Celostátní setkání ředitelů nemocnic: Nemocnice zvládají nedostatek léků i drahé energie. Hrozbou mohou být kyberútoky

Brno, 21. února 2023 – Jak zvládají nemocnice energetickou krizi a jak je to aktuálně s diskutovaným nedostatkem léků. Obě témata jsou mediálně velmi oblíbená. Nejde však o zbytečně nafouknutou bublinu? Ředitelé nemocnic z celé České republiky měli možnost diskutovat s odborníky z Ministerstva zdravotnictví ČR, specialisty z oborových organizací či odborných firem. Akci pořádala v Brně společnost Magnus Regio pod záštitami prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, ministra zdravotnictví, JUDr. Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, Mgr. Jana Grolicha, hejtmana Jihomoravského kraje, Ing. Lukáše Kintr, ředitele NÚKIB a Mgr. Aleše Krebse, Ph.D. prezidenta České lékárnické komory.

Úvodního slova se zhostil Mgr. Jiří Nantl, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje. „Naše zdravotnictví nepochybně funguje na dobré soudobé úrovni ve srovnání s řadou jiných zemí. Důvodem je mimo jiné mentální nastavení lidí, kteří to táhnou nebo táhli. U nastupujících generací však nastává určitý posun a změny z hlediska životních priorit. Je to výzva, kterou nebude úplně jednoduché zvládnout. Musíme na ni však umět reagovat, je dosti pravděpodobné, že se dotkne i systému vzdělávání lékařů.“ Podle Jiřího Nantla pak bude například úkolem pro kraj zajistit takové podmínky, aby byla dostupná a srovnatelná lékařská péče napříč krajem.

Hojně diskutovaného tématu nedostatku léků se následně ujala Ing. Helena Rögnerová, vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění z Ministerstva zdravotnictví ČR. Příčin situace, která je sice médii hojně diskutovaná, ne však kritická, je podle Heleny Rögnerové celá řada. „Na obranu firem musím říci, že naplánovaly dodávky léků jako před covidem, ovšem nemocnost je vyšší a zároveň virózy jsou delší. A i když jsou dodávky na úrovni předcovidové, teď už i dokonce vyšší, stále to nestačí pokrýt zvýšenou spotřebu, kterou vyvolala právě míra onemocnění, délka jejich trvání a vyšší míra předepisování ATB související se speciálními průběhy.“

V době covidu byly také narušeny některé dodavatelské řetězce. Už před covidem se pak většina výroby léků přesunula do Číny. „Problémy řeší do jisté míry celá Evropa, odlišné mohou být jenom v daném období výpadky u jiného typu léků. Není to tak, že by byl Česká republika nějakým ostrůvkem mezi dobře zásobovanými ostatními zeměmi EU,“ dodala Helena Rögnerová.  

Dalším problémem je mediální obliba tohoto tématu, situaci to jen zhoršuje. „Jakmile se objeví titulky, že něco není a nebude, tak to opravdu není a nebude. Když se nám podařilo na přelomu roku 2022/2023 po tom výpadku Nurofenu dovézt 360 tisíc balení, což je dávka na celé čtvrtletí, tak u distributorů toto množství vydrželo dva dny a v lékárnách se vyprodalo za 3 týdny,“ uvedla Helena Rögnerová.  

Přípravy nové legislativy

Na ministerstvu zdravotnictví vznikla pracovní skupina, která řeší legislativní nedostatky. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně využívá v loňském roce schválenou novelu zákona o léčivech, která umožnila na základě souhlasu vlády, stanovovat úhradu léčiv z mimořádných dodávek z jiných členských států.

Připravuje se také návrh zákona, jak čelit výpadkům léků systematicky. „Přípravy začaly již na podzim, situace vyvolaná zvýšením onemocněním počtu obyvatel v ČR pak práce urychlila. „Dnes máme návrh zákona, který je po vnějším připomínkovém řízení. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech. Cílem je stanovit povinnost dodavatelů dodávat léčiva na trh ještě měsíc nebo dva po nahlášení přerušení dodávek. Tím pádem zvýšit dostupnost léčivých přípravků v případě výpadků a zároveň zvýšit informovanost Státního ústavu pro kontrolu léčiv o množství aktuálně léčivých přípravcích přítomných na českém trhu,“ doplnila Helena Rögnerová.  

Jak zvládají nemocnice energetickou krizi

Dalším tématem byly ceny energií, resp. dopad situace na nemocnice. Ředitelé nemocnic se shodli, že růst cen energií není žádné drama a není to nic, co by nemocnice položilo. Zástupci nemocnic jsou si ale vědomi toho, že teprve nyní jim začínají chodit první faktury pro letošní rok a teprve v jeho průběhu se uvidí, zda jsou zařízení schopna si na zvýšené ceny energií i mezd vydělat.

Ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Ing. Jan Michálek uvedl, že při předchozích krizích zjistil, že nemocnice jsou schopné poradit si s mnohými problémy a krizemi. Zmínil covidovou krizi, po které následovala krize energetická a nedostatek léků. „Odolnost našeho systému je na velmi vysoké úrovni. Dříve se to kritizovalo jako neefektivita, ale ta pomyslná neefektivita znamená, že je systém schopný absorbovat šoky,“ uvedl Jan Michálek.

Ředitel Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Roman Havlík přirovnal energie ke mzdám a řekl, že 100 procent zdražení energetických vstupů pro nemocnici znamená, jako by o dvě procenta zvýšila mzdy. „Odboráři přitom bojují za deset procent. To je, jako bychom měli energie ještě násobně vyšší než teď,“ řekl Roman Havlík.

