Bez elektronizace zdravotnictví se neobejdeme, ukázala pandemie koronaviru

Pandemie koronaviru ukázala, jak je důležité sdílet data elektronicky. Jde nejen o soukromý sektor, protože řada zaměstnanců nyní pracuje z domova, ale i o veřejnou správu. V tom podle kritiků stát výrazně pokulhává ve zdravotnictví. Volají potom, aby se zrychlila digitalizace a konečně se přijal zákon o eHealth, a také se zvýšila kybernetická bezpečnost v nemocnicích, protože narůstá počet hackerských útoků.

Jak se provádí rozsáhlá elektronizace dat si v posledních měsících kvůli pandemii koronaviru vyzkoušelo ministerstvo zdravotnictví doslova na „koleni“. Muselo zajistit sdílení dat o počtu nakažených, zorganizovat testování a spustit elektronický registr, prostřednictvím kterého se lidé hlásí na očkování.

Na všech dosavadních zkušeností se právě podle Pirátů ukazuje, jak stát v elektronizaci zdravotnictví zaspal.

Předseda Podvýboru pro e-government Ondřej Profant uvedl, že máme obrovský technologický dluh z minulosti, který se v nynější kritické době projevuje naplno. „Elektronizace zdravotnictví je roky odkládaná, stát nemá v pořádku základní zdravotnické registry. Dlouhodobě je podceňována ochrana osobních údajů klientů. Přísná omezení práce s daty, vztahující se na firmy, nejsou ve zdravotnictví vymáhána, přitom zdravotní data patří k těm vůbec nejcitlivějším,“ vysvětlil Profant.

Kritizoval, že některé nemocnice například pro rezervaci antigenních testů používá rezervační formulář načítající marketingové údaje společností Google či Facebook.  Podle Pirátů je takové propojení, obzvlášť u služby zpracovávající citlivá data občanů, nepřijatelné a neprofesionální. „„Je velmi špatnou praxí přebírat pro významné veřejné weby různé reklamní a šmírovací systémy od Googlu či Facebooku. To jen dále podrývá již tak téměř neexistující důvěru ve stát a jeho schopnost chránit osobní data. Proč nebyly použity nástroje státního eGovernmentu, jako například eIdentita?“ představil výhrady k aktuálnímu případu rezervačního systému k očkování poslanec Profant.

Vážné pochybnosti z hlediska ochrany citlivých osobních údajů vyvolává podle Pirátů organizace očkování. „Do zdravotnických registrů státu i zdravotních pojišťoven byly v průběhu minulých let investovány stamiliony korun. Přitom naše vláda na rozdíl od Izraele není schopna tyto datové zdroje pro projekt vakcinace ani testování efektivně využít. Místo toho nakupuje komerční software, který se stal předmětem kritiky kvůli možnému zneužití dat pro reklamní účely a patrně jej ani nelze napojit na národní registry, systémy pojišťoven či dokumentace praktických lékařů,“ kritizoval pirátský expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

Po změně volá i poslanec za TOP 09 a lékař Vlastimil Válek. „Financování zdravotnictví musí v budoucnu pružně reagovat na rychlý vývoj technologií a moderních léků, ale také nutnou elektronizaci i telemedicínu,“ zdůraznil.

Přes čtyři miliardy na zabezpečení dat

Ministerstvo zdravotnictví si loni provedlo průzkum mezi 160 nemocnice. Ze odpovědí vyplynulo, že zařízení by potřebovala do roku 2023 proinvestovat do kybernetické bezpečnosti přes čtyři miliardy korun. Podle poradce ministerstva zdravotnictví pro elektronizaci dat Matěje Adama se to může zdát jako velká částka, je ale potřeba si uvědomit, že je určená pro velké množství zařízení, a také důležitost jejich ochrany v době koronavirové epidemie.

„V minulém roce se počet útoků na tuzemská zdravotnická zařízení zvýšil o desítky procent. Ministerstvo má kybernetickou bezpečnost celého sektoru jako jednu ze svých priorit vedle rozvoje standardizace elektronického zdravotnictví, vytvoření centrální struktury pro e-health a podpory telemedicíny,“ ubezpečil Adam na konferenci Academy of Health Care Management.

Na zajištění kybernetické bezpečnosti pražských nemocnic tak půjdou dvě miliardy korun. „Mimopražští poskytovatelé základních služeb by měli v rámci národního plánu obnovy získat přes 2,04 miliardy korun,“ nastínil Adam plány ministerstva zdravotnictví.

Některá města již nyní investují peníze do svých zařízení, aby ochránili citlivá data o pacientech. Rozhodlo se tak například Brno v návaznosti na kybernetický útok, kterému loni čelila Fakultní nemocnice Brno. Do dvou svých městských nemocnic – Úrazovky a u Milosrdných bratří – tak magistrát pošle 24 milionů korun.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nedávno ubezpečil, že zákon o bezpečné elektronizaci zdravotnictví takzvaném eHealth projedná sněmovna v nejbližší době. Podle něj se s ním ztotožňuje i lékařská komora. Elektronizace zdravotnictví je nutná nejen z bezpečnostních, ale také z praktických důvodů. Umožní totiž sdílet data v reálném čase. Situace během pandemie koronaviru by se tak v mnoha ohledech výrazně zjednodušila. „Loni v polovině března jsme například nebyli přesně schopni říct, kolik je v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ nastínil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, jaké potíže museli řešit.

Autor: Veronika Vindišová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.