Anketa: Doprava v krajích a nejvýznamnější dopravní stavby

U příležitosti výročí 15 let pořádání odborných setkání na téma dopravy jsme se obrátili na vedení měst i krajů s otázkou:

• Jaké projekty z hlediska dopravy – silniční/železniční/MHD považujete v posledních 15 letech za nejvýznamnější ve vašem kraji (resp. městě)? Jaké projekty jsou nyní prioritou?

Radek Doležel, náměstek hejtmana odpovědný za dopravu, Zlínský kraj

Významným úspěchem je, že od roku 2008 se ve Zlínském kraji podařilo postavit celkem 67 kilometrů dálnic, do té doby nebyl v kraji ani kilometr. Ve veřejné dopravě bylo velkým krokem vpřed zavedení zónového tarifu v roce 2022, díky čemuž lze na jednu jízdenku cestovat různými dopravními prostředky. Mezi priority Zlínského kraje nyní patří výstavba dopravního napojení Zlína na dálnici D49, elektrifikace železniční trati Otrokovice-Zlín-Vizovice a další rozvoj přeshraniční dopravy se Slovenskem.

Martina Žídková, tisková mluvčí, Jihomoravský kraj

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) se stará o více než 4 300 kilometrů silnic I., II. a III. třídy, pod její křídla také spadá neuvěřitelných 1143 mostů. Není to ale jen údržba komunikací, organizace také pečuje o zeleň, kde u krajských silnic roste přes 70 tisíc stromů. Z hlediska investic jsou to ročně desítky silničních realizací, ať už jde o silnice II. a III. třídy, mosty nebo zcela nové stavby. Z hlediska let minulých patří k těm zcela zásadním například stavba přemostění v Blansku (321 mil. Kč), obchvat Čebína (cca 572 mil. Kč), rekonstrukce silnice mezi obcemi Hajany a Želešice (cca 58 mil. Kč), most v Brodu nad Dyjí (53 mil. Kč), rekonstrukce silnice od obce Bohdalice po Nesovice (214 mil. Kč), sanace mostu v Jevišovicích (cca 44 mil. Kč), přeložka silnice mimo střed města Rájec – Jestřebí, včetně pěti mostních objektů, protihlukové stěny a dalších úprav (cca 314 mil. Kč) a nebo rekonstrukce vozovky a dvou mostů na ulici Bělohorské v Brně (107, 7mil. Kč).

K významným investičním akcím, které SÚS JMK letos bude realizovat, patří například dokončení rekonstrukce Pitrova mostu v Rajhradě nebo mostu v Tišnově. Během roku bude ukončena rekonstrukce druhého jízdního pruhu Černovické ulice v Brně nebo silnice druhé třídy Zaječí. Kromě toho, že se bude pokračovat na projekci staveb, související s výstavbou nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany, chystáme zadávací řízení pro zahájení několika významných investic, patří k nim například rekonstrukce silnice na trase Mutěnice – Hodonín za 145 milionů korun, most v Dobšicích za 68 milionů korun nebo téměř miliardová zakázka na obchvat Blučiny.

Ladislav Valtr, náměstek hejtmana zodpovědného za dopravu a dopravní obslužnost, Pardubický kraj

Za nejdůležitější silniční stavbu v Pardubickém kraji považujeme D35 realizovanou ŘSD, v případě krajských investic pak její přivaděče. Návazně k D35 byly v loňském roce uvedeny do provozu tři obchvaty: Rokytna, Dašic a Mostek – České Libchavy. V letošním roce pokračujeme obchvatem obce Zminné a pracujeme na přípravě přivaděče u Vysokého Mýta a napojení II/312. Z dalších dopravních staveb jsou to velké mosty na Labi, aktuálně je v realizaci most Pavla Wonky v Pardubicích a před zahájením je most v Řečanech nad Labem. Příkladem důležité dopravní stavby je také hala letiště Pardubice.

Bohuslav Hudec, náměstek hejtmana pro oblast dopravy, Olomoucký kraj

Každá realizovaná dopravní stavba má svůj význam a přínos pro Olomoucký kraj a jeho obyvatele. Z pohledu Olomouckého kraje se v prvé řadě nabízí velké státní stavby, které byly na území kraje realizovány (obchvat Bludova, obchvat Zvole, realizované úseky dálnice D1 na území Olomouckého kraje, elektrifikace žel. trati Olomouc – Uničov – Šternberk a rovněž i další menší stavby ŘSD či SŽ).  Dalším okruhem dopravních staveb jsou stavby realizované přímo Olomouckým krajem, případně Správou silnic Olomouckého kraje. Rovněž v této oblasti byly v uplynulých 15 letech realizovány velké projekty za využití finančních prostředků Evropské unie (rekonstrukce řady páteřních komunikací silnic II. tříd, výstavba několika obchvatu). Ovšem není možné zapomenout ani na několik desítek „drobných“ oprav silnic II. a zejména III. tříd. Oprava takovéto, mnohdy jediné přístupové komunikace do obce, má pro obyvatele obce často větší význam než výstavba dálnice na druhém konci kraje.

Vladimír Novotný, náměstek hejtmana pro oblast dopravy a silničního hospodářství, Kraj Vysočina

Mezi nejvýznamnější investice v oblasti dopravy patří zejména projekty na páteřní síti kraje, které zajišťují komfortní spojení okresních měst s krajským městem. Jde například o obchvaty Nového Veselí, Bohdalova, Jamného nebo Velkého Beranova, které jsou na trase Žďár nad Sázavou – Jihlava. Stavby pomohly snížit tranzitní dopravu v obcích, zlepšily kvalitu života místních obyvatel a zvýšily plynulost a bezpečnost dopravy na této důležité spojnici.

