Odpadová legislativa: Slovenské řešení je pro obce výrazně lepší

Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, poskytl Moravskému hospodářství rozhovor, kde podrobně analyzuje dopady připravované legislativy.

Vláda schválila postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030. Souhlasíte s tím?

S tímto může být spokojen jen málokdo. Takové nastavení totiž nemá potenciál naplnit závazné evropské recyklační cíle. A to je vážný problém. Navrhovaná výše poplatku dokáže přesunout odpady ze skládek do nových spaloven na směsný odpad. Před tím však EU varovala. Zadání nových evropských směrnic je jiné. Zavázali jsme se, že do roku 2035 přesuneme 65% všech komunálních odpadů do finální recyklace. S tímto bohužel nepomůže skládkovací poplatek. Své o tom ví i západoevropské státy, které sice vykazovaly recyklaci, ale tyto odpady končily spíše v jihovýchodní Asii. Evropa však už pracuje na nápravě a chce odpady skutečně vracet do oběhu jako suroviny. V ČR je klíčovým problémem fakt, že v navrhovaných zákonech chybí konkrétní nástroje, které zajistí přesun odpadů v potřebné míře do recyklace.

Jaké tři kroky by podle vás pomohly v Česku nejvíce zlepšit situaci v nakládání s odpady?

Máme shodu s dalšími oborovými svazy a také s ekologickými organizacemi, že je třeba vypustit nebo upravit zákonem navrhovaný parametr výhřevnosti, který evropská legislativa ani nezná a který směřuje odpady do spaloven namísto recyklace. Zcela nezbytné je dále doplnit do legislativy nástroje na podporu recyklace. V odborné skupině RecHelp jsme definovali 11 konkrétních nástrojů. Třetí podstatná věc je revize navrhovaného zpoplatnění a třídící slevy. Jde o komunální odpady, skoro celé zdražení tedy ponesou obce a města, a proto je nutné prosadit řešení, které má potenciál splnit cíle EU a přitom nadbytečnými náklady nezatěžuje původce odpadů. Takové řešení nalezli na Slovensku, které za jeho formu třídící slevy a poplatek dokonce pochválila Evropská komise. Slovensko analyzovalo, že pro odklon odpadů ze skládek stačí poplatek 1200 Kč, současně jejich třídící sleva pozitivně motivuje obce v rozvoji třídění. Naopak český návrh je pro obce nevýhodný. Poplatek kvůli podpoře spaloven šplhá až na 1850 Kč a co se týká třídící slevy, řada obcí na slevu nedosáhne ani při vysoké snaze o třídění, a to již v roce 2022, kdy obce musí podle návrhu vytřídit plných 60 % komunálních odpadů.

Jak si Česko stojí v nakládání s odpadem ve srovnání s ostatními zeměmi EU?

Poměrně dobře. Co se týká prioritního parametru „nízké produkce komunálních odpadů“, jsme dle srovnání Eurostatu na 3. místě. V recyklaci je průměr EU 45 %, jako ČR dosahujeme míry 38 %. Dostat se však musíme až na 65 %. Co se týká skládkování, jsme v lepší polovině států. Průměrně se v EU dle Eurostatu skládkuje 122 kg/osobu a rok, v ČR je to 166 kg. Rozdíl jsou tedy dvě popelnice. Důležité také je, že míra skládkování od roku 2009 v ČR stále klesá. Ke splnění cíle EU je třeba navýšit skládkovací poplatek, ale víme, že reálná funkční výše k odklonu odpadů se pohybuje tam, kde ji nově schválilo Slovensko, tedy kolem 1200 Kč. Vyšší částky jsou pouze zbytečným zdražením systému pro obce, to je třeba si uvědomit.

Zákon naopak chválí Milan Chromík, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Přečtěte si rozhovor i s ním

Autor: Ladislav Koubek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *