Diskuze odborníků se starosty měst a obcí o odpadu, suchu a vodě: Přišel čas na zásadní změny

Brno, 18. června 2020 – Jaké jsou novinky v odpadové legislativě ČR? Jak na zpracování problematických odpadů či nakládání s odpady v době pandemie? A také problematika sucha, vodních zdrojů a vodohospodářství obecně… To byla hlavní témata setkání s předními odborníky ve svém oboru, se kterými 18. června přijeli do Brna diskutovat starostové měst a obcí a zástupci krajů. Akci pořádala společnost Magnus Regio.

Svět se topí v plastech. Českou republiku sužuje nejhorší sucho za 500 let. Vody je stále méně a není jisté, zda bude i v budoucnu dostupná ve stejné míře jako doposud. „Můžeme se vysmívat emotivním projevům aktivistů a všemu zelenému, ale pravda je, že stále žijeme ze slunce, vzduchu a půdy a jiné alternativy nemáme. Ta nejdůležitější změna, která je nezbytná pro záchranu planety, nezačíná na politické úrovni, ale u nás v kuchyni a v našem myšlení,“ řekla úvodem setkání u kulatého stolu s názvem Odpadové hospodářství / Sucho / Voda moderátorka Karolina Antlová.

Fotogalerii z akce najdete zde

Skládkování je neudržitelné

Čeští poslanci ve sněmovně právě projednávají novou odpadovou legislativu. „Námi předložený zákon o odpadech obsahuje nástroje k tomu, aby se s odpady nakládalo jako se zdroji a abychom je neposílali bezúčelně na skládky. V současné době skládkujeme zhruba 2,5 milionu tun odpadu ročně, což odpovídá 46 procentům z celkové produkce komunálních odpadů. To je dlouhodobě neudržitelné,“ uvedl Jan Maršák, ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR,

Do roku 2035 by se mělo recyklovat 65 % komunálního odpadu, 25 % najít energetické využití a na skládku by mělo mířit maximálně 10 %. V plánu je také zvýšení skládkovacích poplatků, které se od roku 2009 nezměnily. „Ze současných 500 Kč by se tak od zřejmě od roku 2030 za skládkování platilo 1850 Kč,” dodal Jan Maršák.

V následné diskuzi si někteří zástupci obcí postěžovali, že se zákon o odpadech řeší už několik let a stále nebyl schválen. Příliš dlouho dobu schvalování zkritizoval také zkušený právník Radek Ondruš. „Není to neschopnost ministerstva, ale ministra, který musí stanovit jasné termíny a vyžadovat jejich dodržení. Dobrý zákon jsou odborníci schopní napsat, prodiskutovat a schválit v řádu několika měsíců, nikoliv let,“ vysvětlil Ondruš.

Odpady mají svou hodnotu

Petr Špičák, technický ředitel společnosti SUEZ, která se v oblasti odpadového hospodářství stará o 11 tisíc zákazníků z průmyslu, měst a ze sektoru služeb, k tématu skládkování dodal, že každý občan vyprodukuje ročně 300 kilogramů odpadu, který skončí na skládce. „Odpady ze skládek je třeba odklonit směrem k jejich využití, ne plnit krajinu skládkami. Spočítali jsme, že v české krajině se každoročně přemění plocha o velikosti 224 fotbalových hřišť ve skládky. Kromě toho odpady mají svoji hodnotu jako surovina. To si stále dostatečně neuvědomujeme. Odpady musíme recyklovat a dát znovu do oběhu,“ navrhl řešení.

„Žijeme v blahobytu jako nikdy předtím a skládky, které potřebujeme pro jiné odpady, si zaplňujeme směsným komunálním odpadem. Tento odpad lze využít jako zdroj energie nebo z něj získat suroviny pro další využití. Skládky budeme potřebovat pro odpad, který nelze odstranit jinak než skládkováním, např. znečištěný inertní odpad, nespalitelný průmyslový odpad apod.,“ uvedl Zdeněk Bočan, ředitel oddělení využívání odpadu, AVE CZ odpadové hospodářství.

Epidemie koronaviru byla pro odpadový sektor hektickým obdobím. Petr Balner, ředitel oddělení rozvoje systému ve společnosti EKO-KOM, našel ale jedno velké pozitivum, které ho překvapilo. „Zjistili jsme, že když je problém, dovedou se lidé velice rychle spojit a táhnout za jeden provaz, a je jedno z jaké jsou firmy. Díky tomu infrastruktura tříděného sběru i nakládání se směsným odpadem fungovala a nezastavila se,“ potěšilo ho.

Pitná voda není samozřejmost

Planeta se otepluje a změny jsou nezpochybnitelné také v České republice. Podle Antonína Tůmy, ředitele pro správu povodí ve státním podniku Povodí Moravy, se to týká nejen průměrných teplot, které se zvýšily o 1,5 – 2 stupně, ale zejména extrémních teplot v letních měsících, které jsou až o pět stupňů vyšší. „Krajina si pak bere neuvěřitelné množství vody k ochlazení. Na našem území jsme zcela závislí na srážkách. Množství srážek je sníženo o velký výpar, takže se nám nedoplňují podzemní vody. Díky tomu hrozí, že přístup ke kvalitní pitné vodě bude mít čím dál méně obyvatel,“ varoval Tůma a doplnil, že už nyní je 52 % obyvatel závislých na povrchové vodě, tedy na vodě z nádrží, a nemá vůbec přístup k podzemní vodě.

Proto bychom měli chránit zdroje podzemních vod, hospodařit s každou kapkou vody a akumulovat ji, abychom překlenuli období bez dešťů. „Pokud je statisticky množství ročních srážek stejné, ale vyprší se za týden nebo za dva, potom jsme odkázáni na vodu, kterou si chytneme. Když jdu na túru, tak si taky musím vzít láhev s vodou, abych přežil. A stejně tak to funguje s krajinou a přírodou,“ dodal Tůma.

Brno se připravuje na klimatickou změnu

Město Brno se snaží jít příkladem a memorandem se zavázalo snížit do roku 2035 emise o 40 %. Martin Košťál, vedoucí oddělení motivačních programů odboru životního prostředí magistrátu města Brna, má za to, že právě větší města by měla být leadery. „My jako město se nechceme pouštět do žádných spekulací, co způsobuje klimatickou změnu, nicméně ji pociťujeme, stejně jako naši občané. Města se v létě pomalu stávají čím dál méně příjemným místem,“ myslí si Košťál.

Brno podepsalo Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, kde jsou ve společnosti jak velkoměst jako je Paříž, tak i těch nejmenších obcí. „Momentálně také spouštíme kampaň, která se jmenuje „Připrav Brno“. Jejím cílem je informovat o klimatických změnách a zapojit městskou komunitu do boje proti nim. Snažíme se také firmy i jednotlivce podporovat dotacemi ekologických projektů či edukativních programů,“ dodal Martin Košťál a zmínil, že více informací mohou občané a firmy najít na webových stránkách Priprav.brno.cz.

Pro boj s odpadem i suchem je potřeba v zásadě shodná strategie. Obojí vyžaduje, aby se do řešení problémů zapojil každý jednotlivec a abychom v tomto boji spojili své síly. Je na každém z nás, jak bude prostředí, v kterém žijeme, do budoucna vypadat.

Autor: Dan Hromada, red