Domů Zdravotnictví Paliativní pé...

Paliativní péče na Moravě: kvalita roste, počty lůžek jsou ale nedostatečné

0

Poslední chvíle života chce dle průzkumů naprostá většina lidí prožít mezi blízkými. Bohužel reálně většina Čechů umírá za zdmi nemocnic. Paliativní péče si klade ambici tento rozpor odstranit a umožnit hodnotně prožít poslední období života. Je potěšující, že možností této péče přibývá.

„Oceňuji, že v posledních letech se situace postupně mění – jednak ve většině krajů vznikly kamenné hospice, ale asi nejdůležitější pozitivní změnou je fakt, že ve většině okresů již fungují paliativní týmy a velký rozvoj zaznamenávají terénní hospicové a paliativní služby. To v praxi znamená, že rodiny, které se chtějí a mohou starat o umírajícího v domácím prostředí, mají možnost využívat široké podpory terénních hospicových služeb,“ myslí si Vít Kaňkovský, místopředseda sněmovního zdravotnického výboru.

Z dat Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb vyplývá, že skutečně narůstá počet hospiců a zároveň výrazně klesá počet léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Za pouhé čtyři roky klesl počet LDN na polovinu ze 79 v roce 2014 na 39 v roce 2017. Je to tím, že lidé již nechtějí v těchto léčebnách umírat. I když to tak v minulosti bylo, dnes již LDN nejsou vnímány jako ústavy „na dožití“. „Musím bohužel říci, že v dobách nedávných to tak v některých případech bylo, jsem ale přesvědčen, že na většině LDN se situace v posledních letech pozitivně změnila. Určitě je ale ještě řada problémů, které je třeba v péči o dlouhodobě nemocné změnit,“ doplňuje Kaňkovský.

„Jsme zastánci transformace a modernizace LDN, jejichž význam v příštích letech výrazně poroste,“ podporuje tento názor i ředitel hospicu sv. Alžběty v Brně Jan Kosina. Podle něj zájem o paliativní péči a rovněž péči o pacienty s chronickým onemocněním, v posledních letech narůstá a nadále narůstat bude. „Kapacity našeho hospice a ostatních služeb, tento zájem nenaplňují, a to jak v oblasti zdravotní, tak i v oblasti sociální péče. Díky rozvoji odborného sociálního poradenství, a informování veřejnosti o možnostech doprovázení lidí s nevyléčitelným onemocněním, přibývá počet zájemců o naše služby. S nárůstem onkologických onemocnění v populaci, je v posledních letech zvýšená poptávka o sociální a zdravotní péči v domácím prostředí. Důsledkem tedy bude rozvoj našich a dalších služeb ve městě Brně a Jihomoravském kraji.“

Na zvýšenou poptávku zareagovala i brněnská klinika SurGal Clinic, která postavila Pavilon následné péče ve vnitrobloku své nemocnice. Motivem k výstavbě nového Pavilonu byla zcela nedostatečná kapacita lůžek následné péče v Jihomoravském kraji a často nevyhovující prostředí některých stávajících zařízení LDN. Nový pavilon nabídne 100 lůžek následné péče. Jako jediné pracoviště v kraji nabízíme i nadstandardní program s možností výběru jednolůžkového pokoje ze tří kategorií, stravu exclusive, rekondiční program a další doprovodné služby. Pracoviště zahájilo svůj provoz v srpnu 2018 a postupně přijímá klienty.

Skutečnost, že v minulosti paliativě nebyla věnována pozornost, komplikuje ovšem poskytovatelem péče život. „Paliativní péče není v ČR koncepčně uchopena, chybí její zakotvení v legislativě. Je samozřejmě obtížné najít způsob, jak propojit sociální a zdravotní oblast spravovanou dvěma ministerstvy, nicméně ze zkušeností, které existují v zahraničí, víme, že to možné je. Je však zapotřebí nastavit jednotný systém v rámci celé ČR a přimět zdravotní pojišťovny, aby se staly součástí tohoto systému a byly ochotné smlouvy s poskytovateli paliativní péče nasmlouvat. Je také nutné myslet na to, že součástí dobré služby jsou i další složky – sociální, psychologická a duchovní péče, kterou je také potřebné financovat,“ říká Jana Zelená, ředitelka Oblastní charity Žďár nad Sázavou. Charita poskytuje také domácí hospicovou péči – na Vysočině je to jediná dostupná varianta hospicové péče, protože kamenný hospic zde chybí. Poskytovatelé služeb domácí hospicové péče se ale potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu – lékařů a sester. „Péče o umírající není pro každého, je to náročná, ale zároveň krásná služba. Ne vždy se poskytovatelům daří zajistit potřebné množství finančních prostředků, v některých krajích je situace příznivější a kraje tento druh služby významně podporují, nicméně to není systémové řešení – saturují se zde platby ze zdravotního pojištění a dostupnost paliativní péče je tak v různých částech naší země rozdílná. Zájem o tuto službu roste,“ dodává Zelená.

Vysočina je jediným krajem v Česku, kde dosud kamenný hospic neexistuje. To by chtěl změnit poslanec Kaňkovský, který je z Vysočiny a dříve působil jako ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě. „Osobně dlouhodobě podporuji vybudování kamenného hospice v našem kraji – mimo jiné jsme už jediným krajem, který kamenný hospic nemá. Je třeba si uvědomit, že i když v našem kraji už velmi dobře fungují terénní hospicové služby, tak pro určitou skupinu pacientů s nevyléčitelnou nemocí není možné domácí péči zajistit – z řady důvodů. A pro tyto pacienty považuji péči v kamenném hospici mnohem lepší než sebelepší podmínky na oddělení dlouhodobě nemocných, konstatuje Kaňkovský.

Text: Ladislav Koubek

 

Žádné komentáře

Napište komentář