Vědci z Olomouce připravují speciální pocitovou mapu, která pomůže v boji s vysokými teplotami

Unikátní pocitovou teplotní mapu Olomouce připravují odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří díky tomuto výzkumu pomohou městům navrhnout účinná opatření ke snížení teplotního stresu ve městě během horkých letních dnů. Na letním výzkumu se podílejí i obyvatelé a návštěvníci města. S jejich pomocí vědci určí lokality, kde jsou lidé nejčastěji vystavování stresu z nadměrného tepla. Výsledky výzkumu včetně pocitové teplotní mapy budou k dispozici začátkem roku 2021.

„K výzkumu využíváme moderní metodu participativního mapování. Cílem studie je analyzovat prostorové preference obyvatel a návštěvníků města během horkých letních dnů a identifikovat lokality, které považují během těchto dní za nehostinné. Zároveň vyhodnotíme obyvateli preferovaná opatření z hlediska snížení teplotního stresu,“ popsal výzkum Michal Lehnert z katedry geografie PřF UP.

Pocitová teplotní mapa Olomouce navazuje na předchozí výzkum, do kterého se zapojila města Brno, Olomouc, Ostrava a Plzeň. Vědci z katedry geografie PřF UP a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky na základě prostorové analýzy místních klimatických poměrů vytvořili a těmto spolupracujícím městům předali výstupy umožňující identifikaci lokalit ohrožených teplotním stresem. Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že třeba v Olomouci vysoké teploty ve dne panují například v prostoru před hlavním nádražím, na ulici Tovární, tř. Svobody či na náměstích v historickém centru města. V noci naopak v úzkých ulicích historického centra, které se špatně provětrávají a pomalu ochlazují.

„Současné přístupy k hodnocení teplotního stresu kromě námi dříve zkoumané fyzikální úrovně, jako jsou bioklimatické podmínky, kterým je jedinec vystaven, zdůrazňují také roli fyziologických a psychologických faktorů a jejich vzájemnou interakci,“ zdůvodnil Lehnert zapojení obyvatel města do další fáze výzkumu – tvorby pocitové teplotní mapy. Vědci potřebují získat informace zhruba od tisícovky obyvatel a návštěvníků Olomouce. Zatím se do projektu zapojilo více než 200 respondentů.

Výsledky výzkumu poslouží nejen k vědeckým účelům, ale budou také předány olomouckému magistrátu. „Mohou tak přispět k implementaci efektivních adaptačních opatření,“ zdůraznil Michal Lehnert. „Participace veřejnosti na rozvoji veřejných prostranství je pro kvalitu života ve městě velmi důležitá,“ uzavírá Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií, který spoluvyvíjí portál PocitoveMapy.cz, na němž je možné dotazník k pocitové teplotní mapě Olomouce vyplnit.

(red)