V roce 2020 vytřídil v průměru každý obyvatel Česka 66,8 kg odpadů

Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru téměř 67 kilogramů papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů. Navzdory pandemii, která zejména zpočátku komplikovala třídění odpadu, se množství vytříděného odpadu zvýšilo meziročně zhruba o 20 tisíc tun. Meziročně došlo tedy během loňského pandemického roku k téměř 3% nárůstu. Vyplývá to ze statistik obalové společnosti EKO-KOM. 

Skoro 3/4 obyvatel ČR odpady třídí

Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina třídičů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí. Pozitivní skutečností je, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském velmi složitém roce provázeném pandemií COVID.

Oproti minulým rokům se však loni zejména právě vlivem protiepidemických opatření poměrně významně změnila skladba tříděných odpadů. „Lidé trávili více času doma – z domova pracovali, děti měly domácí výuku, v domácnostech se více vařilo, případně si lidé donášeli či objednávali jídla z restaurací, projevil se i rozmach e-shopů. Z hlediska hmotnosti se vytřídilo nejvíc papíru – přes 228,6 tisíce tun. Meziroční růst ale nebyl tak výrazný jako v minulých letech, a to kvůli uzavřeným sběrným dvorům a výkupnám surovin. Tentýž problém nastal i u kovů, u nichž se také stále velká část sbírá právě prostřednictvím výkupen. Kovů se vytřídilo přes 145 tisíc tun. Dále lidé do barevných kontejnerů odložili více než 173 tisíc tun plastů, přes 161 tisíc tun skla a bezmála 4,5 tisíce tun nápojových kartonů. Z celkového množství odpadů vytříděných v obecních systémech tvořily více než 56 % vytříděné obalové odpady,“ uvádí Alexandra Kocková ze Svazu města a obcí ČR.

Nejlépe třídili na Vysočině

Srovnáme-li množství tříděných odpadů v jednotlivých krajích ČR, pak na tom byl loni nejlépe Kraj Vysočina. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 80,3 kilogramu papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Jen těsně za tímto lídrem skončil Olomoucký kraj (78,6 kg/obyv.) a Královehradecký kraj (77,7 kg/obyv.). Tato trojice tak s přehledem, o více než 10 kilogramů, překonala celkový průměr ČR, který loni činil 66,8 kilogramu.

Od roku 2021 platí nový měřící bod recyklace

Rok 2020 byl posledním rokem, kdy byla evidence recyklace obalových odpadů hodnocena na úrovni vstupu odpadu do některého z recyklačních procesů úpravy a zpracování odpadu (procesy ve statistické evidenci označované R2-R12).

„Od letošního roku je na základě implementace nových směrnic EU posunut hodnotící bod recyklace do tzv. koncové recyklace, místem výpočtu bude místo, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, ve které je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky. Prakticky se bude vykazovat buď vstup do koncové recyklace, či výstup z procesu úpravy odpadu na kvalitu požadovanou koncovými odběrateli. Kromě toho až do této změny pravidel, byla v EU dle platné definice recyklace odpadů i výroba certifikovaných paliv pro cementárny považována za formu materiálového využití odpadů. To se také díky nové odpadové směrnici změnilo a počínaje rokem 2021 je tato forma využití považována za využití energetické, nikoli materiálové,“ vysvětluje společnost EKO-KOM ve své zprávě.

Kdybychom tedy na loňské výsledky uplatnili pravidla statistiky recyklace, která platí od letošního roku, vyšlo by nám, že bylo recyklováno asi 87 % papírových, 83 % skleněných a 61 % kovových obalů, ale již jen 40 % plastových obalů. „Jak je vidět, změna způsobu evidence recyklace obalových odpadů se výrazněji projevuje zejména u komodity plast, u papíru a skla se bude jednat o pokles jen o jednotky procent díky započítání ztrát v procesu úpravy a recyklace. Tyto statistické změny vykazované recyklace způsobené použitím nových definic můžeme očekávat v celé Evropě. EU dává členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům. Například cíl recyklace změnami nejvíce dotčených plastů stanovuje nejméně 50 %, ale až pro rok 2025,“ uvádí EKO-KOM.

(fuk)