AI mění naši společnost v každém ohledu, říká Miroslav Bárta

Umělá inteligence s sebou přináší řadu výzev, a to jak pozitivních tak negativních. „Může třeba významně přispět k rozvoji společnosti, kde většina populace bude mít podobné nebo rovné příležitosti,“ říká v rozhovoru pro Moravské hospodářství Miroslav Bárta, profesor egyptologie na Univerzitě Karlově a současně spoluautor výstavy Umělá inteligence a civilizace. Ta je volným pokračováním triptychu výstav Voda a civilizace, Energie a civilizace a Udržitelnost a civilizace.

Jakým způsobem mění a změní umělá inteligence naši společnost? Jaké výzvy přináší masová implementace AI pro jednotlivce i společnost jako celek?

AI mění naši společnost v každém ohledu. AI se bouřlivě rozvíjí zejména v těch zemích, kde nepanují zbytečné byrokratické předpisy, kde je dostatek volného soukromého kapitálu a kde je intelektuálně inspirativní prostředí.  AI mění zejména ty společnosti, které si dokážou zajistit dostatek levné energie. AI potřebuje obrovské množství energie, která je pro její rozvoj zásadní. Kde se v rámci tohoto kontextu nachází EU, všichni dobře víme.  

Pokud jde o výzvy, tak ty jsou, jak již to bývá pozitivní i negativní. V prvním případě jde o to, že AI může přispět k debilizaci společnosti a jejímu rozkladu, pokud ji necháme dělat, co bude chtít, resp. co budou chtít její vývojáři. AI ale skýtá spoustu pozitiv, například může přispět k vzdělanosti člověka, ať už žije na jakémkoliv místě planety. Může i významně přispět k rozvoji společnosti, kde většina populace bude mít podobné nebo rovné příležitosti.   

Vidíte paralely mezi vývojem umělé inteligence a historickými inovacemi, které zásadně změnily civilizace, jako například vynález kola nebo elektřiny?

Formálně zcela jistě – jde o skokovou změnu reality. Tím ale podobnost končí. AI zasahuje dnes již do způsobu a kvality člověka jako nikdy dříve. V tomto ohledu nám nezbývá než rezignovat na paralely a usilovně analyzovat, co vše nám AI v tom dobrém i špatném přináší.

Co etika a AI – jaké hlavní etické otázky považujete za klíčové v souvislosti s rozvojem umělé inteligence?

To je zásadní otázka a problém, ale vzhledem k tomu, že velcí hráči na tomto poli – xAi, Google DeepMind, OpenAI, Anthropic, Meta AI, Microsoft nebo NVIDIA mají každé své plány a regulaci odmítají, tak v tuto chvíli moc šanci na jakýsi etický kodex nevidím. Nemluvě o Číně. A co je za mě v AI etice zásadní? Zejména deep fake a dezinformace založené na falešných profilech a zprávách. AI by měla mít zakázáno využívat, zneužívat a šířit nebo dokonce sama vyrábět dezinformace, stejně jako využít bez svolení identitu konkrétního jedince. Všechny algoritmy by měly zakazovat toto chování a strategie. 

Jak umělá inteligence ovlivňuje sektor energetiky? Často se píše o velké spotřebě energie ve spojitosti s AI.  

To je samozřejmě velká pravda. Zároveň může AI tento dopad zmírnit svou “schopností” sítě a spotřebu energie řídit v reálném čase a využívat dané množství energie podle aktuální reality a vln spotřeb, které je schopna již dnes poměrně přesně vidět.  

Vidíte naopak v AI i potenciál zcela transformovat, jak spotřebováváme a vyrábíme energii, například v kontextu udržitelnosti a obnovitelných zdrojů?

AI může být vynikajícím spojencem při hledání a získávání nových, lepších a udržitelnějších zdrojů energie, které si dnes třeba ani ještě neumíme představit. Vlastně si myslím, že spojení energetiky a AI bude zakrátko podobně dominantním odvětvím, jakým donedávna byla vlivová sféra producentů léčiv. A I v oblasti vývoje léků hraje AI již dnes obrovskou roli. V medicíně a energetice bude zakrátko hrát AI takovou roli, že půjde o to, zda se staneme v přeneseném slova smyslu otroky nebo svobodnými. A půjde možná o ještě ničivější války, než ty, které vidíme dnes.      

Jaké kroky bychom měli podniknout, abychom zajistili, že AI bude přínosem pro lidstvo a ne hrozbou?

Mnoho toho podniknout nemůžeme, zejména vzhledem k tomu, že za jejím rozvojem stojí v naprosté většině soukromé společnosti, a to zejména v USA a Číně. A každá má trochu jiné pohnutky. Můžeme zkoušet zamezit dezinformacím ze strany AI tím, že to bude mít zakázané. Nebo tím, že bude trestné, aby využívala identitu a podobu jakékoliv lidské bytosti bez explicitního svolení toho, koho se to týká. 

Co Vás osobně nejvíce fascinuje na umělé inteligenci?

Úplně všechno. A zejména to, jakou rychlostí se zdokonaluje a že není možné pochopit, jak myslí. Alespoň zatím. A nejvíc mě přitahuje možnost AI udělat náš svět lepší. Pokud se tedy budeme opravdu všichni snažit.

Miroslav Bárta je profesorem egyptologie na Univerzitě Karlově, člen Americké Akademie Umění a Věd a zabývá se srovnávacím studiem civilizací. V roce 2021 vydal teorii sedmi zákonů vývoje civilizací. Jeho objevy zásadně ovlivnily stav našeho bádání o staroegyptské a civilizacích obecně.

(fuk)