OBEC 2030: Chytrá obec ví, kam směřuje. Smart technologie jsou už jen třešničkou na dortu

Projekt OBEC 2030 pomáhá modernizovat venkov v oblastech inovativních technologií spojených s plněním klimatických cílů Evropské komise do roku 2030. Tedy takových technologií, které pomohou ušetřit za energie a snížit produkci skleníkových plynů. „Podporuje takové projekty, které kromě environmentálního dopadu mají smysl i po racionálně-ekonomické stránce, tzn. obcím se i finančně vyplatí. Jedná se například o zdroje výroby energie či o optimalizaci její spotřeby – například formou moderního osvětlení, které je jak ekologické, tak energeticky nenáročné,“ říká v rozhovoru pro Moravské hospodářství Michal Svoboda, marketingový manažer projektu.

Obce díky řešením, která projekt propaguje, ušetří ročně desítky tisíc korun a zároveň snižují svůj dopad do produkce CO2. Kromě energetiky řešíme oblasti čisté mobility a oběhového hospodářství a postupně se snažíme další oblasti přidávat.

Jak projekt vznikl, resp. Kdo za ním stojí?

Projekt vznikl zcela unikátním způsobem, jako spojení nekomerční veřejné sféry, zastoupené Sdružením místních samospráv ČR a největším českým dodavatelem energetických řešení, Skupinou ČEZ (reprezentovanou její dceřinou firmou ČEZ ESCO). Tyto dva subjekty dodnes stojí za realizací, rozvojem i financováním projektu. Jako partneři se přidali ŠKODA AUTO a INCIEN. Nad celým projektem převzaly záštitu jak Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR tak i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Proč by se měly obce zapojit? Jak probíhá spolupráce?

Velká část obcí si nemůže (časově, finančně ale i organizačně) dovolit takový komfort, jaký mají větší města či firmy, tzn. platit odborníka, který se oblastí energetiky, smart technologií a udržitelného rozvoje zabývá.

Přitom jsou nasnadě dvě věci: jednak zbytečně plýtváme energiemi i penězi. Provoz budov nebo energeticky náročných řešení typu vytápění či veřejné osvětlení nás přijde zbytečně draho. Ušetřit se dá například výstavbou vlastního zdroje energie – tyto samostatné zdroje v některých případech mohou ušetřit obcím až 65 % nákladů na elektřinu dané budovy. Klasickým příkladem jsou čistírny odpadních vod. Jen málokdy se najde případ, kdy by se instalace fotovoltaické elektrárny na střechu ČOV pro účely snížení náročnosti zařízení finančně nevyplatila. Přesto však většina ČOV v naší zemi spotřebovává zbytečně energii vyrobenou z fosilních paliv. Náklady na provoz jsou mnohdy až o polovinu větší, než by musely být. Nehledě na to, že se zbytečně spaluje uhlí.

Druhak, pokud to s ochranou přírody a čistým ovzduším myslíme vážně, musíme se zapojit všichni. Nejen velké firmy, továrny, velká města. Úplně všichni. Lidská sídla, vesnic nevyjímaje, jsou producenty 13 % skleníkových plynů. Dalších 25 % jde na vrub výrobě a spotřebě elektřiny. Tato čísla musíme rapidně zmenšit. Nutno podotknout, že se nejedná o nějaké “zelené šílenství”. Nedává smysl vázat se řetězy k chladícím věžím hnědouhelných elektráren a bez jakéhokoliv plánu vyžadovat, ať se tyto nečisté zdroje výroby zavřou. To k ničemu nevede, není to koncepční. Stačí zapojit selský rozum. Řešení, která potřebujeme realizovat, existují, fungují a jsou finančně dostupná. A hlavně pomohou ušetřit! Jen nám často chybí potřebné know-how, jak k nim přijít a jak s nimi naložit.

A právě to je častým problémem malých obcí v ČR. Málokdy mají v řadách občanů energetika, který je zároveň akční na úrovni samosprávy. Velká část starostů je neuvolněných a na vyhledávání informací prostě nemá čas, byť je tato oblast zajímá a rádi se něco dozví. A přesně proto je tu OBEC 2030. Využíváme stávající sítě komunikačních kanálů a kontaktů SMS ČR (které má více než 2 tisíce členů z řad obcí) a přidáváme kanály vlastní.

Nabízíme obcím, aby se na nás obrátily s možností poradit se, dává-li to které řešení smysl. Klíčovým benefitem je naše partnerství s předními českými dodavateli zmíněných řešení. Ve firmách jako ČEZ ESCO jsme v kontaktu s produktovými manažery, inženýry, odborníky, kteří často patří mezi nejlepší v zemi. K takovým lidem se běžně starosta malé obce nemá šanci dostat.

Starostové se s námi tedy mohou poradit o tom, co dává či nedává smysl udělat. Na realizaci pak mohou, ale nemusejí, oslovit některého z našich partnerů. Nejčastěji pak obce realizují tyto projekty formou veřejných zakázek, do kterého se může přihlásit v podstatě jakýkoliv subjekt, který splňuje dané podmínky..

