Nadační fond NEUROSMART: Chytré náramky již testují první pacienti

Brno – Epilepsie, Alzheimerova choroba či Parkinsonova nemoc… Onemocnění, která výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů. Naději na zlepšení situace nabízejí moderní technologie, konkrétně třeba v podobě chytrých náramků. Ty monitorují aktuální zdravotní stav pacienta. Projekt Nadačního fondu NEUROSMART je nyní ve fázi testování. S prvními výsledky z praxe seznámila odbornou veřejnost organizace na svém druhém zasedání, které se uskutečnilo 25. září 2020.

Chytré náramky nabízejí nepřetržitý dohled nad zdravotním stavem pacienta – monitorují srdeční činnost, ale také třeba frekvenci užívání léků. Díky nošení chytrého zdravotního náramku tak může pacient předcházet některým krizovým situacím. Pokud taková nastane, náramek pak okamžitě zalarmuje pečující členy rodiny či přímo zdravotnickou záchrannou službu.

Na unikátním projektu se podílejí jak pacienti, tak nemocnice na jižní Moravě, inovativní firmy jako C SYSTEM CZ i město Brno. Projekt je v současnosti financován z rozpočtu Jihomoravského kraje a Magistrátu města Brna.

„Brno chce testovat a uplatňovat v praxi různá smart řešení, která lidem zjednoduší život. V této souvislosti se nejčastěji mluví o energetice, nakládání s vodou či odpady, o dopravě. Proč by se ale nemohly smart technologie stejně dobře uplatnit třeba ve zdravotnictví? Náramek, který nemocným pomůže prožít i přes obtíže kvalitní život, není sci-fi, ale reálný projekt, který Brno velice reálně podporuje,“ uvedl k projektu již dříve Mgr. Petr Hladík, první náměstek primátorky.

Pro lepší život s epilepsií

„V letošním roce jsme zahájili pilotní projekt náramků pro pacienty s epilepsií starších osmnácti let, a také s Alzheimerovu chorobou. Letos bude ještě zahájen projekt s náramky pro Parkinsonovu nemoc. V roce 2021 mimo dlouhodobý plán zapojíme i Dětskou nemocnici do projektu náramků pro epileptiky mladší osmnácti let,“ uvedl Mgr. Michal Kurečka, předseda správní rady nadačního fondu NEUROSMART.

Ze strany rodičů je o náramky velký zájem. „Ptají se nás na využití těchto náramků. V nízkých věkových kategoriích je totiž výskyt opravdu velký, poté klesá a v adolescenci opět stoupá. Zde v této věkové kategorii právě vidíme využití chytrých náramků,“ podotkla docentka MUDr. Hana Ošlejšková, Ph.D.

Ohlas je pochopitelný. „Data získávaná díky náramku dokáží na základě monitoringu tepové frekvence, variabilitě srdečního rytmu a odporu kůže detekovat epileptické záchvaty, což je pro pacienta i jeho blízké obrovským přínosem. V případě záchvatu se pacientům dostane rychlejší pomoci, získávají větší jistotu a svobodu,“ sdělil prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Postižení také trpí úzkostmi a depresemi, následně to má dopad na celou rodinu. Podle docentky Hany Ošlejškové téměř dvě třetiny rodičů dětí s obtížně léčitelnou epilepsií prožívá zvýšenou úroveň stresu. „U rodičů se mohou vyvinout pocity ztráty a bezmocnosti. Mají pocit, že nejsou schopni se starat o své dítě,“ vysvětlila Hana Ošlejšková. Špatně zvolená léčba navíc může stav výrazně zhoršovat. Přesné informace o frekvenci záchvatů tak mají efekt pro ošetřujícího neurologa i v případě úpravy medikace.

Začátky v praxi

Co se týká samotného testování, do první čtyřměsíční etapy se pustilo 15 pacientů. Dva pacienti přerušili testování předčasně kvůli technickým problémům a falešně pozitivním hlášením. Jiní jsou naopak velmi spokojení a pokračují. Po ukončení testu bude hodnocena poruchovost, bezpečnost, senzitivita a počet falešných hlášení. Dále bude vyhodnocena dotazníkovou formou kvalita života, úzkostnost, deprese. Specifický dotazník autoři projektu chystají zvlášť pro pacienty a zvlášť pro pečovatele.

