Ušetřit za energie znamená chránit životní prostředí
Probíhající pandemie negativně ovlivňuje rozpočty obcí a navíc ani nelze s jistotou plánovat nápravná opatření, protože situace kolem financí se neustále proměňuje. O to důležitější je soustředit se na ty položky, u kterých je jasno. Například na výdaje za energie, které navíc v rozpočtech tvoří významnou položku (energie a voda obvykle spolknou 8-12 % provozních výdajů měst a obcí). Snížení těchto nákladů je nejen finančním přínosem, ale jde také o nesporný globální ekologický benefit a ochranu životního prostředí.
Snižování výdajů za energie by ale nemělo jít cestou nahodilých opatření, důležitý je koncepční a plánovaný přístup. Jen tak bude přínos opravdu významný a dlouhodobý. Řešením je takzvaný energetický management. Zjednodušeně řečeno jde o soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie. Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z měření a vyhodnocování spotřeby, stanovení potenciálu úspor, realizací opatření a vyhodnocování jejich účinnosti. Energetický management ovlivňuje i aktualizaci energetických koncepcí či energetických plánů měst. Agendu zvládne vést specializovaný software, který ukládá data o vybraných budovách a zařízeních, vytváří pravidelné záznamy a vyhodnocuje data v přehledných tabulkách a grafech. Je to neocenitelný pomocník všech energetických manažerů, díky kterému je možné dosahovat ekonomicky zajímavých výsledků.
Zmiňovaný software ale sám o sobě nic neřeší, důležitá je modernizace infrastruktury, která úspory energie ovlivňuje. Jaké kroky by v tomto ohledu měly obce udělat, vysvětluje Jaroslav Klusák, předseda Sdružení energetických manažerů měst a obcí: „Projekty úspor energie a využití obnovitelných zdrojů podstatně snižují provozní náročnost měst a obcí. Pokud v rámci zdařilé nízkoenergetické, pasivní, či energeticky aktivní renovace budov město uspoří 50-90 % výdajů na energii, je to významná položka. Aby této úspory obce dosáhly, doporučuji jim se obracet na provozní úspory, kterými výdaje za energie bezpochyby jsou a v ČR je dostatek finančních zdrojů – OPŽP, Modernizační fond, atd. Zásadním doporučením je také precizní projektová příprava a realizace renovací, které mají co do činění s 21. stoletím. Bohužel je častou praxí setrvávat v projektové přípravě a renovacích majetku v zaběhnutých řešeních, tj. tak, jak se to vždy dělalo a fungovalo to. Tento přístup by obce měly opustit, pokud chtějí maximálně spořit energii. Důležité je také preferovat komplexní úpravy před dílčími, využívat místní obnovitelné zdroje a dešťovou vodu. U budov je třeba zabraňovat jejich přehřívání a vytvořit v nich kvalitní vnitřní prostředí s optimálním tepelným komfortem.“
Obecná doporučení lze těžko aplikovat stejně ve městě s 50 budovami jako např. v Praze, která má téměř 7 tisíc budov. Nicméně není pravidlem, že menší města provádějí energetický management kvalitněji. Spíše než na velikosti města záleží na koordinaci všech nezbytných procesů od sběru energetických dat, jejich vyhodnocování, využití pro vytipování projektů, jejich přípravu a realizaci. Pokud toto funguje a město spolupracuje s odborníky, samo má motivaci připravovat udržitelné dlouhodobé projekty a v rámci hodnocení projektů se nedívá pouze na investice, ale na celkové náklady včetně dlouhodobého provozu, je výrazná šance, že je schopno připravit úspěšné a udržitelné projekty a dlouhodobě snižovat svoji energetickou náročnost.
Protože přínos energetických úspor je významný i z hlediska ochrany životního prostředí, dotýká se tato problematika úzce Ministerstva životního prostředí. Ministr Richard Brabec nám k tomu řekl: „Naši dlouholetou podporu úsporných opatření mají města a obce především v podobě dotační podpory nákladných rekonstrukcí budov sloužících veřejnosti. Snižují tím náklady na energie a spoří obecní rozpočty, ale přínosy starostové oceňují právě i z důvodu ochrany životního prostředí. Tyto investice přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, prachu a popílku do ovzduší a zvyšují podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů. Do dnešní doby jsme v tomto programu podpořili z evropských dotací celkem 3 239 žádostí za celkem 15 miliard korun.“
Od Ministerstva životního prostředí mohou obce získat dotace na zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě tepla nebo elektřiny, na efektivnější využívání odpadního tepla nebo na snížení energetické náročnosti veřejných budov. Oproti minulosti byl loni dotační program vylepšen a u vybraných opatření se změnilo omezení způsobilých investičních výdajů. Maximální způsobilé výdaje se v případě zateplení fasády budovy zvýšily o 15 %. Například u výplní otvorů je nové maximum 8 050 korun na metr čtvereční, dříve to bylo 7 000 korun na metr. Zavedena byla bonifikace pro projekty, které energeticky úsporné renovace zrealizují metodou zaručeného snížení energie, tzv. EPC metodou, nebo ti žadatelé, kteří zadají veřejnou zakázku podle metodiky Design&Build s garancí provozních parametrů. Bonus dostanou také žadatelé, kteří v budově instalují obnovitelné zdroje energie, jež pokryjí alespoň 40 % celkové spotřeby energie.
Zájem o udržitelnou energetiku se na úrovni měst a obcí zvyšuje
Výměna zdrojů tepla a instalace obnovitelných zdrojů energie je vedle zateplení další velkou skupinou opatření, které mohou obce spolufinancovat dotací. Pokud se v budově topí a ohřívá voda fosilními palivy nebo elektřinou, při výměně kotle za zdroj využívající biomasu, tepelné čerpadlo, případně instalaci solárně-termických kolektorů a fotovoltaického systému, lze získat až 60% dotaci. Při přechodu na plynový kondenzační kotel žadatelé uspoří díky dotaci až 40 % celkových výdajů na projekt. Zvýšila se také dotace ze 40 na 60 % na pořízení čistého zdroje na vytápění nebo ohřev vody. Školy, školky, nemocnice nebo třeba domovy pro seniory tak díky výměně zdroje budou příkladem ohleduplného přístupu k životnímu prostředí a ochraně klimatu. Kromě toho ročně ušetří desetitisíce až statisíce na provozních nákladech na energie.
Autor: Alena Georgiadisová