Projekt má ale i druhou rovinu a tou je sdílení dobré praxe. V naší zemi je spousta “knihomolů” a “byrokratických šimlů”, kteří rádi vytvářejí stohy materiálů – směrnic, návodů, metodik a manuálů o tom, co by obce měly dělat. Tyto materiály často končí v zadních policích obecních knihoven, protože jsou napsané těžko srozumitelným jazykem, dlouhé, a mnohdy už v datu jejich vydání neaktuální (to proto, že vývoj jde obrovským tempem kupředu). My na to jdeme úplně z druhé strany. Neříkáme obcím, co mají dělat. Ale zviditelňujeme konkrétní dobrou praxi na jednotlivých obcích. Srozumitelnou formou zábavných článků, pětiminutových videologů nebo třeba rozhovorů se starosty a odborníky. Pro starosty je tento způsob mnohem přínosnější, než dlouhé manuály. Vidí, že někde na podobné obci něco funguje, zavolají si tam o referenci a vytvoří obdobné řešení. Vytvořili jsme a poměrně rychlým způsobem rozšiřujeme “mapu dobré praxe” na našich webovkách. Ze zajímavostí v této mapě jmenujme třeba výměnu osvětlení v sudetské obci Staré Křečany – kde ušetří 78 % za energie. Nebo suprový přístup k odpadovému hospodářství v obci Býčkovice na Litoměřicku. Malebná víska Karlova Studánka v Jeseníkách se zase může pyšnit jedním z nejčistších ovzduší ve střední Evropě a tento stav ovzduší zachovává využíváním užitkového elektromobilu.

Stručná odpověď na původní otázku – obce by se měly zapojit proto, že jim rádi, zdarma a nezávisle poradíme. Jednak díky našim kontaktům s odborníky a jednak díky znalosti dobré praxe z jiných obcí.

Co je cílem? Uvádíte předběhnout města. Co považujete za největší úspěchy?

Projekt je tady jen pár měsíců, už se o něm píše v novinách, probírá se na grémiích ministryně, láká další a další významné partnery, přihlásilo se do něj několik set obcí ČR, kterým jsme dovedli dobře poradit a v některých i rozjet implementaci smysluplných řešení, jako například stavbu fotovoltaické elektrárny právě na čistírnu odpadních vod v obci Nemile na Severní Moravě. To považujeme za tak kratičkou dobu za veliký úspěch.

Nebudeme se ale tajít tím, že naše cíle jsou daleko ambicioznější. My opravdu chceme pomoci obcím předběhnout města, co se komfortu života občanů týče. Dej Bože už končící epidemie měla přes veškeré bolavé ztráty jeden paradoxně pozitivní efekt. Naučila nás, že není nutné žít ve velkých městech a dokonce do nich ani pravidelně dojíždět – aniž bychom ztratili komfort dobré práce, kterou především výlučně velká města poskytují. Ukázalo se, že opravdu nemusíme trávit hodiny v automobilu, abychom dojeli na schůzku. Že nemusíme sedět osm hodin v kanceláři, abychom vyřídili e-mailovou korespondenci. Podle studií mnoha renomovaných poradenských společností se dokonce efektivita práce na “home office” zvýšila. Není divu – když si rozumně uvažující člověk může rozložit práci dle svých potřeb, je motivovanější a udělá toho víc. Proč o tom mluvíme – je spousta zejména mladých lidí, kteří o “městskou” práci stojí, ale ve městech žít nechtějí. Vesnice nabízejí větší klid, skutečný komunitní život a hlavně možnosti pro rapidně rostoucí oblibu outdoorových aktivit.

Dodneška platilo, že kdo chce dobrou práci, musí se přestěhovat do města. Tento svět skončil. Už i z malé obce mohou kvalitně a dobře pracovat pro velikou firmu.. Podmínkou ale samozřejmě je, že mi obec přinese dostatečný komfort. Vysokorychlostní sítě internetu jsou podmínkou, ale stále ještě nikoliv standardem českých obcí (doporučujeme poslechnout si naše podcasty na toto téma s Michalem Manhartem a Jakubem Rejzkem). Mladí lidé také chtějí po svých zastupitelích environmentálně odpovědné chování. Například chtějí mít kde dobíjet elektromobil. Chtějí, aby lampa veřejného osvětlení neprodukovala víc světelného smogu, než musí. Aby jim nesvítila do ložnice. Mladý perspektivní člověk se málokdy odstěhuje do úplného “zapadákova”. Dnešní vesnice ale potřebný komfort nabídnout mohou. Spousta z nich to dělá a další jsou na správné cestě.

