Digitální Česko: První města se již zapojila
Základním předpokladem úspěšné elektronizace státu je kromě digitalizované veřejné správy s efektivní výměnou dat a kvalitními on-line službami také zapojení místních samospráv. Spolupráce obcí s velkými centrálními projekty, jakými jsou Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA) nebo Portál občana, je nepostradatelná pro celkový rozvoj elektronických služeb veřejné správy na místní i celostátní úrovni.
„Portál občana je hlavním bodem digitálního světa v České republice. V rámci elektronizace veřejné správy spustilo Portál občana v únoru 2019. Brána k elektronickým službám státu nazvaná Portál občana se rozrostla i o Portál občana města Pelhřimova. I v Pelhřimově tak mohou lidé na Portálu občana nahlížet do zpřístupněných aplikací města,“ uvádí starosta města Ladislav Med. Podle něj služba Portál občana města Pelhřimov byla spuštěna počátkem roku 2019 a občané službu začínají využívat.
„Na hodnocení je zatím ještě krátká doba, ale vytváření přihlašovacích účtů pomocí dostupných autorit uživatelských identit přibývá, v současnosti evidujeme 98 účtů. Co se týká přístupů anonymního přihlášení, tak k dnešnímu dni jich je evidováno 8 185. Dle ohlasů veřejnosti lze v kontextu postupující elektronizace veřejné správy konstatovat pozitivní hodnocení možnosti využití nabízených elektronických služeb na místní úrovni,“ doplňuje Med.
Podobně jako Pelhřimov v průběhu loňského a letošního roku připojily k NIA své samostatně spravované samoobslužné portály i Chotěboř nebo Říčany. Tato města tak patří mezi první, která se aktivně zapojila do digitalizace a elektronizace veřejné správy na centrální úrovni. Zeptali jsme se zástupců zastřešujících organizací, jak jsou spokojeni s pokrokem v oblasti elektronizace veřejné správy.
„Zásadními body směřujícími dle našeho názoru k urychlení elektronizace veřejné správy jsou vybudování páteřní sítě vysokorychlostního internetu po celém území Česka a modernizace výpočetní techniky v rámci jednotlivých měst a obcí, kdy je třeba brát v potaz problémy, s nimiž se například jednotlivé obecní a městské úřady potýkají. Náklady na výpočetní techniku, čímž nemyslíme jen samotné vybavení hardwarové, ale rovněž softwarové, není o pár tisících, ale bez něho úspěšná elektronizace není možná. Je třeba, aby zde stát v co nejširším podal obcím a městům pomocnou ruku a pomohl jim s financováním modernizace jejich IT vybavení. A základem je beze vší pochyb rovněž pokrytí vysokorychlostním internetem po celém území Česka včetně vybudování páteřní sítě, u níž je z naší strany zastáván postoj, že tato by měla být ve vlastnictví státu, a nikoliv soukromých podnikatelských subjektů,“ sdělil Moravskému hospodářství předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
„Předně je potřeba navrhnout a vybudovat systém, který e-Government zastřeší. Je nesmyslné budovat stovky vzájemně nepropojených systémů, které spolu neumí komunikovat, tak jak se děje v současnosti, bohužel dokonce za dotace EU. Pro široké zavedení elektronické veřejné správy je také potřeba ten základní fundament, vysokorychlostní internet dostupný pro všechny občany. Je škoda, že jsme u nás promrhali spoustu času a nevyužili více jak 12 mld. korun, které nám EU servírovala na zlatém podnose,“ dodává předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. Podle něj je příkladem nejlepší dobré praxe je Estonsko.
„Tam občan musí osobně na úřad pouze když se vdává/žení a rozvádí. U nás se příklady hledají poměrně špatně, jedná se o spoustu rozdrobených systémů,“ pokračuje kriticky Polčák.
Autor: Ladislav Koubek