V současné době je hlavní dopravní prioritou Kraje Vysočina vybudování tras pro transport nadrozměrných a těžkých komponent a návozových tras pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Tato strategická dopravní infrastruktura bude klíčová nejen pro logistické zajištění výstavby nového bloku elektrárny, ale také pro dlouhodobé dopravní napojení regionu na velké aglomerace.

Nikola Birklenová, tisková mluvčí, Moravskoslezský kraj

Klíčové projekty v Moravskoslezském kraji posledních 15 let zahrnují dálnice D1 a D48, které propojují region s ostatními částmi republiky a zahraničím. Významná byla i modernizace tahu I/11, která zlepšuje plynulost a bezpečnost dopravy z krajského města na Slovensko. Mezi budoucí priority patří obnova infrastruktury po povodních, dále dokončení modernizace D48 nebo například jižního obchvatu Opavy. Důležité jsou také projekty jako optimalizace a elektrizace železničních tratí a výstavba vysokorychlostní trati, které podpoří ekonomický rozvoj a ekologickou udržitelnost regionu.

A z pohledu měst

Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí, Brno

V posledních letech se daří v Brně realizovat strategické a zásadní dopravní stavby. Za zmínku stojí rozhodně výstavba tří úseků velkého městského okruhu, a to Bauerova, Tomkovo náměstí / Rokytova a Žabovřeská. Jedná se o investice za několik miliard korun, investorem je společně se státem vždy i město Brno. Díky tomu je doprava v těchto lokalitách plynulejší. Součástí posledně jmenovaného úseku je i přeložka tramvajové trati, která nově vede tunelem ve skále, což jen ukazuje na unikátnost tohoto projektu.

Z dalších projektů je zásadní i prodloužení tramvajové trati do bohunického kampusu, kde je trať také vedena tunelem. Ten je nejdelším tramvajovým tunelem v Česku. Co se železnice týče, v současné době staví Správa železnic nová odbavovací stanice na nádraží v Králově Poli. Kromě toho se opravy dotknou i nástupišť.

Gabriela Pokorná, tisková mluvčí, Ostrava

Ostrava koncepčně plánuje svůj rozvoj v souladu se Strategickým plánem města pod značkou „fajnOVA“ (https://fajnova.cz/). Vizí města do roku 2040 je být blíže světu, lidem a přírodě. V rámci Strategického plánu je jedním z cílů města „Propojit město uvnitř i se světem“, což je strategický cíl, který v sobě obsahuje vlajkové projekty týkající se také oblasti dopravy. V aktuálním Strategickém plánu (na období 2024-2030) jsou uvedeny v rámci tohoto cíle následující projekty, které město považuje za klíčové pro následující období: Vysokorychlostní trať – propojení Ostravy, Brna a Katovic; Rekonstrukce a estetizace Hlavního nádraží a jeho okolí (Modernizace železničního uzlu Ostrava; Přednádraží Ostrava-Přívoz, terminál Jirská; prodloužení ulice Skladištní); Rozvoj mezinárodního letiště Leoše Janáčka (vč. Logistického centra Armády ČR a obchodně-podnikatelský areál); Významné dopravní infrastrukturní stavby (Výstavba Severního spoje; Revitalizace Místecké ulice). Toto jsou velké projekty s regionálním až nadnárodním přesahem.

Co se týká dalších projektů týkajících se dopravy, tak ty jsou navrženy v rámci strategického cíle „Kultivovat prostředí pro život všech generací“, jehož částí je i podpora udržitelné dopravy na území města. Ostrava má kvalitní síť městské hromadné dopravy, veřejná doprava a další udržitelné formy dopravy (cyklo a chůze) však stále nejsou u mnoha lidí preferovanou volbou pro pohyb ve městě a změnit to je jeden z cílů města. Konkrétně jsou v této oblasti ve Strategickém plánu uvedeny např. následující projekty: Bikesharing – podpora konceptu sdílených kol; Dobudování páteřních cyklostezek a cyklotras propojujících městské obvody; Výstavba P+R / záchytných parkovišť / parkovacích domů ve městě pro podporu využívání městské hromadné dopravy; Instalace a rozvoj inteligentních dopravních systémů (Zvýšení propustnosti křižovatek, Parkovací systémy, Inteligentní zastávky II, Telematika); Revitalizace náměstí Republiky; Lokalita Vítkovického nádraží a Svět dopravy.

Co se týká projektů již dokončených, tak v minulém Strategickém plánu (2017–2023) je potřeba zmínit úspěšně projekty Cyklopropojení centra s Dolní oblastí Vítkovic (lávka přes řeku Ostravici); Multifunkční parkovací dům u Městské nemocnice Ostrava; Parkoviště v Ostravě Přívoze u tramvajové smyčky Hlučínská; Dokončení výstavby Prodloužené Rudné. Cíleno je a bylo také na kvalitu MHD, konkrétně například na obnovu vozového parku zejména v kontextu jeho modernizace, snížení emisí a zvýšení komfortu pro cestující (nízkopodlažnost, klima, informace).

Ostrava je součástí průzkumu spokojenosti se životem v 83 evropských městech, který nedávno zveřejnila Evropská komise, a podle publikovaných výsledků si vedla velmi dobře i v oblasti dopravy. Ostravané podle průzkumu velmi dobře hodnotí především veřejnou dopravu, mezi hodnocenými městy je Ostrava ve druhé desítce. Dokonce 7. příčku pak zaujímá v rámci toho, jak obyvatelé MHD využívají, tady je dokonce prvním „nehlavním“ městem v tabulce.

(fuk)