A to, že předběhnou města, není legrace. Schvalovací procesy a řízení na velkých městech se táhnou roky. Více různých stran má potřebu se vyjádřit, projekty se vrací. Výměna starého, neefektivního a neekologického osvětlení může ve městech trvat roky. Na malé obci záležitostí dvou tří měsíců. Počet svítidel v tom hraje jen minimální roli. Na malé obci také probíhá mnohem rychlejší a efektivnější komunikace s občany. Díky osobnímu kontaktu se hůře šíří polopravdy nebo někdy i záměrně lživé informace (a téma energetiky jich je stále plné). Sousedé si to prostě a jednoduše mohou vyříkat. To se na městech neděje. Takže my se opravdu nebudeme divit, když v roce 2030 budou vesnice brázdit elektromobilní užitková vozidla, na které v noci bude svítit efektivní LED osvětlení. To bude napájené elektřinou, kterou si obec sama vyrobila – a která se mimo jiné použije i na dobití toho vozidla. Ve stejné době budou po městech stále ještě jezdit smradlavé multikáry a svítit se v noci bude ze sodíkových výbojek. Vše poháněno z fosilních paliv. To je samozřejmě záměrně přitažené za vlasy, ale my skutečně věříme tomu, že obce v oblasti energetiky, čisté mobility či oběhového hospodářství mohou v zavádění inovací postupovat rychleji a efektivněji, než města.

Co je podle vás chytrá obec – jak těchto pojmů docílit v praxi?

Chytrá obec je taková, která svým občanům poskytuje maximální množství komfortu za maximálně efektivního využití financí a minimální zátěže do prostředí. Problém většiny “metodologií smart village” je ten, že začnou jmenovat smart prvky, které by si vesnice měly pořídit – elektronickou úřední vývěskou počínaje, fotovoltaickou elektrárnou konče.

My ale nevěříme tomu, že existuje nějaký jednotný návod. Smart village / chytrá obec je taková, která má svůj vlastní, osobitý strategický plán, obsahující mimo jiné technologické inovace, a toho se drží. Neřeší věci podle aktuální potřeby (až se něco rozbije), ale podle toho, jakou tvář chce mít před svými občany či návštěvníky. Podporujeme obce v tom, aby si tuto tvář samy hledaly a mimochodem i se strategickým plánováním umíme pomoci.

Některá obec chce být hi-tech centrem vědeckého výzkumu, jako třeba Dolní Břežany. Chtějí, aby se u nich točil byznys, stěhovali se sem lidé. Proto se jim vyplatí třeba automatická čidla pro sledování a regulování dopravy. Proč ne. Valašské Klobouky se zase rozhodly být environmentální oázou s hojným výskytem původních druhů dřevin. Čidla pro regulaci dopravy tady nedávají smysl. Autentičnost, vlastní selský rozum, zodpovědnost k přírodě a odvaha. To jsou hesla, která razíme směrem k obcím ČR, to jsou vlastnosti, které dělají obce chytrými.

Co je podle Vás základem, aby byly chytré technologie v praxi opravdu využívané?

Základ je to, aby byly implementovány podle aktuální potřeby obce za souhlasného stanoviska všech zúčastněných stran. Vracíme se k tomu, že na obcích není problém se domluvit, jak tomu bývá u velkých měst. Do rozhodování o potřebnosti té které technologie by měli být zapojeni občané, místní podnikatelé, odborníci i politici. Neměl by to vymyslet “někdo chytrý” u stolu a už vůbec by to neměla obec implementovat proto, že se to dočetla v nějaké příručce a přišlo jí to zajímavé. Dříve, než něco udělám, musím vědět, že o to občané stojí, případně je musím nadchnout pro to, aby o to stáli. A jak už jsme také říkali, nově implementované záležitosti musí mít jednoznačný vztah k realitě a směřování konkrétní obce. Nesmí být tahané ze šuplíku.

Třeba zmíněné Dolní Břežany – využívají aplikaci, kde v místech dnešního lesa na katastru obce kdysi bylo významné keltské oppidum. “Skrz mobil” sledujete okolí a na displeji se vám ukazuje, jak dané místo vypadalo v době, kdy jej obývali pohanští Kelti. Krásná věc, která ale dává smysl až v kontextu. Dolnobřežanští jsou hrdí na svojí historii. Také mají velmi inovativní přístup ke vzdělávání mládeže na místní škole. Pyšní se vědeckým centrem světové úrovně. A chtějí přilákat turisty. To je několik faktorů, které se musely dát dohromady, než tato aplikace vznikla. Byla diskutována na společných schůzích místních politiků, odborníků a občanů. Nespadla z nebe. Proto je úspěšná. Mluvíme o ní zaměrně, protože je jasné, že takováhle aplikace se nehodí všude. Je prostě vhodná pro konkrétní místo a perfektně zapadá do jeho kontextu. Chytrá obec je prostě taková, která ví, co potřebuje. Která se rozvíjí plánovitě, organicky a za obecného konsensu. Chytré technologie jsou v ní vlastně jen třešničkou na dortu.

(fuk)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.