Stavební zákon na poslední chvíli?

Stavět v Česku je horší než v Africe. Podle žebříčku Doing business, který sestavuje Světová banka, se Česko ve stavebním řízení umístilo na 157. místě. Dopadli jsme hůř než Tanzanie, Kamerun, Kongo či Zimbabwe. I proto ministerstvo pro místní rozvoj tlačí na schválení nového stavebního zákona v tomto volebním období.

Parlamentní projednávání zákona, který již prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně, by mělo být dokončeno v květnu. Nicméně do konce března v druhém čtení přibylo přes padesát pozměňovacích návrhů. Obce a města se bouří a je krajně nejisté, zda záměr ministerstva dojde svého naplnění. V dnešním modelu přenesené působnosti vykonávají stavební úřady svoji činnost za úplatu, a musejí tak dle zákona činit nezávisle na vůli politiků. Ale to se často neděje. Proto dnes soudy často judikují systémovou podjatost. Závažný problém systémové podjatosti se nedávno řešil třeba u Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset rozhodovat Jihočeský kraj.

Povolení dálnice trvá i víc než třináct let

„Námitky systémové podjatosti, které celé řízení zdrží o měsíce, jsou časté nejen u velkých infrastrukturních staveb, ale důvěrně ji znají třeba i stavitelé běžných bytových domů. Systémová podjatost je neoddiskutovatelný problém a často slouží ze strany odpůrců staveb jako nástroj k obstrukcím.  Občanovi je přece úplně jedno, jestli vede stavební řízení úředník placený státem, nebo úředník placený obcí. Jemu jde hlavně o to, aby si stavební povolení vyřídil rychle, nezávisle a předvídatelně. A kromě toho malí i velcí stavebníci potvrzují, že současné uspořádání prostě nefunguje. Kdyby ano, nedostávala bych denně zoufalé dopisy od těch, kteří stavební povolení pro rodinný domek vyřizují roky, povolit bytový dům v Praze by netrvalo v průměru déle než pět let a povolit dálnici více než 13 let,“ sdělila ministryně Klára Dostálová.

Ministryně Dostálová nechce čekat do dalšího volebního období. Co nejrychlejší přijetí nového stavebního zákona je podle ní pro budoucnost země klíčové. „Zahazovat tolik odvedené práce je nesmysl. U takto složité normy nebudou nikdy všichni spokojeni. Jakákoliv výzva k neschválení nebo pozastavení projednávání nového stavebního zákona je krajně nezodpovědná. To je prostě nebezpečné politikaření. Všichni se přece shodli na tom, že je potřeba zákon změnit a včera bylo pozdě. Pokud neschválíme stavební zákon v tomto volebním období, budeme se brodit byrokratickým marasmem minimálně dalších pět let,“ dodává Dostálová.

Základem pro další projednávání nového stavebního zákona se stal komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru. Ten počítá s modelem tzv. čistě státní stavební správy, tedy převodem všech stavebních úřadů pod stát. To by mělo podle předkladatelů návrhu zamezit systémové podjatosti, jejíž podstata je v tom, že úředník placený obcí nebude nikde dostatečně nezávislý na politickém vedení. A to komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru mění.

Svaz měst a obcí kategoricky proti  

Předsednictvo Svazu měst a obcí ČR na svém zasedání shodlo na názoru projednávání zákona odložit. „Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a pokračuje, „takový zákon je nutno projednávat ve standardním legislativním procesu a najít shodu nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi dalšími aktéry od stavebníků až po územně samostatné celky.“

Čtyři artikuly jako kompromisní návrh velkých měst

Návrh Ministerstva pro místní rozvoj podle zástupců velkých českých měst nepřináší zlepšení v územním plánování. Bez řešení této klíčové části zákona však nemůže dojít k tolik požadovanému zrychlení povolování. „Bohužel zákon, který nyní sněmovna projednává ve druhém čtení na základě vládního návrhu, kvalitní není. Vláda chce proti vůli měst a obcí převést územní a stavební řízení pod stát, což omezí právo obcí na samosprávu. Obávám se, že zejména u územního plánování a pořizování územního plánu vláda nedomýšlí, jaké negativní důsledky to bude mít. Proto Praha společně s dalšími velkými městy – Brnem, Ostravou, Plzní a Libercem – zformulovala takzvané Čtyři městské artikuly a připravila pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu. Jestliže jsme se s novým stavebním zákonem dostali do této situace, pak jsem přesvědčená, že jediným rozumným řešením je nechat reformu stavebního práva novému Parlamentu a nové vládě, kteří, věřím, budou odpovědnější,“ dodává pražská radní Hana Kordová Marvanová.

„Dosud se debata o novém stavebním zákonu soustředila především na rychlost povolování. To je ale až B. My musíme nejdříve vyřešit A. Beze změny územního plánování se totiž povolování staveb nezrychlí,“ varuje náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. „Více než rok vedeme s Ministerstvem pro místní rozvoj o tomto problému diskuzi, nicméně návrh zákona naše potřeby stále nereflektuje a situace začíná být opravdu vážná. Proto jsme spolu s ostatními českými městy zformulovali čtyři jednoduché požadavky. Díky nim může nový stavební zákon přinést nejen slibované zrychlení, ale také zkvalitnění výstavby. A protože jde o prostředí, ve kterém my všichni žijeme, mělo by nás to zajímat všechny,“ doplňuje Hlaváček.

Zpravodaj stavebního zákona ve Sněmovně, poslanec Martin Kolovratník (ANO), nabídku velkých měst ocenil. „Takzvané Čtyři artikuly měst a obcí ještě v tuto chvíli v návrhu nejsou, my to však dopracováváme,“ uvedl jménem poslanců ANO, KSČM a SPD.

Jak projednávání zákona dopadne, je ve hvězdách. Na stránkách Moravského hospodářství vás budeme o jeho stavu informovat.

„Čtyři městské artikuly“: S jakým návrhem přichází česká města?

1/ Právo územního plánování v samostatné působnosti
Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohly rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona však nemají na proces pořizování žádný vliv.
2/ Městské stavební předpisy pro statutární města
Praha potřebuje zachovat své platné stavební předpisy už jen z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty v přípravě staveb. Další česká města, která projevila o vlastní stavební předpisy zájem, by tuto možnost měla dostat také. Každé české město je totiž něčím jedinečné. Stejně jako je odlišný režim správy NP Krkonoše a NP Podyjí, měl by být odlišný přístup k rozvoji specifických hodnot Plzně nebo Ostravy.
3/ Dokončení pořizovaných územních plánů
Praha, Brno nebo například Liberec pracují na svých nových územních plánech již několik let. Česká města musí mít možnost tyto práce dokončit a nezahazovat několikaletou a velmi kvalitní práci kvůli zákonem vynucenému přepracování. Návrh zákona se chová problematicky i k platným územním plánům. Ty mají být přepracovány při jejich první změně, což s sebou přináší extrémní finanční náklady i nereálné nároky na úředníky.
4/ Obec s postavením dotčeného orgánu
Města a obce musí být součástí procesu povolování staveb od počátku. Podle návrhu zákona má o projektu rozhodnout státní správa, která až následně předá projekt obci k případným připomínkám.

Autor: Ladislav Koubek