Zdražování energií ale motivuje nemocnice ke změně přístupu a šetření. „Více přemýšlíme nad tím, kdy svítit, jak topit. Krize nás ale posune dopředu,“ řekla ředitelka blanenské nemocnice MUDr. Vladimíra Danihelková. Představitelé dalších nemocnic uvedli, že kromě šetření snaží také investovat do opatření, která přinesou energetickou úsporu.

Ředitel havířovské nemocnice Ing. Norbert Schellong řekl, že teprve nyní začínají chodit faktury za letošní rok. „Až v roce 2024 ukáže, zda jsme byli schopní na navýšení cen energií a mzdy vydělat,“ uvedl Norbert Schellong.

Bezpečnost zdravotnické techniky z pohledu kybernetických hrozeb

Druhý blok témat se věnoval převážně kybernetickým hrozbám a podpoře elektronizace procesů v nemocnici. Bezpečnost zdravotnické techniky z pohledu kybernetických hrozeb bylo tématem pro Jana Vášu, Cyber Security Sales, BDS CZ&SK, z firmy Atos IT Solutions and Services, která byla současně generálním parterem setkání.

Ing. Tomáš Krejčí, 1. náměstek ředitele NÚKIB vystoupil s tématem Jak ovlivní nový zákon o kybernetické bezpečnosti sektor zdravotnictví. Nárůst frekvence útoků dle něj souvisí covidovou krizí. Útočníci se vždy snaží využít krizového období. Nyní tak například útoky zesílily i v energetickém sektoru. „Na možné útoky je nutné, aby byly organizace, nemocnice připraveni. Je důležité si uvědomit, že v té dané krizové situaci se nepodaří efektivně žádné postupy nastavit. Ty je nutné mít z hlediska priorit nastavené dopředu. Je nutné si říct, co budete dělat, které služby nutně třeba potřebujete zprovoznit jako první.“ Tomáš Krejčí současně představitelé nemocnic vyzval k připomínkám ohledně chystané legislativy.  

„Možná rizika ve zdravotnických zařízeních nyní vyplývají z pokračující digitalizace, a to nejen z pohledu nových informačních systémů, jak se propojují, jak spolu komunikují, ale je tu také vrstva digitalizace z pohledu připojování zdravotních přístrojů, která v sobě obsahují i IT komponenty,“ uvedl Jan Váša.

Tato zařízení jsou obvykle velmi nákladná s velmi dlouhou životností, obsažené IT komponenty pak zastarávají daleko rychleji, než zastarává přístroj jako takový. Z toho pak vyplývají kybernetické hrozby. „Možností řešení je třeba napojení na dohledová centra. Je to trend a jako řešení jej doporučuji,“ uvedl Váša. Patří ještě doplnit, že je možné z hlediska opatření proti kybernetickým hrozbám využít finanční podpory státu. „Legislativa je tomu nakloněná, peníze jsou a budou,“ doplnil Váša.

Prevence je v kyberbezpečnosti klíčová. Útočníci jsou často ze zahraničí a zde nebývá valná úspěšnost vyřešení těchto případů. „Co se týče dobře provedených útoků, kde je zahraniční prvek, tak úspěšnost nebývá velká. Snažíme se ale kooperovat se zahraničím a informace dávat dohromady. Není to ani o tom, že bychom nenašli cestu, odkud útok přišel, ale často se jedná o skupiny ze zemí, kde spolupráce není moc dobrá. Poté již nemáme od koho brát další informace,“ doplnil Stanislav Kovárník, vedoucí oddělení informační kriminality z krajského ředitelství JMK, PČR.

Dalším tématem byly infekční odpady a jejich likvidace. Diskuze se zaměřila na problematiku autoklávů za účelem dekontaminace infekčních odpadů přímo v nemocnici. S tématem vystoupili zástupci firmy Recovera Využití zdrojů Mgr. Petr Špičák, technický ředitel, a Ing. Igor Laštůvka, ředitel divize Jihovýchod.

K problematice těchto zařízení v nemocnicích je potřeba si uvědomit, že se nyní nacházíme v dočasném legislativním vakuu a právě reakcí na covidové období ministerstvo životního prostředí umožnilo do konce roku 2026 odpady po sterilizaci uskladňovat na skládce. „Nikde v Evropě to ale možné není, je to dočasný krok a od roku 2027 se zase bude následně i po sterilizaci tento odpad odstraňovat termicky,“ uvedl Petr Špičák.

Recovera Využití zdrojů byla jedním z partnerů celostátního setkání. Dalšími partnery byly firmy ICZ s přednáškou Ing. Jany Podpěrové, ředitelky sekce zdravotnictví, Interoperabilita ve zdravotnictví a VZP ČR, jejímž tématem byla Finanční bilance a vývoj nákladů léčivých přípravků VZP ČR. Přednášela Mgr. Libuše Dřímalová, vedoucí oddělení lůžkových zdravotnických zařízení.

Partnerem setkání byla i firma GS1 Czech Republic, která letos slaví 40 let na trhu. „Legislativa podporuje identifikaci léků, zdravotnických prostředků a připravuje se legislativa pro podporu elektronizace procesů přímo v nemocnici. Aby se produkty, které nakupujete z venku automatickou a přímou cestou dostaly do záznamů ke každému pacientovi a vy jako zdravotníci je mohli využít pro efektivní řízení nemocnice, pro řízení těch toků zdravotnických prostředků a léků přímo na místo, kde jsou právě potřeba,“ dodala Ing. Lenka Martínková, manažerka sektoru zdravotnictví, GS1 Czech Republic.

(fuk)