Od října pak obdobné náramky čekají na stejný počet (také 15) nemocných trpících Parkinsonovou chorobou. Základními monitorovanými parametry u této nemoci bude počet kroků, délka pohybové aktivity za 24 hodin či pády.

Nejen při epilepsii a Parkinsonově nemoci najdou náramky uplatnění. Mohou sloužit také jako podpůrná pomůcka pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. „Při lehkém a středním stádiu se pacienti s Alzheimerovou nemocí často potýkají s chybami v užívání léků, nedodržováním dietních a režimových opatření, což samozřejmě běžné populaci unikne, náramek však na toto upozorní,“ vyjmenovala další příklady funkcí Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., která je současně zřizovatelkou  a zakladatelkou Nadačního fondu NEUROSMART.

Další využití chytrých náramků

Na zasedání vystoupili také zástupci Farní charity Litoměřice a města Litoměřice, kteří nabízejí seniorům v Litoměřicích právě možnost využití chytrých náramků, resp. SOS hodinek. Cílem je, aby mohli zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí, a přitom byla zajištěna jejich bezpečnost.

Bezpečnost je zajištěna díky moderním technologiím a senzorům, které jsou inteligentně propojeny s dispečinkem. Data se průběžně vyhodnocují. Díky tomuto řešení je sledován celodenní stav osoby a v případě nebezpečí je poskytnuta okamžitá podpora, pomoc a péče,“ uvedla za Farní charitu LitoměřiceMgr. Karolína Wankovská.

Přednost celé platformy je především v tom, že díky hodinkám a nepřetržitému provozu centra dispečerů, lze hlídat zdravotní stav, případně okamžitě reagovat a to skutečně 24h/7dní v týdnu. Hodinky zjišťují neustálé měření srdečního tepu, krevního tlaku a GPS lokalizaci a tyto údaje zasílají skrze SIM kartu na centrálu dispečerů, kde je případná špatná hodnota signalizována a ti ji okamžitě řeší.

„Byla by velká škoda nevyužít možností spojení dnešních moderních technologií a našeho odhodlání pečovat o ty, kteří se celý život starali o nás. Poskytněme jim ten pocit jistoty a zbavme je strachu ze samoty. S hodinkami jako bychom je drželi za ruku a byli jim stále na blízku,“ doplnila Karolína Wankovská.

Jako součást eHealth

O problematice chytrých náramků promluvil také Ing. Ladislav Pálka, technický ředitel firmy C SYSTEM CZ, která se podílí na vývoji technického zajištění projektu. Telemedicína je aktuálně velmi diskutované téma. Je potřeba si ale uvědomit, že telemedicína není věc, která by mohla existovat samostatně – ve vzduchoprázdnu. Aby mohla fungovat plnohodnotně, musí být součástí prostředí eHealth. Kromě situace a motivace u jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče je potřeba, aby pro masivnější zavedení telemedicíny bylo i odpovídající prostředí – například po stránce legislativy, a musí být zajištěna nezbytná úroveň interoperability,“ uvedl Pálka.

Standardní postup léčby? Jednou snad

Nad získanými daty bude po ukončení pilotního projektu vyvoláno jednání se zdravotními pojišťovnami s cílem zahrnutí do úhradové vyhlášky a přijetí tohoto moderního konceptu jako standardního postupu při léčbě pacientů.

K tomu se vyjádřila Mgr. Petra Pevná, MBA, ředitelka Regionální pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny v Brně. „Všeobecná zdravotní pojišťovna si je vědoma budoucí potřeby rozvoje inovativních metod a telemedicíny jako nových trendů ve zdravotnictví. Na základě výstupů, výsledků a podrobných analýz pilotního projektu je připravena se v souladu s odbornými společnostmi a ministerstvem zdravotnictví podílet na jejich případné standardizaci v systému veřejného zdravotního pojištění,“ dodala Pevná.

(red)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *