifním navyšováním platů upřednostnili možnost více ocenit ty, na kterých jejich zařízení stojí. Zároveň se podle nich musí změnit systém vzdělávání lékařů. „Pokud se nezvýší kapacita a průchodnost lékařských fakult, za chvíli tu doktory mít nebudeme,“ zdůraznil ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula. A podobné nebezpečí podle něj hrozí i v případě zdravotních sester.

V Česku nemusí chybět ale jen zdravotníci. Kvůli reexportu mohou být těžko k dostání i některé léky. Vláda však chystá opatření, které by mělo této praktice do budoucna zabránit. Česko by se tak připojilo k většině zemí EU, které už s reexportem bojují. „Problém pak bude představovat zejména globalizace farmaceutického průmyslu. Pokud vypadne jedna klíčová továrna, která produkuje většinu určité léčivé látky, bude to znamenat, že lék nebude nejen v Česku, ale nikde,“ upozornil ředitel Státního úřadu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Z elektronizace musí profitovat všichni

Pohnout se má také elektronizace českého zdravotnictví. „Ta je zatím spíše v plenkách. Naší vizí je eHealth a například Slovensko jasně ukazuje, že reálně elektronizovat lze a je to efektivní,“ přiblížil zkušenosti ze sousední země výkonný ředitel firmy CompuGroup Medical ČR Petr Šuráň. A zdá se, že se po fiascích typu IZIP blýská na lepší časy i v tuzemsku. „Snažíme se dopracovat toho, aby vláda schválila Národní strategii elektronizace zdravotnictví. Bylo by jasné, čeho se kdo může ujmout, s čím mu pomůže stát, jaké jsou standardy a kdo se jimi bude řídit,“ řekl vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti Ministerstva zdravotnictví Martin Zeman.

České zdravotnictví přitom už dnes disponuje obrovským množstvím využitelných dat. „Doktoři píšou a píšou, vytváří tak obrovské datové bohatství. Systémy jim ale neporadí, data se nevyužívají, a proto to lékaři berou jako nutné zlo,“ přiblížil jednu z výzev Global Healthcare Solutions Executive ve společnosti IBM Matej Adam.

zdravotnictví

Lékaři vytvářejí ohromné datové bohatství. „Systémy jim ale neporadí, data se nevyužívají, a proto to vidí jako nutné zlo,“ podotknul Matej Adam, Global Helthcare Solutions Executive ve společnosti IBM. FOTO: Jiří Sláma

Zavedení skutečné „bezpapírové“ nemocnice by si ale vyžádalo rozsáhlou změnu procesů. Například vizity by se odehrávaly bez klasických papírových desek, doktor by místo nich musel dostat do rukou tablet nebo jiné mobilní zařízení. Nemocnice však podle expertů zatím přistupují k IT jako k něčemu zbytnému. „Nezvykly si na to dávat peníze ze svého. Hlavním hybatelem jsou proto operační programy EU. Tam, kde se něco pohnulo v elektronizaci zdravotnictví, souviselo to vždy s evropskými penězi,“ podotkl manažer Odboru zdravotnictví ve firmě ICZ Michal Schmidt.

Příklady, že to jde, přitom existují. „I v České republice jsou provozovány nemocnice na čistě elektronické bázi. Využitelnost dat představuje pro jejich management velkou výhodu,“ představil praxi v některých zařízeních ředitel úseku produktových manažerů ve společnosti STAPRO Jan Horák. Klíčové je podle něj přijít s takovým systémem, ze kterého budou profitovat všichni aktéři ve zdravotnictví – nemocnice, lékaři, pojišťovny i plátci zdravotního pojištění.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *