Koronavirus dává šanci inovacím

Česká ekonomika byla dlouhodobě vnímaná jako „montovna“ stojící na produkci s nízkou přidanou hodnotou. Z celé Evropy máme největší podíl průmyslové produkce. Enormní je závislost na automobilovém průmyslu, který prochází dramatickými změnami a potýká se s prudkým poklesem poptávky. Přesto může současná situace být v dlouhodobém horizontu odrazovým můstkem k dalšímu růstu.

V krátkodobém horizontu se zcela jistě budeme setkávat s krachy firem, kterých se krize dotkla, a neměly potřebnou likviditu. „Jasnější obraz dostaneme na podzim. Většina firem se s poklesem cash-flow dokázala vypořádat díky vlastním rezervám, brzy jim ale dojdou vlastní zdroje. Větší počet podniků se ocitne v problémech, kvůli čemuž dojde k růstu nezaměstnanosti. Od státu ale už nemůžeme čekat další plošnou pomoc,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Restartovat ekonomiku podle něj ale nebude možné bez stimulace soukromých investic. „Zdůrazňuji soukromých, protože jakkoliv uvítáme i urychlení státní investiční aktivity, rozhodující roli budou hrát investice soukromého sektoru. Proto voláme po rychlejších odpisech nově pořízeného hmotného i nehmotného majetku a po jednodušším odpisu pohledávek,“ uvedl. Na těchto daňových změnách důležitých pro obnovu ekonomiky se dohodl s ministryní financí při setkání s podnikateli tento týden. Důležitou roli může sehrát ale i nová stavební legislativa. Apeloval proto nejen na vládu, ale na všechny politické strany, aby se společně zasadily o přijetí těchto všech souvisejících právních norem ještě v tomto volebním období.

Pro soukromou investiční aktivitu bude důležitá také konkrétní podpora start-upů a malých, mladých firem. „Podporujeme kapitálovou podporu start-upů v první fázi jejich vývoje tak, jak to připravuje NERV. Významnou roli zde bude hrát i spolupráce těchto fondů, soukromého kapitálu a univerzit. Stejně tak považujeme za důležité aktivně postupovat při zřízení Národní rozvojové banky, která by – tak jak jsem se o tom již zmínil – překonala dosavadní roztříštěnost státních finančních institucí. Pozitivních příkladů máme v okolních zemích víc než dost,“ zmínil.

Podpora nových inovativních firem přináší nové perspektivy. Urychlení inovačního tempa nicméně můžeme očekávat i u velkých průmyslových hráčů. „Koronavirus urychlil nástup spolupráce na dálku, automatizace, digitalizace, robotizace. Řešíme zásadní progres ve všech uvedených směrech,“ uvádí Milan Macholán, generální ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš, a uvádí konkrétní příklady: „Většinu obchodních, technických, nákupních zahraničních jednání vedeme videokonferenčně. Připravujeme investice do automatizace a robotizace výroby, jak v oblasti obrábění, tak odlévání. Digitalizujeme maximum firemních procesů.“

V oblasti komunikace je změna jednoznačně nejrychlejší, protože koronavirová situace na jaře k tomu řadu firem přímo donutila. „I u nás došlo na všechny možné formy online komunikace ať už přes Skype, Microsoft Teams atd. v daleko větší míře než dříve, zejména s kolegy na home office, nebo i přítomných v kancelářích. My jsme ovšem již dlouho zvyklí komunikovat s centrálou a ostatními závody na celém světě, jde o pravidelnou denní komunikaci, schůzky nad projekty, pravidelný reporting s týdenní a měsíční frekvencí, takže pro nás to je pouze využívání dostupných prostředků – aplikací intenzivněji. Co se týká automatizace, digitalizace, robotizace, v této oblasti máme dlouhodobé plány, které Covid – 19 ani neurychlil, ani výrazně nezpomalil, kromě určitého období, kdy nám na projekty nemohli přijet experti ze zahraničí,“ uvádí ředitel oslavanského závodu Metaldyne Čestmír Weishäupl.

Práci na dálku využívají zejména firmy v oblasti informačních technologií. „Rozšířili jsme nabídku home office víceméně pro všechny zaměstnance našich softwarových a vývojových dcer, což bylo v hojné míře využíváno,“ říká ředitel firmy Gatema Boskovice František Vlk. Ten je ovšem skeptický ohledně přínosu koronaviru z hlediska inovací. „Přínos koronaviru ve Vámi zmiňovaných oblastech vnímám v Gatemě jako marginální. Cesta k automatizaci, digitalizaci a robotizaci výroby je jednou z našich hlavních priorit, bez ohledu na jakoukoliv chřipku. V podstatě všichni zaměstnanci, hojně využívající v březnu a dubnu home office, se v květnu víceméně automaticky vrátili do svých kanceláří a z domu pracují jen někteří, a to ve velmi výjimečných situacích.“

Otázka, jak posunout Česko k udržitelné budoucnosti a funkční ekonomice, spojila 91 byznysů – 72 firem, 11 asociací, pět neziskovek, dva think-tanky a jeden investiční fond do iniciativy Změna k lepšímu. Iniciativa je otevřená a další podporovatelé tak stále přibývají. Nyní pracují na konkrétních řešeních a nápadech, kterými chtějí pomoci Česku zařadit se mezi světové špičky v inovacích a udržitelnosti. Konkrétně se zabývají inovacemi v dopravě, moderní energetice, nakládání s odpadem, hospodaření s vodou nebo adaptacích na změnu klimatu.

„Jsme přesvědčení, že teď je nejlepší chvíle začít změnu k lepšímu, začít stavět kreativní ekonomiku s chytrými investicemi do vědy i novými startupy, s perfektním školstvím a přitom přivádět prosperitu i veřejné služby do pozapomenutých míst, jakými jsou pohraničí, venkov či uhelné revíry,“ shodlo se ve společném prohlášení 91 signatářů manifestu Změny k lepšímu.

Ladislav Koubek

Anketa: Jak vaše firma využije příležitosti k inovacím?

Čestmír Weishäupl, ředitel Metaldyne Oslavany:

Příležitost vidím hlavně v detailních analýzách nákladů a spotřeb, které se nutně staly prioritou číslo jedna okamžitě po vypuknutí pandemie. V této oblasti jsme za posledních pět měsíců udělali velký pokrok a identifikovali jsme potenciál v objemu do dvou milionu dolarů pouze pro tento rok. Součástí je i implementace robotizace, v základní i pokročilé fázi od manipulátorů po složitější víceúčelové stanice. Tyto aktivity jsou motivovány optimalizacemi v oblasti personálních zdrojů, s cílem omezení rutinních manuálních činností a s požadavky na vysoce kvalifikovaný personál, který je pro implementaci prvků průmyslu 4.0 do výrobního závodu nezbytně nutný.

Petr Michník, vedoucí PR oddělení Hyundai Nošovice

Pokud jde o automatizaci, digitalizaci a robotizaci, patřila naše společnost špičce v oboru již před nástupem pandemie. Výroba aut se zcela bez lidského faktoru zatím neobejde, nicméně problémy způsobené koronavirem odhalily velký prostor pro spolupráci na dálku. Využívání videokonferencí či on-line seminářů významně narostlo a jejich popularita neklesá ani v době, kdy již je osobní setkávání opět umožněno. Rád bych ale zdůraznil oblast komunikace se zaměstnanci – v době, kdy se nebylo možné vyhnout náhlým změnám v plánování výroby (odstávky výroby a jejich prodlužování či rušení, změny směnových kalendářů) a kdy bylo nutné zaměstnancům předávat aktuální údaje o epidemiologických opatřeních, jsme si uvědomili důležitost našeho on-line portálu. Ten aktivně využívá více než 80 % zaměstnanců, kteří tak na svých mobilních telefonech najdou denně aktuální informace o dění ve firmě.

Milan Šlachta, jednatel Robert Bosch s.r.o.

Bosch Group v ČR neustále posiluje svoje kompetence a konkurenceschopnost zaváděním špičkových řešení z oblasti digitalizace a automatizace procesů. Koronavirus jen zvýraznil tento trend, který platil již před pandemií. Většinu investic směřujeme do dvou největších českých závodů Bosch v Jihlavě a Českých Budějovicích, které vyvíjejí a vyrábí automobilové komponenty a technologie.

Proces digitalizace, práce s daty, monitorování výrobního procesu na dálku přináší stabilnější procesy a předcházení poruchám. Další výhodou je, že můžete virtuálně testovat různé změny na lince. Práce je pak zkrátka efektivnější. Samozřejmě to úzce souvisí s automatizací. Když se vám podaří nastavit stabilní proces, zvyšujete tím potenciál na snížení lidí, které potřebujete kolem linky. Například v jihlavském závodě využíváme v logistice autonomní vozíky, které po halách rozváží materiál. Stroje se tu pohybují bez obsluhy, bez řidiče, a velice spolehlivě. Nehodovost v podstatě není.

Hlavním cílem digitalizace a automatizace je mít stabilní proces, zvýšit kvalitu a kapacitu linek. Nejde o to mít primárně stroj bez obsluhy lidí. Určitě to není samoúčelně. Musí to dávat ekonomický smysl. V roce 2019 jsme v Jihlavě dokončili tříletou investici v řádech stomiliónů korun do plně automatizované linky na tělesa čerpadel. Dále jsme zde zavedli vzdálené monitorování výrobních zařízení v reálném čase. Tato technologie umožňuje online sledování  kompletního procesu kalení na bainitické kalírně, která patří mezi jednu z největších kalíren u firmy Bosch.

Autor: Ladislav Koubek