Ve většině veřejných budov je nezdravé prostředí, tvrdí studie

Ve třech čtvrtinách veřejných budov v Česku, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy, je nezdravé prostředí. Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru. Uvádí to studie Státního fondu životního prostředí. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zvláště pak otevřené kanceláře.

„Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy,“ uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Studie uvádí, že problém vyplývá ze snahy o co největší tepelnou izolaci budovy, což v konečném důsledku vede k omezení možnosti dostatečného přívodu čerstvého vzduchu. „Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ dodala Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle Mathauserové pak lidem nejvíce vadí uměle vytvořené prostředí, které potlačuje přirozeně se měnící podmínky během dne. „Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí,“ dodala Mathauserová.

K syndromu nezdravých budov dále přispívají nedostatečné množství světla, těkavé organické sloučeniny, plísně, houby nebo roztoči.

(red)