Domů Zdravotnictví Paliativní pé...

Paliativní péče na Moravě: kvalita roste, počty lůžek jsou ale nedostatečné

Poslední chvíle života chce dle průzkumů naprostá většina lidí prožít mezi blízkými. Bohužel reálně většina Čechů umírá za zdmi nemocnic. Paliativní péče si klade ambici tento rozpor odstranit a umožnit hodnotně prožít poslední období života. Je potěšující, že možností této péče přibývá.

„Oceňuji, že v posledních letech se situace postupně mění – jednak ve většině krajů vznikly kamenné hospice, ale asi nejdůležitější pozitivní změnou je fakt, že ve většině okresů již fungují paliativní týmy a velký rozvoj zaznamenávají terénní hospicové a paliativní služby. To v praxi znamená, že rodiny, které se chtějí a mohou starat o umírajícího v domácím prostředí, mají možnost využívat široké podpory terénních hospicových služeb,“ myslí si Vít Kaňkovský, místopředseda sněmovního zdravotnického výboru.

Z dat Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb vyplývá, že skutečně narůstá počet hospiců a zároveň výrazně klesá počet léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Za pouhé čtyři roky klesl počet LDN na polovinu ze 79 v roce 2014 na 39 v roce 2017. Je to tím, že lidé již nechtějí v těchto léčebnách umírat. I když to tak v minulosti bylo, dnes již LDN nejsou vnímány jako ústavy „na dožití“. „Musím bohužel říci, že v dobách nedávných to tak v některých případech bylo, jsem ale přesvědčen, že na většině LDN se situace v posledních letech pozitivně změnila. Určitě je ale ještě řada problémů, které je třeba v péči o dlouhodobě nemocné změnit,“ doplňuje Kaňkovský.

„Jsme zastánci transformace a modernizace LDN, jejichž význam v příštích letech výrazně poroste,“ podporuje tento názor i ředitel hospicu sv. Alžběty v Brně Jan Kosina. Podle něj zájem o paliativní péči a rovněž péči o pacienty s chronickým onemocněním, v posledních letech narůstá a nadále narůstat bude. „Kapacity našeho hospice a ostatních služeb, tento zájem nenaplňují, a to jak v oblasti zdravotní, tak i v oblasti sociální péče. Díky rozvoji odborného sociálního poradenství, a informování veřejnosti o možnostech doprovázení lidí s nevyléčitelným onemocněním, přibývá počet zájemců o naše služby. S nárůstem onkologických onemocnění v populaci, je v posledních letech zvýšená poptávka o sociální a zdravotní péči v domácím prostředí. Důsledkem tedy bude rozvoj našich a dalších služeb ve městě Brně a Jihomoravském kraji.“

Na zvýšenou poptávku zareagovala i brněnská klinika SurGal Clinic, která postavila Pavilon následné péče ve vnitrobloku své nemocnice. Motivem k výstavbě nového Pavilonu byla zcela nedostatečná kapacita lůžek následné péče v Jihomoravském kraji a často nevyhovující prostředí některých stávajících zařízení LDN. Nový pavilon nabídne 100 lůžek následné péče. Jako jediné pracoviště v kraji nabízíme i nadstandardní program s možností výběru jednolůžkového pokoje ze tří kategorií, stravu exclusive, rekondiční program a další doprovodné služby. Pracoviště zahájilo svůj provoz v srpnu 2018 a postupně přijímá klienty.

Skutečnost, že v minulosti paliativě nebyla věnována pozornost, komplikuje ovšem poskytovatelem péče život. „Paliativní péče není v ČR koncepčně uchopena, chybí její zakotvení v legislativě. Je samozřejmě obtížné najít způsob, jak propojit sociální a zdravotní oblast spravovanou dvěma ministerstvy, nicméně ze zkušeností, které existují v zahraničí, víme, že to možné je. Je však zapotřebí nastavit jednotný systém v rámci celé ČR a přimět zdravotní pojišťovny, aby se staly součástí tohoto systému a byly ochotné smlouvy s poskytovateli paliativní péče nasmlouvat. Je také nutné myslet na to, že součástí dobré služby jsou i další složky – sociální, psychologická a duchovní péče, kterou je také potřebné financovat,“ říká Jana Zelená, ředitelka Oblastní charity Žďár nad Sázavou. Charita poskytuje také domácí hospicovou péči – na Vysočině je to jediná dostupná varianta hospicové péče, protože kamenný hospic zde chybí. Poskytovatelé služeb domácí hospicové péče se ale potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu – lékařů a sester. „Péče o umírající není pro každého, je to náročná, ale zároveň krásná služba. Ne vždy se poskytovatelům daří zajistit potřebné množství finančních prostředků, v některých krajích je situace příznivější a kraje tento druh služby významně podporují, nicméně to není systémové řešení – saturují se zde platby ze zdravotního pojištění a dostupnost paliativní péče je tak v různých částech naší země rozdílná. Zájem o tuto službu roste,“ dodává Zelená.

Vysočina je jediným krajem v Česku, kde dosud kamenný hospic neexistuje. To by chtěl změnit poslanec Kaňkovský, který je z Vysočiny a dříve působil jako ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě. „Osobně dlouhodobě podporuji vybudování kamenného hospice v našem kraji – mimo jiné jsme už jediným krajem, který kamenný hospic nemá. Je třeba si uvědomit, že i když v našem kraji už velmi dobře fungují terénní hospicové služby, tak pro určitou skupinu pacientů s nevyléčitelnou nemocí není možné domácí péči zajistit – z řady důvodů. A pro tyto pacienty považuji péči v kamenném hospici mnohem lepší než sebelepší podmínky na oddělení dlouhodobě nemocných, konstatuje Kaňkovský.

Text: Ladislav Koubek

 

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *