Koukal: Krizové řízení musí fungovat, bez ohledu na to, jaká je hodina nebo den

Na jaře letošního roku zasáhl FN Brno masivní kyberútok, který následovaly přípravy na epidemii koronaviru. Oddělení krizové připravenosti v čele s Ing. Antonínem Koukalem čelilo mimořádným událostem a krizovým situacím, které dokázalo nakonec velmi dobře zvládnout. 

Krizové dny začaly pro FN Brno v podstatě takřka ve stejný den. Co pro vás bylo v prvopočátku nejtěžší?

Nejhorší byl právě souběh těchto událostí. Celá FN Brno musela ihned přejít z běžného provozu do krizového režimu. Řízení nemocnice v takovém případě přechází na krizový štáb v čele s panem ředitelem. Složení krizového štábu je dáno podle typu Mimořádné události/Krizové situace dle odborností a rozhodovacích pravomocí. Jasně jsou stanoveny funkce, role a odpovědnosti. V této době tedy začaly zasedat paralelně dvě odborné skupiny krizového štábu. Jedna pro COVID-19 a druhá pro kybernetický útok. Po kybernetickém útoku byl právě nejtěžší ten počáteční stav bez informačních systémů. Jejich opětovné spouštění musí probíhat v součinnosti s NÚKIB a jejich doporučeními. Všechny prvky IT struktury musí být nejprve znovu otestovány, zda nebyly infikovány, a teprve následně se mohou znovu postupně zapojovat do provozu. To je sofistikovaný a časově náročný proces. Krizový štáb FN Brno tedy musel akutně řešit zajištění hlavních provozů nemocnice, i když budou omezeny. FN Brno je páteřním zdravotnickým zařízením, druhým největším v ČR. Nemůžete jednoduše říci, že máte problémy a zavíráte. Mimo jiné i kvůli COVID-19. Jelikož FN Brno má infekční kliniky pro dospělé i děti, všichni v regionu se na ni při řešení pandemie spoléhají jako na hlavního hráče.

S kým jste zahájili jako první komunikaci?

Pro každou Mimořádnou událost/Krizovou situaci máme v krizových postupech nastavenu informační kaskádu. Dle ní jsme tedy postupovali. Nejdříve v brzkých ranních hodinách jsem mluvil s Centrálním velínem, kam byl naší informatikou útok nahlášen a ihned následně jsem telefonoval s náměstkem Centra informatiky. U něho proběhlo ověření, že je to bohužel opravdu tvrdá realita. Naštěstí náš svolávací systém krizového řízení Micromedic běží  mimo vnitřní IT strukturu FN Brno a zůstal funkční. Proto mohl být informován ihned Krizový štáb i  vedení klinik a oddělení. Ráno zasedal krizový štáb. Následně se situací bylo seznámeno vedení útvarů FN Brno v kinosále. Samozřejmě bylo informováno i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Systém Micromedic tak zůstal hlavním nástrojem pro předávání informací z krizového štábu na vedení jednotlivých útvarů.

Jaká nejdůležitější opatření jste nastavili?

Krizový štáb musel přijmout celou řadu opatření, které dohromady musí tvořit funkční a smysluplný celek. Jednalo se o režimová opatření vůči provozům na zdravotnických i nezdravotnických útvarech,  změnu režimu vstupů do nemocnice, opatření ohledně příjmu pacientů a péče, speciálně pacientů s podezřením na COVID-19 atd. až například po změnu režimu stravování. A to má FN Brno 3 areály. Kvůli kyberútoku se navíc musel spustit mechanismus provozu bez informačních systémů. To znamená ruční vedení zdravotnické dokumentace, žádanek, výsledků, nastavení funkčního módu pro CT, RTG atd…

Kdy nastal zlom, a vy jste si řekli, že to nejtěžší máte za sebou?

To s COVID-19 nikdo neví dodnes. Nicméně jsem si oddychl v okamžiku, kdy byly znovu zprovozněny klinické informační systémy, emailová komunikace a pravidelně se nouzovými dodávkami začal zvyšovat počet OOP. A také, když se podařilo postavit a vybavit triage stan na vstupu do nemocnice i stanové řešení odběrového stanoviště drive-in, které bylo jediným odběrovým místem v Brně. Podařilo se to jen díky tomu, že jde o vlastní vybavení FN Brno, a to našeho týmu EMT CZ (dříve Traumateamu ČR), jehož členové jsou lékaři a sestry FN Brno.   

Jak probíhal Váš denní režim v této době?

