Revoluce v teplárenství. Blíží se konec uhlí?

Ceny emisních povolenek překonávají rekordy. Od zavedení systému povolenek v roce 2005 ještě nikdy nebyly dražší a cena se nyní pohybuje okolo 50 eur. Důvodem je očekávání radiálního navýšení cíle redukce emisí do roku 2030. K růstu ceny přispěla i dlouhá topná sezona a pohyb cen fosilních paliv, které se vzpamatovávají z pandemického útlumu. To vše dramaticky zvyšuje tlak na české teplárenství. Všem už je jasná jedna zpráva: uhlí odzvonilo a teplárny musí přejít na jiná paliva.

Řada tepláren již konec spalování uhlí připravuje nebo realizuje. Například v Pardubicích koncem loňského roku dokončili ekologizaci Teplárny Zelená louka. Cílem projektu je prodloužení životnosti teplárny, která zajišťuje energie pro průmyslový areál SemtinZone, minimálně o dalších 25 let, a to při výrazném snížení dopadu na životní prostředí. V teplárně tak naradili zastaralá zařízení novými s nejmodernější dostupnou technologií pro ekologický provoz. Realizované rekonstrukce a modernizace vedly k rozšíření palivové základny o ekologičtější paliva – zemní plyn a biomasu. Výstavbou celkem tří nových kotlů došlo v porovnání se stavem v roce 2015 ke snížení emisí oxidu siřičitého o 80 % a oxidů dusíku o 70 % ze závodové energetiky Synthesie a schopnosti dodržovat přísné emisní limity, které pro tento zdroj budou platit od poloviny letošního roku.

Společnost C-Energy Planá, připravila projekt „Konec uhlí v Plané“. Cílem projektu je zcela ukončit výrobu tepla a energií z uhlí v energetických zdrojích C-Energy v Táboře a Plané nad Lužnicí. Stávající uhelné kotle nahradí stoprocentní spalování biomasy. Současně dojde k modernizaci turbogenerátoru za účelem snížení minimální kondenzace. Celkové očekávané náklady projektu činí 381 milionů korun. „Významným faktorem, který nám umožní zastavit spalování uhlí v aglomeraci Táborska, je možnost požádat o dotaci z Modernizačního fondu. Tou bychom chtěli pokrýt náklady ve výši 180 milionů korun z celkové výše investice,“ uvedl Libor Doležal, generální ředitel C-Energy Planá. Realizace projektu proběhne letos a v příštím roce. Již v roce 2023 tak na Táborsku předpokládají stoprocentní využití biomasy a úplný odklon od uhlí. „Hlavním cílem projektu palivové konverze je snížení produkce CO2. Zatímco uhelné kotle mají jeden z nejvyšších emisních faktorů, biomasa má nulový emisní faktor a jejím použitím tedy nevznikají náklady na nákup emisních povolenek,“ dodal Doležal.

A úspora za povolenky bude znát. Podle údajů Energetického regulačního úřadu se i přes pandemii koronaviru loni průměrná cena povolenky na emise skleníkových plynů vyšplhala na 654 Kč. Od roku 2017 tak vzrostla čtyřiapůlkrát. Celkové náklady tepláren na nákup povolenek v loňském roce přesáhly podle odhadu Teplárenského sdružení ČR 6 miliard Kč a letos by to vzhledem k dalšímu růstu ceny mohlo být až 10 miliard.

Teplárny v České republice zásobují teplem přibližně dvě pětiny obyvatel, významnou část terciální sféry i řadu průmyslových podniků. Vzhledem k vysoké míře závislosti na centrálním vytápění pak riziko výrazného zdražení tepla ovlivní hospodaření českých domácností. Investice se budou muset z něčeho zaplatit a bez podpory státu to nepůjde. „Nákup povolenek je obrovská finanční zátěž, která podvazuje možnosti tepláren investovat do nízkouhlíkových technologií. Stát by měl část prostředků, které vybere z aukcí povolenek, vracet do teplárenství na pořízení nízkouhlíkových technologií a podpořit tak jeho transformaci. Jen tak se může podařit udržet ceny tepla dlouhodobě na přijatelné úrovni,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Stihnou poslanci novelu zákona? Budou to nervy.

V poslanecké sněmovně je ve druhém čtení novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která je pro nastartování transformace teplárenství naprosto klíčová. „Bez ní bude řada projektů odložena a některé teplárny se dostanou do existenčních potíží. Pokud nezačne její projednávání na této schůzi Poslanecké sněmovny, nemusí se už podařit legislativní proces do voleb dokončit. Proto apelujeme na poslance, aby její projednání dále neodkládali,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Jaké změny novela zákona reálně přináší? „Zásadní je, že novela znovuobnovuje podporu pro obnovitelné zdroje energie, a také to, že se zpřehlední a zaktualizují schémata podpory tak, aby odpovídala současnému a budoucímu stavu energetiky. Bez této novely bychom mj. nebyli schopni plnit evropské cíle,“ uvádí Michal Kebort z Energetického regulačního úřadu. Podle něj zákon napříč různými druhy podporovaných zdrojů jasněji ukotvuje kalkulaci výše podpory a stanoví, jak má být meziročně měněna. To by znamenalo posílení důvěry veřejnosti a investorů v předvídatelnost kroků státu. „V pozitivní dopad věříme i u některých nových nástrojů, např. aukcí, které by měly alokovat veřejné prostředky směrem k nejefektivnějším zdrojům a jejich provozovatelům. Vítaným prvkem je také určitý brzdný mechanismus, který zákon obsahuje. Zcela zásadní je, že bude jasně zapracována doba podpory pro veškerá stávající schémata. Každý ze zdrojů tak bude mít včas informaci o tom, kdy mu jeho podpora končí,“ dodává Kebort.

Novela zákona obsahuje komplexní systém provozní podpory. Ten přispěje k plnění závazků České republiky v oblasti využití obnovitelných zdrojů. Zároveň napomůže transformaci teplárenství díky podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. V případě nepřijetí novely zákona hrozí diskontinuita, kdy žádné nové zdroje na podporu nedosáhnou. Pokud poslanci zákon nepřijmou, bude to znamenat daleko závažnější stop-stav pro POZE, než k jakému došlo na přelomu let 2013 a 2014. Zastavena by byla provozní podpora pro veškeré nové instalace.

Prakticky jedinou otevřenou otázkou, která projednání novely zákona o podporovaných zdrojích blokuje, stanovení výše vnitřního výnosového procenta zejména v případě fotovoltaických elektráren vybudovaných v letech 2009 a 2010. Teplárenské sdružení ČR proto vyzvalo poslanecké kluby a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka k zodpovědnému přístupu, který umožní přednostní projednání zákona o podporovaných zdrojích energie ve 2. čtení.

„Rozumíme závažnosti nastavení výše vnitřního výnosového procenta při kontrole nadměrné podpory. Nicméně neustálé předkládání nových inovativních návrhů v nás budí spíše dojem snahy o zablokování přijetí novely zákona jako takové. Čtyři miliony lidí připojených na soustavy zásobování teplem se nesmí stát rukojmími nezvládnutého boomu fotovoltaiky v letech 2009 a 2010,“ uvedl Tomáš Drápela.

Autor: Ladislav Koubek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *