Brno pošle miliardy na modernizaci výroby energie z odpadů. Navážet ho budou vlaky
Konec velkých skládek v České republice se rychle blíží. Od roku 2030 na nich podle zákona nesmí skonči žádný odpad, který lze nějak využít. Cílem loni schváleného státního Plánu odpadového hospodářství na období 2025–2035 pak je především omezování vzniku komunálního odpadu a jeho recyklace. Nezastupitelnou roli ovšem má mít i výroba energie, kdy se počítá se „spálením“ až dva miliony tun. Na změny se začali připravovat v Brně, kde na konci roku 2025 uzavřeli smlouvu na velkou modernizaci zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) městské společnosti SAKO Brno v hodnotě 5,4 miliardy korun.
Hlavní součástí projektu je výstavba třetí linky pro energetické využívání odpadů – tedy výrobu energie, kdy je odpad využíván jako palivo. Představitelé firmy se právě kvůli této energetické nadstavbě brání tradičnímu označení spalovna. „Smlouva o dílo s vybraným dodavatelem byla podepsána 21. 11. 2025. Smlouva požaduje, aby nová linka byla uvedena do provozu a předána do konce září 2028,“ přiblížil pro Moravské Hospodářství mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek.
Součástí díla bude také modernizace železniční vlečky, která umožní ekologicky šetrný způsob dopravy přímo do areálu.
Investice do modernizace a rozšíření zařízení na energetické využívání odpadu je podle společnosti SAKO Brno klíčová pro to, aby Brno bylo dostatečně připraveno na zmíněný blížící se zákaz skládkování. „Třetí linka pro energetické využívání odpadů představuje garanci, že bez ohledu na životnost obou stávajících kotlů, které jsou v provozu od roku 2010, bude ve městě Brně zajištěno i v budoucnosti bezpečné a energeticky přínosné nakládání s odpady. Posílí kapacitu energetického využití odpadu a soběstačnost města Brna v oblasti energetiky,“ uvádí firma.
Zároveň připomíná, že teplo produkované při likvidaci odpadů bude dodáváno do sítě centrálního zásobování teplem v Brně, nebo využito v k výrobě elektřiny, díky využití protitlakové parní turbíny. „V současné době dodává SAKO Brno městu ročně asi milion gigajoulů tepla. Po uvedení nové linky do provozu by toto množství mělo vzrůst na asi 1,3 milionu gigajoulů za rok. Zároveň bude z odpadů vyráběna i elektrická energie, protože ke stávající turbíně o výkonu 22 megawattů přibude nová turbína s generátorem o výkonu 10 megawattů,“ vypočetl Kačírek.
V areálu na pomezí městských částí Židenice, Slatina a Líšeň se po dokončení projektu bude zpracovávat více odpadu. „Nová linka umožní navýšení maximální kapacity ZEVO SAKO Brno ze současných téměř 250 000 tun až na 352 000 tun za rok. Cílová hodnota roční kapacity, stejně jako zúčastněné obce a subjekty, budou ještě předmětem jednání, nová linka bude energeticky využívat odpad přibližně až od poloviny roku 2028,“ nastínil Kačírek.
Projekt je podle firmy také důležitý krok v procesu dekarbonizace města. „Významná investice představuje další krok při budování efektivního a ekologicky šetrného energetického a odpadového hospodářství města Brna, které bude oporou pro stabilní, k přírodě šetrné a odpovědné nakládání s odpady s přesahem do celé brněnské metropolitní oblasti,“ uvádí SAKO Brno.
Ani současnou modernizací nemá rozvoj zpracování odpadů v moravské metropoli skončit. „Kromě dalšího rozvoje třídění, recyklace a materiálového využívání různých druhů odpadů se v SAKO Brno pracuje zejména na přípravě využívání tuhých zbytků po spalování, to znamená především škváry, ve stavebnictví,“ podotkl mluvčí Kačírek.
Brněnské ZEVO je jediné na Moravě. Další zařízení tohoto typu fungují v Praze, Liberci a Chotíkově u Plzně. Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun. „Pokud bude chtít Česká republika splnit cíle Evropské komise v oblasti oběhového hospodářství, bude potřeba navýšit kapacitu ZEVO o dalších zhruba 950 tisíc tun,“ podotýká na svém webu Skupina ČEZ.
Další zařízení mělo podle dřívějších plánů vzniknout ve Slezsku v areálu bývalého Dolu Barbora na okraji Karviné. Proti šestimiliardovému projektu se ale postavili místní a přípravy se táhly tak dlouho, že propadla možnost získat evropskou dotaci. V roce 2014 tak investorský Moravskoslezský kraj od plánu ustoupil.
Protože však potřeba zpracovávání odpadů v kraji zůstala, chopila se iniciativy společnost Veolia Energie a začala ve své teplárně v Karviné připravovat druhou fázi modernizace, jejímž klíčovým prvkem bude takzvaný multipalivový kotel využívající tuhá alternativní paliva (TAP) z nerecyklovatelných odpadů a biomasu.
Takový kotel se v některých ohledech od tradičních ZEVO liší. „Zásadní rozdíl spočívá v přípravě paliva před samotným spalováním. Zatímco klasická zařízení pro energetické využití odpadů spalují neupravený směsný komunální odpad, naše multipalivové kotle pracují s tuhými alternativními palivy, která procházejí tříděním. TAP vzniká vytříděním a úpravou odpadů, při níž jsou z odpadů vytříděny recyklovatelné složky, ještě před vstupem do kotle. Díky tomu se do spalovacího procesu nedostanou například plasty a další látky, které by zvyšovaly emisní hodnoty, a které jsou navíc nadále využitelné,“ popsala pro Moravské Hospodářství mediální zástupkyně Veolie Petra Losertová.
Zdůraznila, že tento přístup výrazně snižuje nároky na čištění spalin a celkově zlepšuje environmentální parametry provozu. „Proto také tolik zdůrazňujeme význam třídění odpadů – kvalitní třídění je základem pro efektivní a ekologicky šetrné energetické využití odpadu v našich zařízeních,“ doplnila Losertová.
Nový zdroj v Karviné má postupně nahradit zbývající uhelné jednotky. Součástí projektu je také instalace nové parní turbíny a doplňkového plynového kogeneračního zdroje, které zajistí stabilní dodávky tepla a elektřiny pro domácnosti v Karviné a Havířově. „Dokončení projektu je plánováno na přelom příští dekády,“ doplnila Losertová.
Multipalivový kotel v Teplárně Karviná má mít tepelný výkon 65,6 megawattu, když TAP bude tvořit zhruba polovinu palivového mixu s roční spotřebou až 100 000 tun v závislosti na výhřevnosti, zbytek zajistí zemní plyn. „Výroba energie z nového zdroje pokryje dodávky tepla a elektřiny pro přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově a současně přispěje k zásadnímu snížení skládkování odpadu i emisí CO2,“ nastínila Losertová.
Podobný multipalivový kotel má společnost v provozu už od roku 2024 v Přerově, když modernizace tamní teplárny probíhala od roku 2021. „Kotel využívá tuhá alternativní paliva z nerecyklovatelných odpadů, případně biomasu a sušené čistírenské kaly. Teplárna dnes vyrábí teplo a elektřinu bez využití uhlí a projekt slouží jako referenční řešení pro teplárny a provozy skupiny Veolia nejen v České republice, ale i dalších zemích Evropy. Multipalivový kotel v Teplárně Přerově dokonce získal v roce 2023 prestižní ocenění udělované Teplárenským sdružením České republiky jako nejlepší projekt roku v kategorii dekarbonizace tepelných zdrojů,“ pochlubila se Losertová.
Přerovský kotel K6 má tepelný výkon 40 megawattů a jeho využití je plánováno na 8200 hodin ročně se spotřebou 75 000 tun TAP. Parní výkon je pak vyveden na turbínu s elektrickým výkonem 9,25 megawattu. „Výroba energie z tohoto multipalivového zdroje pokryje dodávky pro přibližně 15 000 přerovských domácností,“ přiblížila Losertová.
Ačkoliv jsou zařízení, která energeticky využívají odpad, splňují předpisy ohledně znečišťování a snižují závislost na fosilních palivech, ekologové z nich nadšení nejsou. Spolek Arnika na sklonku roku 2024 poukázal na to, že spalování odpadu přispívá podle studií k trojité planetární krizi, kterou tvoří klimatická změna, znečištění životního prostředí chemickými látkami a ztráta biodiverzity. A kritizoval hlavně to, že na taková zařízení jde podpora z Modernizačního fondu. „Studie ukazují, že závislost na spalovnách vede k “lock-in” efektu, kdy jsou investice do nových zařízení v rozporu s cíli cirkulární ekonomiky, protože vyžadují stálý přísun odpadu a brání rozvoji recyklace a prevence odpadu,” uvedla Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí organizace Arnika.
Právě Arnika spustila kampaň Nespaluj, recykluj, kde uvádí například to, že z jedné tuny spáleného odpadu vzniknou tři metráky převážně toxického popelu, strusky a popílku. „Namísto polovičatých řešení chceme více recyklovat a zaměřit se na předcházení vzniku odpadů. Ostatně, nejlepší odpad je přeci ten, který vůbec nevznikne,“ uvádí Arnika, která mimo jiné spustila petici proti plánovanému ZEVO Mělník.
Proti novému ZEVO bojují i lidé na Moravě. V Sudoměřicích na Hodonínsku vadí projekt v sousední slovenské Skalici, jen pár set metrů od hranic. Hlavní strach mají ze znečištění ovzduší, zápachu a možného ohrožení turismu. „Spalovna v takovéto blízkosti nejen naší obce, ale například i CHKO Bílé Karpaty, je pro nás nepřijatelná. Budeme dál hájit naše zájmy a spolupracovat se slovenskými sousedy, kteří se stavbě také brání. Chybí nám zásadní informace a velká část obyvatel Sudoměřic se záměrem nesouhlasí,“ nechal se slyšet starosta obce František Mikéska.
Na jeho stranu se loni postavili zástupci Jihomoravského kraje i ministerstva životního prostředí a poslali svoje připomínky v procesu posuzování vlivu na životní prostředí EIA. „Mezi požadavky České republiky patří mimo jiné přepracování rozptylové studie, doplnění údajů o výšce komínů, zohlednění nových emisních limitů platných od roku 2030 či vyhodnocení zdravotních rizik pro obyvatelstvo a zpracování pachové studie,“ vypočetla mluvčí ministerstva Veronika Krajčí.
Autor: Petr Jeřábek