Zde musím trochu doplnit, jedná se o denní i noční režim krizového řízení. V noci právě většinou probíhaly nouzové dodávky od MZ ČR, které byly distribuovány ze skladů Správy státních hmotných rezerv. Materiál od MZ nám byl doručován prostřednictvím armády ČR jejich vozidly. FN Brno byla navíc určena jako ústřední odběrné místo ochranných zdravotních pomůcek pro celý Jihomoravský kraj. To znamená, že každou dodávku jsme museli složit, překontrolovat a převzít nejdříve jako celek. Následně vše dle seznamů nachystat pro ostatní nemocnice a subjekty v JMK a fyzicky i protokolárně předat. Začínali jsme před 6 hodinou ranní a s poslední předávkou jsme končili většinou až odpoledne. To je jen jedna z oblastí činností. Od začátku krize jsme také zásobovali kliniky a oddělení FN Brno s přímým dodáním OOP až na jejich pracoviště. Máme pod sebou totiž krizový sklad s OOP. Dále jsme například řešili provozně technické záležitosti ohledně triage stanů u vstupu nemocnice a odběrového drive-in místa ve  stanech ve staré zástavbě. Komunikovali jsme také s dárci a přebírali 3D štíty, za které jsme jim velice vděční. Mimo jiné aktivně jsme spolupracovali například s VUT v Brně, které nám zdarma nabídlo pomoc v různých formách. Za to patří také velké poděkování. Jednalo se například o termo kamery na vstupu nemocnice. Na jejich instalaci jsme byli zaškoleni a museli jsme zajistit každé ráno jejich nastavení a spouštění tak, aby vše bylo funkční již od 5:30 hod., kdy začínalo měření zaměstnanců. Stále jsme řešili věci v rámci krizového štábu, komunikovali jsme s vedením klinik a oddělení, s krizovým štábem JMK, HZS atd. např. kvůli zajišťování plošné dezinfekce prostor Kliniky infekčních chorob atd. V tomto režimu jsme pracovali až do večera. Je to jen ukázka činorodého spektra činnosti Oddělení krizové připravenosti. Moje obrovské díky patří mým kolegům z krizového řízení Ing. Buďovi a Ing. Fialovi za jejich osobní nasazení a přístup. Díky tomu jsme dohromady vytvořili tým, kdy jsme byli schopni nastavit náš režim činností v módu prakticky  24/7.

Jak celou situaci hodnotíte, jaký byl její vývoj?

Z pohledu krizového řízení to byla situace zcela výjimečná, protože vyhlášení nouzového stavu pro celou ČR je opravdu věc naprosto vážná a zásadní.

Když jsme si po počátečních případech z Číny začali raději pro jistotu znovu podrobně studovat náš Pandemický plán FN Brno, nikdo si tehdy nedokázal představit ani připustit, kam až situace dospěje. Že v tomto období bude ještě někdo kyberneticky útočit na nemocnice, jsme si také těžko připouštěli.

Za sebe si myslím, že FN Brno toto nelehké období zvládla velmi dobře. A to díky obrovskému úsilí všech zaměstnanců naší nemocnice, z útvarů zdravotnických i nezdravotnických. Za to jim patří opravdu upřímné a velké poděkování.

Co se týká Krizového štábu FN Brno, ten se osvědčil jako velmi efektivní a operativní nástroj pro řízení nemocnice v krizovém stavu. Všichni jeho členové se snažili udělat a stále dělají pro řešení obou krizí úplně maximum. Za to bych jim chtěl touto cestou také velmi poděkovat.

Za Oddělení krizové připravenosti jsme se s kolegy snažili celou dobu držet naší základní linie, že krizové řízení musí věci řešit, koordinovat a realizovat.

Jakou zkušenost jste si odnesl z této krize?

Je to obrovská zkušenost, na které je možné dále stavět. Z roviny taktické, plánovací a cvičící jsme se oběma nohama ocitli v rovině reality dvou krizí současně.

Nevím zatím o tom, že by někdo z mých kolegů krizových manažerů z ostatních fakultních nemocnic podstoupil obdobnou situaci.

Musím přiznat, že to pro nás na krizovém řízení bylo náročné období. Já sám jsem byl za první měsíc čtyřikrát doma. Ale alespoň jsme si s kolegy vyzkoušeli pohodlí spánku na rozkládacích lehátkách našeho Traumateamu ČR v kanceláři.  

Stále platí, že v krizi musí krizové řízení fungovat, bez ohledu na to, jaká je hodina nebo den. A obzvlášť, pokud máte krize rovnou dvě.

Autor: Pavel Žára, FN Brno