Celostátní setkání ředitelů nemocnic: Na programu byla epidemiologická situace, kompenzační vyhláška i kyberbezpečnost

Brno, 10. června 2021 – Význam vakcinace proti nemoci Covid-19, kompenzační vyhláška či elektronizace zdravotnictví. To byla některá z témat, o kterých do Brna přijely po delší pauze diskutovat desítky ředitelů českých nemocnic se zástupci Ministerstva zdravotnictví a dalšími odborníky. Akci pořádala společnost Magnus Regio za podpory Jihomoravského kraje a statutárního města Brna. Setkání se konalo pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.

Epidemie na populační úrovni prokazatelně stále zpomaluje, rovněž klesá zátěž nemocnic. Průměrný počet nově prokázaných případů onemocnění nyní klesl k 300 denně. O vývoji pandemie účastníky setkání informoval prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR. Relativní pozitivita indikovaných testů dosáhla velmi nízkých a bezpečných hodnot. Významný je i pokles nově nakažených potenciálně zranitelných skupin obyvatel. Reprodukční číslo osciluje mezi 0,75 – 0,85.“

Fotogalerii z akce si můžete prohlédnout na našem FB profilu.

Virová zátěž téměř všech regionů stále setrvale klesá a rovněž  pro další období lze očekávat pokles, který bude dále umocňován postupujícím očkováním. Dušek tak vyzdvihl důležitost vakcíny s tím, že pro kolektivní imunitu by bylo zapotřebí dosáhnout proočkovanosti populace na úrovni 75 %.

„Reálná data a vývoj epidemie dosud potvrzují, že rozvolnění v dubnu a květnu se na vývoji epidemie neprojevilo, situace je stabilní. V důsledku postupující vakcinace lze očekávat, že 7denní počet nově potvrzených případů bude dále významně klesat,“ uvedl Dušek.

Komplexní dostupná data ukazují, že vakcinace velmi účinně chrání před následnými nákazami a zejména před těžkým průběhem onemocnění. To platí zejména po aplikaci 2. dávky očkování: u 1 212 069 osob bylo dosud zachyceno 3 636 nákaz, což je pouze 0,30%. V odstupu 14 dní po aplikaci druhé dávky byla nákaza prokázána pouze u 0,16% očkovaných oběma dávkami. Těžký průběh onemocnění byl 14 dní po 2. dávce vakcín zachycen pouze u cca 0,01% očkovaných.

Dušek však upozornil, že stále existují rizika, jedním z nich jsou například významné rozdíly v regionech. Při náhlém zhoršení epidemiologické situace se však reakční čas pro možná opatření prodloužil na několik týdnů. 

Nemocnice a moderní technologie

Nemocnicím se zavedením nových povinností, které vycházejí z nové evropské legislativy, vznikají povinnosti s ukládání a uchováváním jedinečné identifikace zdravotnických prostředků. Současně ale mají možnost tuto administrativně náročnou činnost dělat automaticky a zefektivnit procesy, které zabírají spoustu času a jsou náchylné k chybám. „Společnost GS1 byla akreditována jako vydávající subjekt pro jedinečnou identifikaci UDI a nemocnicím tak můžeme pomoci se vypořádat s požadavky nové legislativy včetně poradenství a informací, jak systém UDI funguje,“ vysvětlila Lenka Martínková, manažerka sektoru zdravotnictví firmy GS1 Czech Republic.

Firma ICZ prezentovala záměr Automatického vykazování na základě zpracování zdravotní dokumentace pomocí AI. Systém má firma ICZ již otestovaný na jedné střední nemocnici, od které jsme získala zdravotní dokumentaci a na tu nasadila technologii umělé inteligence. „Ta vytváří algoritmus, který ve výsledku pomáhá kodérům zodpovídajícím za to, že nemocnice dostane od zdravotní pojišťovny co možná nejvíce peněz za poskytnutou zdravotní péči. Tento systém má být do budoucna velkým pomocníkem právě pro práci kodérů. Předpokládáme tedy masivní nasazení,“ uvedl Ing. Michal Bušek, manažer obchodu společnosti ICZ, která byla generálním partnerem akce.

Kompenzační vyhláška v přípravě

Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění, informovala o ekonomických dopadech pandemie na oblast veřejného zdravotního pojištění. „Nacházíme se v době, kdy náklady počítáme v desítkách miliard z veřejného zdravotního pojištění, což dříve nebylo obvyklé a sto miliard byla obrovská částka. Nyní vynaložíme 10 miliard na očkování, 17 miliard na testování, náhrady nemocnicím jsou opět v řádech miliard.“ Vyzdvihla tak důležitost rezerv zdravotních pojišťoven, které dosahovaly 65 miliard. „Jsme rádi, že jsme měli rezervy zdravotních pojišťoven, protože covidová doba je právě období, kdy je můžeme využít. Předpokládáme, že toto období někdy skončí, z rezervy využijeme 55 miliard.“

„Příští rok bychom měli mít rozpočet postaven jako vyrovnaný. Uvidíme dále na rozvoji ekonomiky, zda bude v roce 2022 prostor saturovat vyčerpané rezervy zdravotních pojišťoven,“ uvedla.

Dále Helena Rögnerová informovala o přípravě další kompenzační vyhlášky. „Jsme ve fázi připomínek, chceme se poučit z minulé vyhlášky. Rozhodně chceme kompenzovat veškeré výpadky. V první fázi kompenzujeme výpadek způsobený rozhodnutím vlády, která zakázala elektivní péči, resp. plánované výkony. Nemocnice nemohly péči poskytovat a rozdíly jsou obrovské. Naším cílem je, aby se žádný poskytovatel nedostal do problémů v průběhu roku,“ dodala Helena Rögnerová.

Kybernetická bezpečnost nabývá na významu

Se zvyšujícím se množstvím dat ve zdravotnických systémech nabývá na významu otázka kybernetické bezpečnosti. Zvlášť v souvislosti nedávných útoků na nemocnice v této nelehké době.

Kybernetická bezpečnost ve zdravotnických zařízeních však podle Zbyszka Lugsche, Business Development Director společnosti SOITRON, však není ničím specifická oproti jiným organizacím, které sdružují data a je závislá na fungování elektronických systémů. „S rostoucí mírou elektronizace zdravotnictví je to však téma, které bude růst na významu. Nemyslím si, že by byl problém v tom, že nemocnice jsou typickým cílem. Ano, je to měkký cíl a je to mediálně dobře využitelné, ale jinak je to jako každá jiná organizace – měla by tedy dbát na kybernetickou hygienu a na vzdělání zaměstnanců a měla by samozřejmě implementovat technologie, které snižují riziko. Kybernetická bezpečnost není jednorázový projekt, je to proces, který trvá v podstatě donekonečna. A těmi kroky pouze eliminujete pravděpodobnost možného rizika,“ podotkl Zbyszek Lugsch.

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví je v cílové rovince

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví prošel několikaletou přípravou, od svého záměru, prošel připomínkovými řízení, prošel vládou, prvním čtením v Poslanecké sněmovně, nyní jej čeká druhé čtení,“ uvedl Ing. Martin Zeman, ředitel odboru IT a elektronizace zdravotnictví z Ministerstva zdravotnictví ČR, s tím, že stav přípravy zákona napovídá tomu, že by schválení mělo proběhnout hladce, pokud si poslanci na řešení najdou čas.

Kromě toho seznámil Martin Zeman zástupce nemocnic s dalším postupem, aby se mohly připravit na zavádění nové legislativy do praxe. Představil také oblasti, kam nově budou proudit finance. Jedná se třeba o sekundární využití zdravotnických dat, již při jejich vzniku za účelem dalších výzkumů. Jde o v zahraniční běžnou praxi, u nás zatím opomíjenou.

Pandemie měla vliv na množství infekčních odpadů

Další problém vyplývající z pandemické situace souvisí s nárůstem infekčních odpadů. „Nárůst zdravotnických odpadů kopíroval pandemické křivky. Co se týče objemu, byl nárůst 100procentní, z hlediska hmotnosti se zvýšil o 50 procent. Nepříjemné samozřejmě je, že kapacity České republiky na to nejsou z dlouhodobého hlediska připravené. Chybí zde okamžitá zpracovatelská kapacita. A je potřeba navýšit kapacity či vybudovat nové moderní zařízení na termické odstranění těchto odpadů,“ uvedl Mgr. Petr Špičák, technický ředitel SUEZ CZ s tím, situaci firma zvládla díky obrovskému nasazení, nicméně pomohla síť logistických center. „Tam ještě nyní stále zdržujeme velké množství průmyslových odpadů a ještě dodatečně je budeme až do konce roku odstraňovat, dodal Špičák.

Autor: Kamila Fuchsová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.