Baťův kanál prodlouží. Nejdříve do Hodonína, pak do Kroměříže
Investoři plánují rozvoj Baťova kanálu až do roku 2030. Vodní cesta se prodlouží, vzniknou nové přístavy. Vodohospodáři zatím opravují stávající úseky.
Zatímco megalomanskému snu o vodní cestě propojující tři moře, kanálu Dunaj-Odra-Labe, udělala v únoru definitivní konec česká vláda, mnohem skromnější vodní dílo žije dál a dokonce se chystá jeho další rozvoj. Baťův kanál na jihu a východě Moravy se má prodloužit, vzniknou či rozšíří se přístaviště pro lodě po něm plující.
Koncem ledna pracovníci Ředitelství vodních cest České republiky začali s rozšiřováním přístaviště ve Strážnici. „Rozšíření vyřeší kritický nedostatek kapacity stávajícího přístavního mola, kdy řada turistů při svém putování po Baťově kanále zde nemůže vyvázat svou loď a vyrazit na návštěvu města a skanzenu. Proto do konce června vybudujeme na pravém břehu moderní přístaviště pro 14 malých plavidel a 1 osobní loď,“ nastínil mluvčí ředitelství Jan Bukovský.
Nové přístaviště využívá tvar původní laguny tvořící obratiště lodí. Přístup od něj k oblíbenému skanzenu zajistí dvojice schodišť po obou stranách oblouku a bezbariérová rampa v prostoru přistávacího mola pro osobní lodní dopravu. „Dominantou středové části jsou takzvané sedací stupně, tedy široké schodiště, které zároveň poslouží k sezení a relaxaci,“ podotkl Bukovský.
Důležitou součástí stavby je obnovení těsnící hráze. „Současný břeh laguny je tvořen protipovodňovou hrází, proto je v rámci výstavby přístaviště nutné důkladně provést těsnící stěnu,“ zdůraznil stavbyvedoucí společnosti Inženýrské a dopravní stavby Olomouc Jan Pospíšil.
Na stavbu přístaviště navazuje i úprava okolí hlavní budovy skanzenu včetně vybudování nového vstupu do skanzenu v podobě turniketů se zázemím. „Baťův kanál se po celé své délce stává čím dál navštěvovanější oblastí jak turisty z České republiky, tak ze zahraničí. O rozšíření kotviště na pravém břehu přístaviště se začalo přemýšlet už v roce 2008, přičemž tato stavba je opravdu významným milníkem pro turistický ruch. Město Strážnice počítá se zvýšením počtu návštěvníků, proto naváže navýšením parkovacích kapacit, vybudováním přístupové komunikace a veřejného osvětlení či vybavením mobiliářem,“ nastínil strážnický starosta Risto Ljasovský.
Výstavba si vyžádá určitá omezení pro návštěvníky skanzenu. „Souběh stavby a provozu skanzenu od dubna do června bude znamenat určitá nutná omezení, mezi která patří bohužel také zrušení velikonočního a řemeslného programu. Po dobu výstavby budou návštěvníci využívat provizorní vstup,“ upozornil ředitel Národního ústavu lidové kultury Strážnice Martin Šimša.
Ústav podle něj s vodohospodáři koordinuje vlastní úpravy ploch navazujících na přístav. „Místní jistě ocení otevření prostoru zadního traktu vstupní budovy skanzenu Strážnice a vznik odpočinkové zóny s vodním prvkem, na níž bude navazovat zahrádka restaurace,“ podotkl Šimša
Stavba přístaviště má vyjít na 32 milionů bez daně. Hotova by měla být v červnu. „Je první letos zahájenou stavbou Ředitelství vodních cest na Baťově kanále. V průběhu roku bychom rádi ještě zahájili výstavbu plavební komory v Rohatci, která zajistí prodloužení Baťova kanálu do Hodonína. To umožní další rozvoj plavby na jižní části Baťova kanálu a zvýší i návštěvnost turistů připlouvajících po vodní cestě z jihu do Strážnice, “ nastínil ředitel podniku Lubomír Fojtů.
Pro plavební komoru v Rohatci už vydali čeští úředníci stavební povolení. Spolu se stavbou komory čekají úpravy i 800 metrů říčky Radějovky, díky čemuž se Baťův kanál propojí se splavnou částí řeky Moravy v Hodoníně. Projekt za 230 milionů korun má trvat necelé dva roky. Přímo v Hodoníně má pro uživatele vodní cesty vyrůst velké přístaviště v prostoru Očovských luk. Kromě plavebního kanálu, chráněného protipovodňovými vraty, a vlastního přístavu asi pro 80 plavidel, záměr počítá s parkovištěm pro 45 aut, které by sloužilo pro návštěvníky a zázemí přístavu.
Protažením na jih budování kanálu ale skončit nemá. „Významné stavby jsou rozplánovány až do roku 2030. Jejich uskutečněním by se měla délka splavného Baťova kanálu prodloužit na 75 kilometrů a současně významně navýšit kapacita přístavů,“ uvedl ředitel Fojtů.
Na začátku letošního roku už také probíhá příprava a projednávání prodloužení na opačné straně – do Kroměříže. Posloužit tomu mají stavby plavební komory v Bělově a rekreačního přístavu v Kroměříži. „Vodní cesta tím bude ukončena v atraktivním a dopravně dostupném místě. Výrazně se tak posílí turistický potenciál severní části Baťova kanálu a zároveň se odstraní dlouhodobá nesplavnost jezu Bělov, která v současné době výrazně limituje celkové využití vodní cesty,“ konstatoval ředitel Fojtů.
V únoru pracovníci ředitelství představili v Kroměříži. Projednání si nenechalo ujít několik desítek místních. „K plánům vznesli připomínky, které se týkaly především dopravy a životního prostředí,“ uvedl kroměřížský mluvčí Jan Vondrášek.
Představitelé ředitelství na základě vyjádření posuzovatelů ředitelství ujistili, že projekt nezmění současnou hladinu a dopady stavby i provozu na faunu budou nízké. Začátek stavby prozatím ředitelství plánuje na konec roku 2024.
Zástupci města podle starosty Tomáše Opatrného prodloužení Baťova kanálu do Kroměříže podporují. „Pomůže to rozvoji cestovního ruchu v Kroměříži,“ je přesvědčený Opatrný.
Zatímco Ředitelství vodních cest především plánuje další rozvoj, do údržby hotové části se přes zimu pustilo Povodí Moravy. „Po úspěšné plavební sezóně 2022 od podzimu pokračujeme v opravách opevnění Baťova kanálu v úseku od mostu Valcha po Výklopník. Tato část oprav navazuje na již opravený úsek Výklopník – jez Sudoměřice, kde hlavní stavební práce byly dokončeny v první polovině loňského roku,“ sdělil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Práce jsou navrženy tak, aby dělníci se zahájením plavební sezony opustili koryto a věnovali se úpravám na břehu. Projekt stojí necelých 45 milionů korun.
Autor: Petr Jeřábek