Jako po náletech. Letiště doufají v pomoc státu

Skoro devadesátiprocentní úbytky cestujících a obrovské ztráty. Krize v souvislosti s opatřeními proti koronavirové nákaze silně dopadla na moravská a česká regionální veřejná mezinárodní letiště. Zástupci některých z nich volají po státních náhradách.

V Pardubicích předpokládají, že ztráta tamního letiště přesáhne 40 milionů korun. „Pardubický kraj společně s druhým akcionářem, městem Pardubice, rozhodl, že prostředky společnosti EBA na investice bude letos možné přesunout  do provozu. To z velké části vyřeší koronakrizí zasažený původní provozní rozpočet letiště. Sice to znamená odsun některých investic, ale jejich realizace není pro běžné fungování letiště bezprostředně nutná v letošním roce,“ popisuje řešení situace náměstek hejtmana pro majetek a investice Roman Línek.

Naděje pro letiště vidí i v pomoci od státu. „Pardubické letiště se také spolu s ostatními letišti obrátilo na stát s žádostí o kompenzaci výpadků, které způsobilo razantní omezení letecké dopravy v letošním roce. O případné další pomoci bude kraj jednat až podle vývoje aktuální situace,“ vzkazuje Línek.

Pardubičtí se ztrátou letiště počítali už ve schváleném finančním plánu pro tento rok. Jenže mnohem nižší. „Plán počítal se ztrátou 24,5 milionu korun. Z plánované ztráty činí 15 milionů korun odpisy,“ podotkl hejtman Martin Netolický.

Letiště v horší formě už před krizí jsou přitom podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy nejohroženější. „Pro ta regionální tuzemská letiště, která již delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících či linek, může být zásah koronaviru až likvidační, zejména pokud by celosvětový i evropský citelný propad letecké dopravy trval řádově roky,“ varoval analytik.

Zástupci státu připouštějí, že krajským  letištím pomohou. „Krajům vycházíme maximálně vstříc. V rozpočtu jsme pro ně vyčlenili čtyři miliardy korun  na financování silnic druhých a třetích tříd, což bylo nakonec nad původní plán. Ušetřené peníze tak mohou použít třeba právě na financování krajských letišť,“ poradil zastupující mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Lukašík.

Zdůraznil přitom, že nad rámec toho Státní fond dopravní infrastruktury vyhodnocuje žádosti o příspěvek v programu Financování vybavení letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy pro rok 2020. „Celkově bylo podáno šest  žádostí od pěti žadatelů s celkovým limitním příspěvkem ve výši 22 346 635 korun, schvalovat tyto příspěvky bude výbor fondu v září,“ vypočetl Lukašík.

Vedle Pardubic tak peníze chtějí i na dalších letištích. Že si řeknou státu o náhradu ztrát, připustili už před časem i představitelé letiště v Ostravě. Kraj může podle mluvčí Nikoly Birklenové jejich případnou žádost jen podpořit. „V současné chvíli kraj neuvažuje o žádné specifické pomoci letišti v souvislosti s pandemií COVID-19. Letiště využívá standardní pomoci poskytované státem,“ konstatovala Birklenová.

Letiště v brněnských Tuřanech zatím s prosbou o peníze váhá. „Na krajský úřad se nedostala žádná žádost Letiště Brno  o jakoukoliv pomoc v souvislosti s pandemií koronaviru. Letiště Brno neposkytlo informace o způsobené škodě. Nemáme tedy informace o výši škod způsobených zde  koronavirem,“ sdělil Petr Holeček z jihomoravského krajského úřadu.

Letiště Brno přitom odbavilo za první polovinu roku 2020 o 84 procent  méně cestujících než v roce 2019. „Ztráty se v důsledku vládních nařízení v rámci nouzového stavu vyšplhají do vyšších desítek milionů korun,“ upozorňuje mluvčí letiště Jakub Splavec.

I když rok nezačal špatně, nakonec byl kvůli pandemii účet prvního pololetí pouhých 27 925 odbavených cestujících.  „Jedná se  o nejhorší provozní období brněnského letiště v novodobé historii,“ uvedl Splavec.

Loni za celý rok letiště odbavilo  543 633 cestujících, což byl nárůst o 8,5 procenta. Dobrých čísel letiště dosáhlo i přes problémy s uzeměním Boeingů 737 MAX. „Letos už byl soupeř nad naše síly. Prakticky ze dne na den se u nás na základě rozhodnutí vlády zastavil komerční provoz a my byli tři a půl měsíce bez jakékoli mezinárodní linky s cestujícími na palubě. Samozřejmě, že se u nás život nezastavil a byli jsme k dispozici pro nákladní lety, lety Letecké záchranné služby, Policie ČR či pomocné lety při boji s nákazou COVID-19, ale k normální stavu to mělo opravdu hodně daleko,“ popisuje Zdeněk Šoustal, člen představenstva Letiště Brno.

Určitou injekcí mohla být letní sezóna. „Pro nás, stejně jako i pro další regionální letiště, je letní sezóna klíčová. Bohužel, uvolnění opatření přišlo ve chvíli, kdy už za normálních okolností jede sezóna naplno a například loni jsme jen za červen odbavili86 781 lidí. Od července sice létáme Řecko a Bulharsko, jedny z nejoblíbenějších letních destinací, ale cítíme, že letošní sezóna bude opravdu špatná,“ uvádí Šoustal.

Koronavirová opatření přitom zásadně ovlivnila i jednání o nových linkách. „Na základě naší kontinuální snahy byla dobrá naděje i na nové a dlouhodobější spolupráce. Tato jednání jsou krizí ovlivněna především odkladem finálních rozhodnutí,“ říká předseda představenstva letiště Milan Kratina.

O dalších krocích brněnské letiště ještě nerozhodlo. „Momentálně celou situaci vyhodnocujeme. Stejně jako mnoho firem využíváme podporu zaměstnanosti v programu ANTIVIRUS a s příslušnými orgány jednáme o možných podobách další podpory směrem k regionálním letištím. Další přesnější údaje budeme mít v průběhu podzimu, kdy bude jasno, jak byla úspěšná letní sezóna a jaký bude další vývoj v letectví a cestovní ruchu obecně,“ dodává mluvčí Splavec.

Autor: Petr Jeřábek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *