Budoucnost energetiky patří její decentralizaci a energii ze slunce, shodli se odborníci

Brno, 27. května 2022 – Možnosti řešení energetické krize, řešení fotovoltaiky ve městech a obcích, přínosy do městského či obecního rozpočtu, ale také komunitní energetiky a aktuální legislativa. O těchto klíčových tématech přijeli do Brna diskutovat starostové měst a obcí spolu s předními odborníky z oblasti energetiky. Mezi panelisty diskuzního setkání byli kupříkladu zástupci Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Svazu moderní energetiky, Magistrátu města Brna či odborných firem.

Akci pořádala v Brně společnost Magnus Regio. Setkání se konalo pod záštitou ministryně životního prostředí Ing. Bc. Anny Hubáčkové,  ministra průmyslu a obchodu Ing. Josefa Síkely. Záštity také udělili Ing. Petr Valdman, ředitel SFŽP, Mgr. Petr Hladík, 1.náměstek primátorky statutárního města Brna a Lukáš Dubec, náměstek hejtmana JMK v oblasti životního prostředí, participace a otevřenosti.

Hned na úvod se slova zhostila jednatelka pořádající společnosti Magnus Regio Magda Slaninová: „Je nám velkou ctí zástupcům měst a obcí zprostředkovat nejnovější poznatky a praktická řešení od předních odborníků z oblasti moderní energeticky, budoucího velkého trendu komunitní energetiky a především fotovoltaiky.“

Právě na téma fotovoltaiky s příspěvkem Cesta k energetické soběstačnosti vystoupil první řečník Ing. Ondřej Vaněk, jednatel společnosti PKV Build, která byla generálním partnerem akce. „Vysoké ceny energií způsobené oživením ekonomiky po pandemii, válečný konflikt na Ukrajině a přechodem okolních zemí na bezemisní zdroje. To všechno má vliv na enormní nárůst cen energií, potažmo zájem o alternativní a především obnovitelné energetické zdroje. Meziročně jsme zaznamenali nárůst poptávky po fotovoltaických (FVE) projektech o 404 procent,“ uvedl Ondřej Vaněk. Dále účastníky seznámil s praktickými ukázkami stran ekonomiky FVE. Návratnost bez dotace je dle výpočtů PKV 5 let a devět měsíců, s dotací je to dokonce o dva roky méně. Vaněk dále upozornil, že je důležité myslet na správný harmonogram projektu, nepodcenit přípravu projektu, požárně bezpečnostní řešení či posouzení statika. Doba realizace projektu se pak pohybuje okolo jednoho roku.   

Proces vzniku legislativy komunitní energetiky, resp. decentralizaci energetiky, je zatím na svém počátku. I když je minimálně „pět minut po dvanácté“ a první zajímavé projekty z této oblasti již začínají vznikat – třeba městská solární elektrárna v Brně. I ta do budoucna počítá se zapojením komunity.

S prezentací Aktuální nabídka dotací pro obce a městase zaměřením na energetické úspory a využití OZE dále vystoupil Ing. Petr Valdman, ředitel SFŽP. „Města a obce mají možnost využití hned několika různých dotačních programů. Před vyhlášením jsou nyní hned tři výzvy z Operačního programu životního prostředí. Modernizační fond pak v červnu vyhlásí dvě výzvy, které se obě týkají energetických řešení v malých obcích.“

Dalším partnerem akce byla firma TopGis. Přednášela přímo výkonná ředitelka Drahomíra Zedníčková: „V případě pořizování fotovoltaické elektrárny je jeden z parametrů pro maximalizaci výkonu výběr vhodně osluněné plochy. Na základě leteckého snímkování je možné nechat si zanalyzovat míru oslunění střešní plochy. Dle získané ortofotomapy se následně zájemce můžete rozhodnout, kde přesně bude umístění FVE nejefektivnější. Vliv má i okolí, například vzrostlé stromy mohou významně stínit, i když to na první pohled nemusí být zřejmé.  A právě díky leteckému snímkování lze odhalit nejrůznější aspekty, které mohou mít vliv na výslednou efektivitu daného projektu FVE.“

S případovou studií týkající se propojení fotovotaiky a veřejného osvětlení v obci Kuželov vystoupil Ing. Jiří Švestka jednatel firmy Lamberga, která se věnuje právě řešení veřejného osvětlení a byla také partnerem odborného setkání.

Decentralizace energetiky

Neméně významným tématem byla komunitní energetika, která je založená na možnosti sdílení elektřiny. „Komunitní a lokální energetika se může stát významným prvkem pro plnění cílů Česka v jednotlivých energeticko-klimatických oblastech prostřednictvím vzniku a rozvoje občanských energetických společenství či společenství pro obnovitelné zdroje. Sdílení je jejím hlavním principem. V místě, kde elektřinu vyrábím, ji také spotřebovávám ve spolupráci s dalšími členy komunity. Pracujeme s principem, že aktivní role by se měly ve vytváření energetických společenství ujmout města, obce či kraje,“ uvedla Ing. Martina Krčová, členka Rady ERÚ. Největší překážkou je však zatím absence potřebné legislativy. Některé technologie už by trh sám zaváděl, kdyby ho nebrzdily zákony. „Legislativa počítala, a vlastně dodnes počítá s tím, že jste buď odběratelem energie, nebo jejím výrobcem, který v energetice podniká a má proto licenci. Že tu vznikne skupina spotřebitelů, která elektřinu sama vyrábí primárně pro sebe, ale občas chce svůj přetok umístit v síti a sdílet ji s ostatními zákazníky, s tím více než dvacet let starý energetický zákon počítat ani nemohl. A to se týká právě i komunitní energetiky,“ vysvětlila Martina Krčová.

Martin Ander ze Svazu moderní energetiky pak komunitní energetiku označil jako cestu k posílení energetické bezpečnosti a nezávislosti občanů a jejich větší akceptaci obnovitelných zdrojů a jako možnost k lepší integraci velkého počtu malých obnovitelných zdrojů do energetické sítě.

Projekt největší městské solární elektrárny, která nyní již začala vznikat v Brně a do budoucna dle vývoje legislativy počítá i s principy komunitní energetiky, představil Ing. Petr Nezveda ze společnosti Sako Brno Solar: „První instalace budou primárně určeny ke spotřebě v místě objektu. V navazující etapě, až nám to umožní změna legislativy, již naplno využijeme maximální plochy střech, které máme v plánu osadit. V plánu je 40MWp instalovaného výkonu (přes 40GWh takto vyrobené energie ročně) a 36 tisíc tun ušetřených emisí CO₂ ročně.“

„Zatím budeme instalovat převážně na městské budovy, domovy seniorů nebo na školy. Do budoucna ale chceme dát příležitost i firmám, institucím a samotným Brňákům, aby se mohli zapojit, instalovat panely na své střechy a s přebytky energie obchodovat. Díky tomu zajistíme stabilní a nízké ceny energie v našem městě,“ uvedl k tomu náměstek primátorky Ing. Petr Hladík, s tím, že solární energie je cestou k dekarbonizaci vlastní spotřeby elektrické energie ve veřejných budovách. Je však jen jednou ze součástí brněnského projektu GREEN FUTURE 2030, kam spadá kupříkladu i elektrodový kotel, vodíkový elektrolyzér či dekarbonizace dopravy v Brně.

(fuk)