Celostátní setkání ředitelů nemocnic: Trendem je jednodenní péče, hrozbou jsou kyberútoky
Na programu již šestnáctého ročníku celostátního setkaní ředitelů nemocnic a zástupců zdravotnického sektoru byla témata jako úhradová vyhláška pro rok 2023 a zavedení jednodenní lůžkové péče, kyberbezpečnost, standardy UDI či problematika infekčních odpadů. Představitelé nemocnic měli možnost diskutovat s odborníky z Ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a specialisty z odborných firem. Akci pořádala společnost Magnus Regio.
Důležitou součástí veřejného systému zdravotního pojištění je úhradová vyhláška, která byla úvodním a jedním ze stěžejních bodů programu setkání. Stanovuje pravidla pro výpočty úhrad ze zdravotního pojištění pro jednotlivé obory, ať už jsou v nemocnicích, ambulancích nebo u jednotlivých lékařů.
Úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR na rok 2023 je již podepsána ministrem Vlastimilem Válkem a dokument míří do tisku, hotovo má být do konce října. „Oproti letošku počítá s navýšením příjmů o 33 miliard na 464,6 miliardy korun a s výdaji 474,4 miliardy korun,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ing. Helena Rögnerová. Téměř desetimiliardové saldo by měly pokrýt zůstatky zdravotních pojišťoven.
Oproti původnímu návrhu se čísla na výdajové straně zvýšila o několik miliard. Podle Heleny Rögnerové to nastalo po připomínkovacím řízení a začlenění některých požadavků, například záchranná služba požadovala 1,5 miliardy korun.
Loni byly příjmy v úhradové vyhlášce 399,9 miliardy, předloni 358 miliard, letos vycházejí na 431,5 miliardy a pro příští rok se zvýší. „Pro rok 2023 počítáme s růstem příjmů o 33 miliard korun,“ uvedla Rögnerová.
Z celkové částky 464,6 miliardy korun bude 318,4 miliardy výše pojistného, 141,4 miliardy bude platba státu a 4,9 miliardy budou ostatní příjmy. Výdaje by v příštím roce měly být 474,4 miliardy, rozdíl mezi příjmy a výdaji tedy bude minus 9,8 miliardy korun. „Očekávané zůstatky pojišťoven ke konci letošního roku budou 43,2 miliardy korun, saldo bude kryto ze zůstatků zdravotních pojišťoven,“ uvedla Helena Rögnerová.
Náměstkyně zmínila také zavedení jednodenní lůžkové péče do úhradové vyhlášky. Pro pilotní nastavení úhrad jednodenní péče byla vybrána oblast chirurgických výkonů. Cíle zavedení jednodenní lůžkové péče je zvýšení efektivity poskytování zdravotních služeb, vyšší komfort a kvalita péče, úspory pro zdravotní pojišťovny a snížení čekacích dob,“ řekla Rögnerová.
Až 95 % bezpečnostních incidentů je způsobeno lidským faktorem
Dalším stěžejním tématem byla kybernetická bezpečnost. Zdravotnictví a obzvlášť nemocnice jsou pro útočníky lákavým a snadným cílem. Musí fungovat nepřetržitě, aby mohly naplňovat své poslání – udržovat zdraví, léčit nemoci a zachraňovat životy.
“S postupující digitalizací zdravotnictví přicházejí nové hrozby, které vyžadují nová řešení. 70 až 80 procent zdravotnické techniky, která je propojena do nemocničních sítí, obsahuje kritické zranitelnosti. Kyberzločinci je vyžívají k útokům na nemocnice, krádežím dat o pacientech a vydírání. Kyberútoky vedou k omezení dostupnosti zdravotní péče, finančním ztrátám a v krajních případech až ke zvýšené mortalitě. Ve spolupráci s Cynerio společnost ATOS IT Solutions and Services pomáhá nemocnicím detekovat kybernetické útoky na zdravotnickou techniku, reagovat na ně a tak chránit zdraví a životy pacientů,” upozornil Jan Váša, Cyber Security Sales ze společnosti Atos IT Solutions and Services.
Na zvýšení možných rizik týkajících se kyberbezpečnosti a krizové infrastruktury v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině pak upozornil Ing. Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.
S příspěvkem Lidský faktor v kybernetické bezpečnosti vystoupil Jan Pinta, Business Development Manager ze společnosti Thein Security, která patří do skupiny Thein zaměřující se na rozvoj technologických společností v oboru ICT, kyberbezpečnosti a průmyslu 4.0 z České a Slovenské republiky. Útoků je podle něj stále více a jsou sofistikovanější.
„Až 95 % bezpečnostních incidentů je způsobeno lidským faktorem. Přitom více než 90 % bezpečnostních incidentů se mohlo předejít,“ uvedl Pinta. Více než polovina (58 %) zaměstnanců označila jako důvod incidentu nedostatečnou informovanost či nízké povědomí. „Zaměstnanci musejí mít povědomí o možných rizicích,“ nabádal Pinta s tím, užitečné jsou testovací útoky. „Když prověřujeme rizika dané společnosti a testujeme, jak zaměstnanci reagují v praxi, setkáváme se s tím, že minimálně polovina zaměstnanců „klikne“ na rizikový odkaz, lidově řečeno se nechají nachytat. Jaké je tedy řešení? „Je to dlouhodobé průběžné školení zaměstnanců. Měsíčně stačí pár desítek minut,“ radil Jan Pinta.
Se svými příspěvky dále vystoupily odborné firmy a současně také partneři setkání jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, Recovera Využití zdrojů a.s či GS1 Czech Republic.
Kupříkladu Lenka Martínková, manažerka pro sektor zdravotnictví z GS1 prezentovala legislativní požadavky na UDI – jedinečného identifikátoru prostředku, a to v podmínkách České republiky a také ve vztahu k Systému GS1. Díky UDI je právě legislativně možná jednoznačná identifikaci konkrétního zdravotnického prostředku na trhu.
Závěrem s důrazným apelem na řešení personální problematiky ve zdravotnictví vystoupili ředitel FN Brno MUDr. Ivo Rovný, MBA a prof. MUDr. Marek Svoboda, PhD., ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Konference se konala za dotační podpory statutárního města Brna a pod záštitou JUDr. Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, prezidenta České lékárnické komory Mgr. Aleše Krebse, Ph.D., dále Ing. Lukáše Kintra, ředitele NÚKIB a Mgr. Jana Grolicha, hejtmana Jihomoravského kraje.
(fuk)
